Jan z Dubé (Johannes de Duba), generální vikář pražského arcibiskupství, ustanovuje Jana řečeného Jik, kněze z Kutné Hory (Johannem dictum Gyck presbyterum de Montibus Kuthnis), poté co došlo k vyhlášení kridy, farářem farního kostela sv. Václava v Pněvicích (Pnyewicz) a ke kapli sv. Barbory v Kutné Hoře náležející k tomuto kostelu. Beneficium bylo uprázdněno smrtí faráře Linharta (Leonardi). Prezentován byl děkanem a pražskou kapitulou. Podle papežské listiny náleželo patronátní právo k beneficiu děkanu a kapitule, ale bratrstvo Těla Kristova z Kutné Hory mělo jmenovat dva kněze, z nichž měli zmínění patroni jednoho prezentovat.
Pod výtahem z listiny v LC je přípisek, že Jan zaplatil dvě kopy grošů a zbytek, totiž osm kop grošů, slíbil zaplatit pod trestem exkomunikace do měsíce od chvíle, kdy se ujme beneficia, zaplatí on nebo jeho prokurátor: Date sunt due sexagene pre d. Johannem et residuum promisit solvere, videlicet octo sexagenas grss., dům adeptus fuerit possessinem per se vel prokuratorem suum, infra mensem quod huisodi terminus sibi currat pro monicione.