Císař IDZikmund daruje IDCtiborovi z IDKačice (Stiborio de Kaczicze) a jeho dědicům věno zemřelé IDAnny z IDKutrovic (Kutrowicz), vdovy po IDZdeňkovi z IDBlahotic (relicta Zdenkonis de Blahoticz), v hodnotě 125 kop pražských grošů na dvoře a sedláckých statcích s platy a vším příslušenstvím v IDKutrovicích a na jednom sedláckém statku v IDBlahoticích, ke kterému přísluší roční plat 1 kopy a 44 grošů (due sexagene grossorum minus uno fertone). Toto zboží IDZikmundovi připadlo smrtí řečené IDAnny.
Deperditum: Rekonstruováno na základě zápisu v „Liber proclamationum tertius“ českých dvorských desk ‒ NA Praha; DD; inv. č. 15; fol. 407v (ed.: AČ XXXVI, s. 811‒815, č. 50 , zde s. 811‒812) a stejně tak zápisu v „Liber rubeus inductionum d. a. 1437“ ‒ NA Praha; DD; inv. č. 23; pag. 59 (ed.: AČ XXXVI, s. 811‒815, č. 50, pozn. 2 ).
Darovací listina není v DD výslovně zmíněna, ale je velmi pravděpodobné, že byla vydána. Možné je však také, že úředníci dvorských desk jednali pouze na základě IDZikmundova ústního rozkazu. Provolací list byl dvorským soudem vydán pro IDSlaný dne 14. července 1437, přičemž toto datum je termínem ante quem pro IDZikmundův dar i vydání listiny. Záznam v „Liber proclamationum“ rovněž uvádí, že odúmrť nejdříve převzal IDVilém ze IDŽlutic (Wilhelmus de Zluticz), komisař královských odúmrtí, který ji po IDZikmundově daru předal IDCtiborovi. IDVilém přitom zastával i úlohu relátora u desk.