Vladař Šimon z Hroznějovic (Šimon z Hroznějovic vladař), purkmistr, rada o všecka obec hory Tábor (purgmistr a radda obce Hory Tábor), hejtman Jan Pardus z Hrádku (Pardus s Hrádku hauptman), kněz Prokop Holý (Prokop), správce i s vojskem polní obce táborské (zprávce i s vojskem obcí Táborských polních), Jindřich ze Stráže (Jindřich Stráže), Janek ze Sedlce (Janek z Sedlce), Václav ze Stráže na Fuglhausu (Fuglhuz) a bratři Jan Kosoř, Petr a Bohuslav z Malovic (Cosoři bratřie z Malovic) informují Oldřicha II. z Rožmberka (Oldřich z Rozenberga), že připojují k jejich dřívějšímu příměří z 2. února 1432 město České Budějovice (město Budějovice České), s nimiž Oldřich uzavřel pravé křesťanské příměří až do následujícího svatého Jiří (do svatého Jiřie nynie najprv příštieho) 23. dubna 1433, a slibují, že toto příměří dodrží za podmínek, které byly ustanoveny dříve. Navíc ustanovují, aby vězni v Českých Budějovicích, nemají povinnost se dostavit kamkoliv jinam. Zavazují se k nápravě porušeného příměří pod ztrátou cti a pokutou 4000 kop grošů pražských (čtyř tisíci kop grošóv dobrých střiebrných). Opravce: Diviš z Tichonic (po opravci, kterýž jest v prvniem listu přímiřném zapsán) Rukojmí: Mikuláš z Hořic na Šelmberce (Mikuláš z Hořic seděním na Šelmberce), Jan Krása ze Skopytce (Jan ze Skopytec), Albert Rút z Dírného (Albrecht Roth z Dierného), Václav z Tučap (Václav z Tučap), Jiřík z Vyhnanic na Dráchově (Jiřík z Drachova), Majnuš z Březnice (Maynus z Březnice), Jan z Vilémovic (Jan z Vilémovic) a Ondřej z Nemyšle a na Hrádku (Ondřej s Hrádku).
- Tábor: sigillum.comunitatis.montis.hradie; červená v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Mikuláš z Hořice: .s.mykulas.z.horzycz.; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Jan ze Skopytce: s.johannis.de.skopytecz; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Albert z Dírného: +s+abrechta.z///neho; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Václav z Tučap: ///wenceslai.de.tuczap; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Jiřík z Vyhnanic a na Dráchově: jirzik z drachowa; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Majnuš z Březnice: sigillum.mainus.de.brzeznic.; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Jan z Vilémovic: sigil.johanis.d.welimowicz.; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Ondřej z Nemyšle: s.andree.de.nemysll.; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Na rubu (15. století): Thaborský list ješto přímiřie, když Pešik byl hauptman na Budějovicích 1432.
- Na rubu: Die Taborische faction tatificiert und verkindkt sich bei dem zwischen dem herr Ulrich von Rosenberg und dem Budweisern aufgerichten bundt zustehen 1432.
- Vojtíšek 1931, s. 11.
- Dobiáš 1936, s. 68, pozn. 210.
- Cikhart 1939, s. 59.
- Vojtíšek 1953c, s. 388.
- Dobiáš 1957, s. 14.
- Šmahel 1958, s. 344.
- Šmahel 1982, s. 111.
- Šmahel 1986–1987, s. 78.
- Šmahel 1990, s. 427‒428, 432.
- Šmahel 1993-III, s. 258, 274, 403‒404, pozn. 522.
- Kavka 1998, s. 166.
- Šmahel 2001, s. 152, 203‒204, 234‒236.
- Šmahel 2002-III, s. 1555‒1556.
- Elbel 2016, s. 14.
- Šmahel 2021, s. 150, 368.
K dříve uzavřenému příměří viz regest .
Přepis regestovaného dokumentu
My Šimon z Hroznějovic vladař, purgmistr a radda obce Hory Tábor, Pardus s Hrádku hauptman, Prokop zprávce i s vojskem obcí Táborských polních, Jindřich Stráže, Janek z Sedlce, Fuglhuz, Cosoři bratřie z Malovic se všemi služebníky, zámky, posádkami i poddanými lidmi i s těmi se všemi, kteří jsú v listu přímiřném zapsáni, jenžto s panem z Rozenberga máme, vyznáváme tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie neb čtúc slyšeti budú, že jakož urozený pán pan Oldřich z Rozenberga přijal jest město Budějovice České v svú moc a tak dále i v přímiřie křesťanské pode čtyřmi tisíci kop grošóv dobrých střiebrných rázu a čísla pražského zapsané přijal je a to do svatého Jiřie nynie najprv příštieho aneb čtyři neděle dadúce sobě napřed věděti, jestliže by která strana v tom přímiří státi nechtěla, tak my všickni nadepsaní slibujem panu Oldřichovi z Rozenberga, že to přímiřie městu nadepsanému i s těmi, ktož v něm jsú a přebývají, má ctně, věrně a křesťansky zdržáno a zachováno býti i s těmi se všemi výmluvami v prvniem listu v přímiřném zapsanými; a zvláště znamenitě vymluveno jest, že vězňové naši a posádek našich, kteří jsú zjímáni tu na Budějovice, mají tu ostaveni býti ani jinam k stavení mají napomínáni býti. A my Mikuláš z Hořic seděním na Šelmberce, Jan ze Skopytec, Albrecht Roth z Dierného, Václav z Tučap, Jiřík z Drachova, Maynus z Březnice, Jan z Vilémovic a Ondřej s Hrádku, rukojmie a spoluslibce, slibujem všickni jednú rukú společní a nerozdielnú za svrchupsané Šimona, purgmistra, raddu a obec Hory Tábor i za Jana Pardussa s vojskem polním a i za všecky svrchu jmenované, že to přímiřie zdržie a zachovají jako dobří lidé a to pod základem čtyř tisíci kop grošóv dobrých střiebrných svrchupsaných. Pakli by kterak to přímiřie přerušeno bylo a nezdržáno, jehož bože nedaj, tehdy po opravci, kterýž jest v prvniem listu přímiřném zapsán, po jeho rozkázání aby opraveno bylo; a jestliže by se toho nestalo a opraveno nebylo, tehdy známe se, že jsme základ nadepsaný čtyři tisíce kop grošóv propadli dobrých střiebrných nadepsaných, kteréžto penieze tak propadené jmáme i slibujem plniti vším týmž obyčejem a právem, jakož list přímiřný první pána nadepsaného svědčí. A toho všeho na potvrzenie my jistci i rukojmě své sme vlastnie pečeti k tomuto listu přivěsili s naším pravým vědomím i s přiznáním. Jenž jest dán léta od narozenie syna božieho tisícieho čtyřstého třidcátého druhého léta, ten čtvrtek na den svatého Havla et cetera.