Podle revizní komise předložil v letech 1453‒1454 Jakoubek z Vřesovic k potvrzení legální držby Žlutic i jakousi listinu Aleše z Rýzmberka. Aleš z Rýzmberka a z Vřešťova sice neměl v dané oblasti majetkové zájmy, v letech 1433‒1436 však byl zemským správcem a mohl případné transakce potvrzovat z tohoto titulu. Pravděpodobnější však bude vztáhnout uvedené jméno k příslušníkům rodu z Rýzmburka, pro něž představovaly Žlutice nejvýznamnější urbánní lokalitu jejich dominia (Velímský 2002, s. 108-111, 193‒194) až do počátku 15. století. Poté dochází k dělení držby Žlutic, roku 1415 pak Rýzmburkové prodali polovinu města Jindřichovi z Elsterberka; je ale možné, že zde nějaká práva Rýzmburkům zůstala a museli proto učinit dohodu s novým držitel města Jakoubkem. Tomu by nasvědčovala i listina Boreše z Rýzmburka z 4. 7. 1454, v níž se vzdává svých majetkových práv na Žlutice v Jakoubkův prospěch (Kartotéka Augusta Sedláčka, skříň C, řada C11, zásuvka C11B, lístek č. 971). Bohužel nenacházíme v rýzmburské genealogii žádného Aleše, se kterým by bylo možno uvedený doklad spojit, může jít tedy o písařskou chybu; pak by nebylo ani vyloučeno, že Jakoubek předložil revizní komisi výše zmíněnou listinu Boreše z Rýzmburka z 4. 7. 1454 (jednání revizní komise se oproti původním plánům protáhla do druhé poloviny roku).
Přepis regestovaného dokumentu
Jakúbek z Wřesowic Bielenský okázal nám listy cisaře Karla, krále Wáclawa, kterýž swědčí na Žlutice, na wysazení na mayto, a majestát císaře Sigmunda, kterýž jemu a jeho dědicuom toho potwrzuje, jakož ti listowé w sobě to i manstwí šíře wypisují, i jiné listy panie Elsterberkowé, pana Alše z Risenberka i pana Alše ze Štemberka, jenž také na též okazují, jakož w nich se šíře zawírá.