IDKateřina z IDHořepníka, vdova po IDMichalovi Smatlanovi z IDHořepníka (Katheřina z Hořepnika, manželka někdy nebožce Michalova řečený Smatlan), prodává svému poddanému IDJakubovi (Jakubovi, tomu člověku, jakož nynie na tom lánu sedí) a jeho dědicům lán dědiny ve IDVysoké Lhotě (lán dědiny v Vysocie Lhotě), z něhož se odvádí roční plat sedmdesát čtyři grošů (74 grošov platu): splatného vždy po sedmatřiceti groších (37 grošov) na svatého Jiří (na svatého Jiřie) 23. dubna a svatého Havla (na svatého Havla) 16. října, za čtrnáct kop grošů pražských (za 14 kop grošov dobrých střiebrných rázu Pražského). Zavazuje se ve stanové lhůtě vložit tento majetek do zemských desk. Pokud nebudou fungovat a bude ustanoven jiný zemský řád, slibuje se jím řídit. Stvrzuje, že kdokoliv bude mít tento list s vědomím IDJakuba či jeho dědicům, disponuje plnými právy na daná zboží.
- IDJan ze IDSmolína a z IDRovného (Jana rytieře z Smolina seděním v Rovnem)
- IDMaršík z IDKamene (Maršika z Kamene)
- IDOndřej Šafrán z IDLutkova (Ondřeje z Lutkova řečeného Šafran)
- IDAdam z IDLutkova (Adama z Lutkova)
- IDVáclav Brodec z IDHořepníka (Vaclava z Hořepnika řečeného Brociec)
- IDJan ze IDSmolína a z IDRovného: N/A; N/A; ohlášení přivěšení
- IDMaršík z IDKamene: N/A; N/A; ohlášení přivěšení
- IDOndřej Šafrán z IDLutkova: N/A; N/A; ohlášení přivěšení
- IDAdam z IDLutkova: N/A; N/A; ohlášení přivěšení
- IDVáclav Brodec z IDHořepníka: N/A; N/A; ohlášení přivěšení
Já Katheřina z Hořepnika, manželka někdy nebožce Michalova řečený Smatlan, vyznávám tiemto listem obecně všem, ktož jej uzřie čísti nebo čtúce slyšeti budú, že sem prodala a mocí tohoto listu prodávám lán dědiny v Vysocie Lhotě, na kterémžto lánu 74 grošov platu rozdielně, na svatého Jiřie 37 grošov a na svatého Havla 37 grošov, opatrnému muži Jakubovi, tomu člověku, jakož nynie na tom lánu sedí, i jeho dětem i jeho buducím, za 14 kop grošov dobrých střiebrných rázu Pražského; a ty penieze hned mi jest všecky dal a zaplatil hotovými penězi. A ten jistý lán svrchu psaný prodala sem jemu se vším právem i se vším panstvím ku pravému dědictvie, nic sobě tu nepozuostavujíc, ani svým buducím, takéž jakož sem sama držala. A ten lán prvé psaný mám a slibuji jemu zpraviti a osvoboditi a ve dcky zemské vložiti na prvé, nebo na druhé, anebo konečně na třetí suché dny, když by byly otevřieny v zemi České. Pak-li by desk nebylo a nebo nebyly otevříny v zemi České, ale kteřímž jiným řádem páni, rytieři, panoše budú sobě o dědictvie osvobozovati, týmž řádem mám a slibuji jemu a jeho budúcím osvoboditi a zpraviti, tak jakož Česká země za právo má neb mieti bude. A k tomu na svědomie a pro lepšie jistotu a zdrženie slibu mého připrosila sem slovutných panoší Jana rytieře z Smolina seděním v Rovnem, Maršika z Kamene, Ondřeje z Lutkova řečeného Šafran, Adama z Lutkova, Vaclava z Hořepnika řečeného Brociec, aby své pečeti k tomuto listu přivěsili a pamatovali tu jistú úmluvu, kteráž jest sě stala mezi námi. A ktož by tento list měl s Jakubovu dobrú volí nebo jeho budúcích, ten má i mieti bude túž moc i též právo, ako on sám, k tomu ke všemu, což tento list svědčí. Jenž jest dán léta od narozenie syna Božieho MCCCCXXX, ten pátek po světým Bartholoměji apoštolu Božím.