IDOldřich II. z IDRožmberka (Oldřich z Rožemberka) uděluje právo odúmrti poddaným (přebyvatelům, mužům i ženám) ze IDMlýnů (ze Mlyn), IDPsárova (z Psárova), IDHojovic (z Hojovic), IDVlkosovic (z Vlkosovic), IDVlčevse (z Vlčovse), IDChrbonína (z Chrbonína), IDKrtova (z Krtova), IDLhoty Dlouhé (ze Lhoty Dlouhé), IDKajetína (z Kajetína), IDPředboře (z Předboře), IDBřeziny (z Březiny), IDRosičky (z Rosičky, kdežto jediný jest kmet), IDRadouňky (z Radouňky), IDDrahýšky (z Drahýšky), IDLodhéřova (z Lodhéřova), IDRatmírova (z Radmýrova), IDPlasné (z Plasné), IDJižné (z Jižné), IDLhotky (ze Lhotky), IDVícemile (z Vícemíle), IDZáluží (z Zaluží), IDKatova (z Katova), IDLhoty poblíž IDSoběslavi (ze Lhoty blíž od Soběslavě) a IDČeraze (Čeraze). Zemře-li kdo bez poslední vůle, dědí nejbližší příbuzný; nedospělým dětem se zapíše pozůstalost do sirotčích knih a zřídí poručníci; kdyby zemřely všechny děti před dosažením plných let, dědí po nich jejich nejbližší příbuzní.
My Oldřich z Rožemberka vyznáváme tímto listem všem nynějším i budoucím, kdež jej čísti anebo čtouce slyšeti budou, že opatrní naši věrní kmetové a všecka obec vsí našich podepsaných totiž ze Mlyn, z Psárova, z Hojovic, z Vlkosovic, z Vlčovse, z Chrbonína, z Krtova, ze Lhoty Dlouhé, z Kajetína, z Předboře, z Březiny, z Rosičky, kdežto jediný jest kmet, z Radouňky, z Drahýšky, z Lodhéřova, z Radmýrova, z Plasné, z Jižné, ze Lhotky, z Vícemíle, z Zaluží, z Katova, ze Lhoty blíž od Soběslavě, z Čeraze pokornou nám prosby vzdávali žádajíce, aby jim jich všem nahoře psaným i všem těch vsí přebyvatelům, mužům i ženám, nynějším i budoucím svobodu a milost ráčili dáti a učiniti dolepsanou. Protož znamenajíce jich v tom prospěch a užitek, dali jsme a tímto listem dáváme jim všem a všem jich budoucím z vlastní milosti tuto svobodu a milost, aby každý člověk těch vsí nahoře psaných své všechno zboží movité i nemovité, kterýmžby kolivěk jménem bylo jmenováno, mohl dáti neb odkázati vespolek neb rozdílně, za zdravého života neb na smrtelné posteli komukolivěk a kdybykolivěk bude chtíti bez naší i našich budoucích překážky a odpory všelijaké; pakliby který člověk, muž neb žena, nahoře psaných vsí umřel bez rozkázání svědomého, tehdá všechno jeho zboží movité i nemovité ne na nás, ani na naše budoucí, ale na toho sešlého nebo umřelého člověka přátely nejbližší našeho panství má spadnouti, bez naší a našich budoucích překážky všelijaké. A přihodílo-li by se, že by který člověk neb přebyvatel nahoře psaných vsí umřel a po sobě dítky ostavil k letům nedošlé, tehdá všechen statek těch sirotků po jich otci má v knihy sirotčí psán býti a přátelé neb poručníci těch sirotkův, kteří by se v něj uvázali neb v jich statek, mají ten statek zaručiti vedle obyčeje dřevního, aby sirotkům úplně byl zachován bez umenšení. A umře-li by který sirotek, tehdy jeho díl na živě zůstalé má spadnouti; pakli by všichni sirotci umřeli dříve nežli by let došli, tehdá všechen jich statek, jakož v knihách bude zapsán, vedle rozkázání otce jich, ač by rozkázal, pakliby nerozkázal, tehda na jich nejbližší přátely našeho panství má spadnouti, k němuž my ani naši budoucí žádného práva nemáme jmíti. Tomu všemu na jistotu a pevnost my Oldřich napřed psaný pečeť naši vlastní s dobrým naším vědomím kázali jsme přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán na Krumlově léta od narození syna Božího tisícího čtyřstého čtyřmecitného, ten outerý před Božím na nebe vstoupení.