![](img/kniha.jpg)
![](img/kniha.jpg)
![](img/kniha.jpg)
![](img/kniha.jpg)
Hejtman Jakub Kroměšín z Březovic (Jacub Croměšín z Březovic hauptman), kněz Prokop Holý (kněz Procop) a starší obce Tábora (jiní starší obce Tháborské polem) uzavírají pravé křesťanské příměří (v pravé křesťanské přímiřie) s Oldřichem II. z Rožmberka (Oldřichem z Rozenberga), jeho služebníky a poddanými až do nejbližšího svátku svatého Jiří (až do svatého Jiřie najprv příštieho) 23. dubna 1429 podle dohod, uzavřených na Helfenburku u Bavorova (na Helfmburce). Výpověď příměří je ustanovena na 4 týdny (čtyři neděle napřed). Zavazují se k nápravě porušeného příměří do 2 týdnů (ve dvú nedělí) či 4 týdnů (v druhú dvú neděli) podle výroku rozhodců v Jindřichově Hradci (do Jindřichova Hradce) pod ztrátou cti a pokutou 5000 kop grošů (pět tisícov kop grošov dobrých střiebrných rázu propadli pražského), které složí do 2 měsíců (ve dvú měsieci) hotovými penězi nebo jiným odpovídajícím způsobem. Obě strany mají umožnit zásobování za stanovených podmínek. Opravce: Menhart z Hradce (Meinharta z Hradce).
- Jindřich ze Stráže (Jindřich z Straže)
- Jan z Potštejna a ze Žampachu (Jan z Poctejna odjinud z Zampachu)
- Jan Kolda ze Žampachu (Jan Colda z Zampachu)
- Vilém Kostka z Postupic a na Hrádku (Vilém Costka z Postupic seděním na Hrádku)
- Tábor: peczet obce tháborské (LOR I, s. 99, č. 145 ); červená v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Jindřich ze Stráže: .s.henrici.de.strazz.; červená v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Jan z Potštejna: .s.johannis de potenstayn.; červená v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Jan Kolda ze Žampachu: N/A; červená v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Vilém z Postupic: .s.wilhelmi.de.postupicz.; červená v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Na rubu: Táboři v příměří vstupují s panem Oldřichem s Rožmberka 1428.
- Na rubu: Vergleich der Taboriten mit dem herrn Ulrichen von Rosemberg de anno 1428.
- A: https://digi.ceskearchivy.cz/111353/4; Šmahel 1990, obr. č. 121
- Tomek 1879-IV, s. 421.
- Toman 1898, s. 123.
- Tomek 1899-IV, s. 417.
- Schmidt 1908, s. 328.
- Neubauer 1910, s. 169.
- Bartoš 1925b, s. 172.
- Vojtíšek 1931, s. 10.
- Dobiáš 1936, s. 1038.
- Lukášek 1945, s. 72.
- Macek 1953, s. 72.
- Dobiáš 1957, s. 14.
- Husa 1961, s. 458.
- Petráň 1970, s. 43.
- Šmahel 1982, s. 110.
- Šmahel 1984b, s. 157, pozn. 36.
- Šmahel 1990, s. 409, 584, 610, pozn. 53.
- Šmahel 1993-III, s. 208, 384, pozn. 401.
- Úlovec 1999, s. 12.
- Jánský 2001-II, s. 36.
- Šmahel 2002-II, s. 1448.
- Kubíková 2004, s. 157, pozn. 70.
- Elbel 2019b, s. 278, pozn. 63.
- Šmahel 2021, s. 150‒151.
Přestože král Zikmund napomínal listem z 23. října 1426 Oldřicha z Rožmberka, aby neuzavíral příměří s jeho nepřáteli, ale naopak spojil síly s pány, rytíři a panoši jeho strany 1426_10_23a, učinil Oldřich z Rožmberka opačné rozhodnutí a na základě několika smluv navázal během následujících několika týdnů smír s předáky píseckého kraje. Dne 11. listopadu 1426 vstoupil v příměří s Táborem a Pískem 1426_11_11b a se Sušicí 1426_11_11a. Stejně, či velmi podobně formulovaná příměří poté uzavřel Oldřich 12. listopadu s Prachatice, 25. listopadu s Petrem a Janem ze Svojšína a na Orlíku 1426_11_25a a 8. prosince s Přibíkem z Klenového 1426_12_08a. Dočasné příměří uzavřel Oldřich z Rožmberka také s Janem Smilem z Křemže 1426_11_26b.
My Jacub Croměšín z Březovic hauptman, kněz Procop i jiní starší obce Tháborské polem, pro jméno Božie ustavičně pracující, vyznáváme listem tiemto přede všemi, ktož jej uzřie neb čtúce slyšeti, že z holdov a z drženie, kterýchž sme prvé požívali a drželi nevystupujíce i s těmi jistými výmluvami, ješto sme mezi sebú na Helfmburce učinili vstúpili sme a mocí listu tohoto vstupujeme v pravé křesťanské přímiřie s urozenám panem Oldřichem z Rozenberga i s jeho služebníky i poddanámi, od dánie lista tohoto až do svatého Jiřie najprv příštieho s výmluvami vdolepsanými: Najprv, jestliže by sě co příhodně a bezelstně v tom přímiří nápadně od nás nebo od něho krerakkolivěk stálo, tehda kdyžbychme svrchu psaným panem Oldřichem z Rozenberga obesláni byli, mámy a slibujem ihned sami potom obesláni opraviti. A jestliže bychme toho neučinili, tehdy po druhém napomenutí neb obesláni svrchupsaného věřitele našeho, máme jednoho přietele k opravení na miesto určené do Jindřichova Hradce vydati a postaviti. Pakli by sě ta dva v čem dělila a ve dvú nedělí nekázali opraviti, tehda v druhú dvú neděli mají vznésti na urozeného pana Meinharta z Hradce sami osobně aneb listem společně a jednostajně, jakožto na najvyšieho a mocného svoleného opravcě, pro kteréhožto rozkázánie aneb svrchu psaných přátel vydaných nálezu, slibujem a mámy to všecko, což by nalezl, vypověděl a rozkázal neb nalezli vypověděli a rozkázali učiniti beze všeho dalšieho prodlevánie. Pakliže bychme toho neučinili, tehdy sě známy, že smy napřed čest a věrú svú dobrú křesťanskú a základu pět tisícov kop grošov dobrých střiebrných rázu propadli pražského svrchupsanému věřiteli našemu, kterýžto základ ve dvú měsieci od svrchupsaného pána Meinharta vypovědí, slibujem a mámy plniti svrchupsanému věřiteli našemu penězi hotovými aneb střiebrem, koňmi, oděním aneb jiným základem hodným tak, aby za svrchupsané penieze dosti bylo. A také když bychme polem táhli přes svrchu psaného našeho věřitele sbožie neb jeho holdy, tehda což by od jiedla, od pitie neb brok kuoňom vzato bylo, to nemá přimiří škoditi nahoře psanému. A jestliže by sě nám dále po svatém Jiřie v tom přímiří státi nezdálo, tehda mámy čtyři neděle napřed dáti věděti listem anebo po rytieřském člověku svrchu psanému věřiteli našemu, kdežbykolivěk byl, kteréžto přímiřie my svrchu psaní Jacub Croměšín z Březovic, hauptman, kněz Procop i jiní starší obce již řečené i se všemi služebníky našimi slibujem a mámy pod ctí a pod věrú svú dobrú křesťanskú sdržeti a zachovati věrně, ctně a křesťansky beze všie zlé lsti a přerušenie všelikterakého. Pakli bychme toho přímiřie věřně, ctně a křesťansky nesdržali, tehda sme napřed svú čest a věrú i základ nadepsaný věřiteli našemu propadli bez všelikterikého na nás dalšieho seznánie, kterýžto plniti slibujemy a mámy obyčejem nahořepsaným. Tomu na pevnost svú sme pečeť přivěsili a podle nás urozený pan Jindřich z Straže, pan Jan z Poctejna odjinud z Zampachu, pan Jan Colda z Zampachu a statečný pan Vilém Costka z Postupic seděním na Hrádku své pečeti na svědomie přivěsili jsú k tomuto listu. Jenž dán v Casějovicích před Znojmem v úterý na svatého Ondřeje, léta od narozenie syna Božieho tisíc čtyř sta osmezcietmého léta.