IDJaroslav (Jaroslaw) a IDJindřich bratři Berkové z IDDubé seděním na IDRonově a na IDMilštejně (Jindřich bratřie Berky z Dubé, seděním na Ronowě a na Milštcině) svěřili IDJanovi ze IDSmiřic (Janowi z Smiřic) svůj hrad IDHelfenburk u Úštěka (Helfenburka) a za náklady na jeho údržbu a jiné jim půjčené peníze mu dluží 622 kop grošů, které mu slibují splatit do příštího masopustu. Ze smlouvy jsou vyňaty pohledávky purkrabího hradu IDKuneše z IDMiřejova (Kunšowi z Miřejewa), které mají uhradit bratři IDJaroslav a IDJindřich.
- IDJindřich Berka z IDDubé na IDHrádku (Jindřicha Berky z Dubé, seděním na Hrádku)
- IDVaněk mladší Berka z IDDubé (Waňka mladšieho Berky z Dubé)
- IDKašpar z IDRoztok na IDLiblicích (Kašpara z Roztok, seděním na Liblicích)
- IDPešík z IDMinic (Pešíka z Minic)
- IDJaroslav Berka z IDDubé: N/A; N/A; oznámeno přivěšení
- IDJindřich Berka z IDDubé: N/A; N/A; oznámeno přivěšení
- IDJindřich Berka z IDDubé: N/A; N/A; oznámeno přivěšení
- IDVaněk Berka z IDDubé: N/A; N/A; oznámeno přivěšení
- IDKašpar z IDRoztok, seděním na Liblicích: N/A; N/A; oznámeno přivěšení
- IDPešík z IDMinic: N/A; N/A; oznámeno přivěšení
- A: N/A
- B: SOA Litoměřice; Rodinný archiv Lobkoviců, Roudnice nad Labem 1304-1948; sign. P 6/31; aktuální uložení neověřeno
- Gabriel – Panáček – Podroužek 2011, s. 55‒56
- Gabriel – Panáček – Podroužek 2011, s.113
- Sedláček 1923-XIV, s. 260
- Sedláček 1927-XV, s. 70
Bratři IDJaroslav a IDJindřich Berkové z IDDubé získali hrad asi roku 1437, pro nedostatek peněz jeji podstoupili IDJanu ze IDSmiřic, tehdy purkrabího na IDRoudnici (viz Gabriel – Panáček – Podroužek 2011, s.113).
My Jaroslaw a Jindřich bratřie Berky z Dubé, seděním na Ronowě a na Milštcině, wyznáwáme tiemto listem obecně přede wšemi ktož jej uzřie a čísti neboli čtúce slyšeti budú, že jakož sme byli urozenému Janowi z Smiřic hradu našeho Helfenburka blíž Hoščky pro jistějšie jeho zachowánie swěřili a postúpili pod těmi umluwami, cožby nám pójčil, za nás který dluh kde zastúpil, neboli naším rozkázaním komu dal, anebo na oprawenie a špíži téhož hradu wynaložil, že sme jemu to wšecko, kdyžbychom chtěli sě weň uwázati, měli nawrátiti a zasě dáti: tak léta po narození syna božieho po tisíci po čtyřech stech dewátéhomezidcietma, ten pátek den sw. Kateřiny, o wšecky wěci bez poostawenie, kromě toho což slowútnému panoši Kunšowi z Miřejewa, téhož hradu purkrabí, za dluh jeho, kterýž má swými registrami pokázati, byloby ostáno, přátelsky sě a dobrotiwě s ním smluwiwše, a počty wšecky kromě Kunšowých registr o pójčení peněz nám, o zastúpení nás w dluziech, i o nákladiech na oprawenie a špíži téhož hradu spolu před mnoha dobrými wyslyšewše, ostali sme a ostáwáme dlužni nadepsanému Janowi z Smiřic šest set kop a dwamezidcietma kop grošuow dobrých střiebrných rázu Pražského. Kteréžto penieze a dluh tak a při těch umluwách i na těch počtiech, jakož sě swrchupíše, ostalé a ostalý, slíbili sme a tiemto listem owšem slibujem naší dobrú wěrú bezelsti dáti témuž Janowi z Smiřic, nebo tento list s jeho wolí majíciemu, do masopusta po dání téhož listu najprw přištieho, a zaplatiti, nebo sě s ním aneb tento list s jeho wolí majícím w tom času o to konečně umluwiti wedle jeho wuole. Než toto znamenitě jest přimieněno: cožbykoli špíže a kterýchžkoli potřeb ke ztrawě příslušných bylo tomu hradu potřebie, to praweným Janem z Smiřic má bez našie škody i nákladuow býti do toho masopusta dobýwáno a nakládáno: a také cožby na oprawenie téhož hradu bylo w tom času naloženo, to my naším wlastním grošem postúpiti a zaplatiti wšecko máme. Než jestližebychom my častopsanému Janowi z Smiřic dluhu swrchupsaného do masopusta nedali a nezaplatili, anebo sě s ním neboli s tiem ktožby tento list s jeho wolí měl, o to tak, jakož sě nahoře wypisuje, wedle jeho wuole nesmluwili: tehdy cožby potom špíže, hotowých peněz, nebo kterýchkoli nákladuow na ten hrad bylo dobyto a nalezeno, to wšecko máme i též jako swrchu slibujem nadepsanému Janovi z Smiřic nebo s jeho wolí tento list majíciemu zasě dáti a w celosti nawrátiti, dřiewe než sě w ten hrad uwiežem. Na potwrzenie a na zdrženie toho pečeti naše wlastnie jistým naším wědomím a s plným přiznáním dali sme přiwěsiti listu tomuto dobrowolně, a prosili sme urozených pana Jindřicha Berky z Dubé, seděním na Hrádku, a pana Waňka mladšieho Berky z Dubé, strýcuow našich, a k tomu slowútných panoší, Kašpara z Roztok, seděním na Liblicích, a Pešíka z Minic, že sú wedle nás na swědomie také dali swé přiwěsiti k témuž listu. Jenž jest dán na Helfenburce, léta a dne, jakož sě swrchupíše.