Beneš z Vrbna prodává své dědiny v Braškově, které měl před ním Mareš Hospozín, Vankovi z Lužce seděním v Braškově a jeho dědicům za hotové peníze a slibuje vložení do desk zemských, jakmile to bude možné, nebo stvrzení jiným způsobem, který by se stal obvyklým. Pokud by tak neučinil, slibuje rukojemství (ležení) s jedním pacholkem a dvěma koňmi v některém královském nebo poddanském městě.
- Mikuláš Zajíc z Hazmburka seděním na Budyni (Mikuláše Zajiece z Hazmburka seděním na Budyni)
- Jaroslav ze Žerotína (Jaroslava z Žirotína)
- Jan z Kolovrat seděním na Kornhause (Jana z Kolovrat seděním na Kornhavse)
- Bohuš z Peruce (Bohuše z Perutce)
- Jindřich z Duban
- Beneš z Vrbna: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Mikuláš Zajíc z Hazmburka seděním na Budyni: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jaroslav ze Žerotína: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jan z Kolovrat seděním na Kornhause: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Bohuš z Peruce: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jindřich z Duban: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
Já Beneš z Vrbna vyznávám etc., že s dobrým rozmyslem prodal sem a mocí tohoto listu prodávám dědicky dědiny své svobodné, dva pluhy role, dvuor poplužní, dvě kopě gr. platu ročnieho s lukami, s štěpnicemi, lesy, háji, s potoky etc. a s tiem se vším, což k tomu přislušie v Braškově na tom zboží, kteréž jest někdy měl Mareš Hospozín dobré paměti, a to zbožie dskami zemskými dobře a řádně mám v též dsky zemské právem a obyčejem zemským vloženo a dědicky zapsáno, slovutnému panoši Vankovi z Lužce seděním v Braškově, jemu a jeho dědicóm dědicky za hotové penieze mně již jimi zaplacené cele a úplně, kteréžto dědiny s tiem se vším, což k tomu přislušie, jakož svrchu teď jest postaveno, mám, dlužen sem a slibuji svú dobrú, čistú věrú beze lsti, když dsky zemské budú otevřieny, prvé, druhé, posled třetie suché dni v ty dsky zemské vložiti a spraviti, jakož země má za právo ; pakliby vždy desk zemských nebylo, etc. Paklibych toho neučinil anebo kterakkoli učiniti zdaloval, tehdy když prvépsaný Vaněk nebo jeho dědicové sami listy nebo posly svými o to mne upomenul, mám a slibuji tiem svým životem s jedniem pacholkem a se dvěma koněma vléci do hospody poctivého hospodáře do města králového neb panského v České zemi, kdež mi svrchupsaným Vankem neb jeho dědici, jich listy nebo posly bude pokázáno, anebo zase panoši řádu rytieřského v to leženie budú moci položiti s tolikéž koňmi a pacholkem, a tu máme ležeti a obyčejné leženie držeti tak dlúho, doniž bych neučinil toho všeho, což svrchu jest položeno. A všeho toho pro dalšie svědomie snažně sem prosil urozených pánov, p. Mikuláše Zajiece z Hazmburka seděním na Budyni, p. Jaroslava z Žirotína, p. Jana z Kolovrat seděním na Kornhavse, statečného rytieře p. Bohuše z Perutce a slovutného panoši Jindřicha z Duban, že jsú tuto podle pečeti mé své vlastnie pečeti na svědomie přivěsili. Dán l. MCCCCXXVII, ten čtvrtek po svatém Stanislavu.