IDOldřich II. z IDRožmberka informuje IDkrále Zikmunda (Tvá Milost) o tom, že IDJindřich z IDPlavna (Henrich z Plavna) a páni plzeňského landfrýdu (drahně jiných kraje Plzenského) jej požádali, aby se k nim připojil; uvádí tedy, že učiní, jak mu král rozkáže. Posílá mu opisy všeho jednání s pány plzeňského landfrýdu. Žádá, aby neuvěřil pomluvám.
- Palacký 1851b, s. 399‒400.
- Palacký 1851, s. 26.
- Schmidt 1908, s. 241‒242.
- Šmahel 1993-III, s. 173.
- Šmahel 2002-II, s. 1371.
Službu svú et cetera. Jakož mi Tvá Milost píše, kterak pan Henrich z Plavna a drahně jiných kraje Plzenského Tvé Milosti přiepisy poslali, kteréž bych jim měl poslati, na nich žádaje, aby sě se mnú zapsali: račiž věděti, žeť sem já jich neobeslal, než oniť sú mě obeslali s tiem přiepisem, toho na mně žádajíce, abychom sě zapsali. A já sem jim odpověděl, žeť jim chci rád pomáhati, což najdále budu moci, jakož sem i prvé pomáhal; jakož Tvá Milost dobře vie, že sem jim znamenité pomoci činieval. A již sú mě opět obeslali, kterak by sě mně chtěli zapsati a já jim, jakož Tvé Milosti toho všeho i jich ustavenie přiepisy posielám. Protož račiž mi rozkázati, cožť sě Tvé Milosti bude zdáti, nebť já takových věcí nesmiem bez rozkázanie Vaší Milosti učiniti. A prosím Tvé Milosti aby ráčila na ty dobré lidi pomnieti, neb Tvá Milost mnoho má věrných a dobrých lidí, a tiem ochotným obesláním, kteréž jest Tvá Milost k nim učinila, velmi jsú veselí a tak sú sě v jednotu zjednali, jakož sú kdy byli.
Prosím Tvé Milosti, aby neráčil na mě, ač by kto co pravil, věřiti. Nebť sem já hotov ku kázanie Vašemu před Vaší Milosti státi a odpoviedati; a byl-li bych v čem vinen shledán, podlé rozkázanie Vaší Milosti jakožto pána svého i utrpěti.