Kněz a rektor oltáře Všech svatých v kostele benediktinského kláštera sv. Jana v Teplicích Jošt Janův z Lipé (Jodocus Johannis de Lipa presbiter, rector altaris Omnium sanctorum siti in ecclesia monasterii ibidem) žádá papežský stolec, aby byl prostřednictvím spravedlivé osoby u římské kurie nebo mimo ni, případně prostřednictvím nového vikáře in spiritualibus pražského arcibiskupa uveden (surroget) ke všem právům, která měli v níže uvedeném sporu o farní kostel sv. Marie v Teplicích (parrochiali ecclesia in Teplicz) kněz pražské diecéze Tomáš z Dačic (Thomam de Dacicz) a Benedikt jinak Beneš ze Zabrušan (Benedictum alias Benessium de Zabrusam). Zároveň žádá, aby mu byl zmíněný kostel, jehož roční důchod nepřevyšuje osm hřiven stříbra, udělen apoštolskou autoritou.1 Výše uvedený spor mezi zmíněnými Tomášem z Dačic a Benešem ze Zabrušan byl souzen mimo kurii před vikářem in spiritualibus pražského arcibiskupa Konráda z Vechty (Conradi, archiepiscopi Pragensis). V době, kdy došlo k některým procesním krokům v tomto sporu, aniž by byl rozhodnut, se vzdal zmíněný Tomáš z Dačic všech práv ke zmíněnému kostelu, která mu náležela, a totéž následně učinil také řečený Beneš, včetně svého tehdejšího práva držby kostela. Tomuto udělení z moci papežské nemá vadit (non obstantibus), že drží oltář Všech svatých v kostele řečeného benediktinského kláštera sv. Jana (in ecclesia dicti monasterii s. Johannis ordinis sancti Benedicti), jehož roční důchod nepřevyšuje osm hřiven stříbra.
Papež Martin V. schvaluje supliku bez výhrad (Fiat ut petitur pro omnibus quatuor O.).
1: Viz regest.
- A: N/A
- B: AAV; R. Suppl. 145 (lib. XII de vacantibus per fiat a. tercio)