Arcibiskupové mohučský IDKonrád z IDDaunu, trevírský IDOto z IDZiegenheimu, kolínský IDDětřich z IDMörsu, falckrabě rýnský IDLudvík III. Wittelsbašský, saský vévoda IDFridrich a braniborský markrabě IDFridrich I. Hohenzollernský se usnesli na tom, jak se na tažení proti kacířům do IDČech sluší chovat.
Za prvé, kurfiřti, všechna knížata, hrabata, páni, baroni, rytíři, panoši, města a všichni ostatní křesťané, kteří se chtějí vypravit a přičinit se proti kacířům v IDČechách (zu Beheym) a těm, kteří s nimi drží a podporují je, a postavit se těmto kacířům na odpor, mají se dostavit do IDNorimberka (Nurmberg) nebo jeho okolí v neděli svatého Petra a Pavla (sontag sant Peters und sant Pauls tag nechst) 29. června.
Dále: pokud by to nutnost vyžadovala, mohou si knížata, která byla vybrána za hejtmany, k sobě vzít dalších šest vhodných osob nebo i osm z dalších knížat a pánů, kteří tam dorazí, a ti mají ustanovit, rozhodnout, nařídit a uspořádat, jak se má táhnout a postupovat, a také nařídit a přikázat, co je potřeba učinit. A všichni, kteří se tam vypraví, mají být těchto knížat a jejich pravomoci zcela poslušni a podrobit se jim beze všeho odmlouvání.
Dále každý má táhnout na své náklady a s vlastním zaopatřením beze škody jiným lidem. Avšak nebude-li ve městech a v polích, lze si bez nepřátelství a podle přiměřené potřeby brát seno a slámu. Pokud by se něčeho nedostávalo, ať už píce, nebo jídla, a nedalo se to koupit, pak je možné si to vzít, kdekoli to lze sehnat, a má se za to řádně zaplatit podle uvážení hejtmanů nebo k tomu pověřených osob.
Každý kníže, hrabě, pán nebo město mají poskytnout zboží na prodej, a zvláště ti, kteří sídlí a mají majetky v sousedství IDčeské země, aby byly dodávány věci potřebné k zaopatření, a jejich dodavatelé mají být před každým v bezpečí a zůstat bez škody.
Dále, pokud by se stalo, že někdo někomu cosi vezme proti jeho vůli nebo ho oloupí, ten má být bez milosti sťat. A kdo tu bude krást, tomu se má také stát po právu. A nikdo tomu nemá bránit nebo se proti tomu stavět.
Dále nemá s vojskem táhnout nebo ho následovat žádná žena ani žádná jiná prodejná žena.
Dále se má každý přinejmenším jednou týdně vyzpovídat a každý kníže, hejtman má k tomu své lidi vést; a mši mají poslouchat, je-li to možné, každý den.
Dále, každý, kdo by klel nebo by zle nadával někomu jinému či jej haněl, má být veřejně zavřen do pranýře, dokud mu hejtmané nedají milost, nebo má být okamžitě nahý vyhnán metlami nebo holemi.
Dále kdo vytasí meč, nůž, sekeru nebo jinou zbraň na někoho jiného, ten má bez milosti přijít o ruku. Pokud by však někoho zranil, má být sťat.
Dále, kdyby mezi knížaty, pány, městy nebo jinými lidmi vznikly hádky, nesváry nebo spory, pak si má výše jmenovaný hejtman k sobě přibrat další knížata nebo jiné osoby, které by chtěl a jichž se spor netýká, anebo ti hejtmani mohou místo sebe jmenovat a určit jiné, a mají tu věc rozsoudit. A rozhodnutí má být pro všechny závazné.
Dále nikdo nemá v IDčeské zemi jezdit se svými lidmi na koni či vozem nebo chodit za pící nebo něčím jiným, leda by při tom byl praporec, který je k tomu hejtmany určen. A nikdo nemá v té zemi vypalovat a přepadávat, leda by mu to přikázali hejtmani nebo ledaže by při tom byl k tomu určený praporec.
Dále pod trestem ztráty hrdla nemá nikdo žádného člověka zavraždit nebo zabít bez řádné příčiny, leda by šlo o opravdové kacíře a ty, kteří s nimi drží a podporují je.
Dále pod výše řečeným trestem má každý dodržovat glejt, který vydají hejtmani nebo někdo jimi zmocněný.
Dále, komu uloží hejtmani nebo někdo jimi zmocněný hlídku, stráž nebo výjezd, ten má uposlechnout beze všeho odmlouvání.
Dále nemá nikdo vyrazit ani táhnout napřed nebo vzadu, leda u praporce, který je k tomu určen. A všichni mají poslechnout rozkazy hejtmanů.
Dále všichni kurfiřti a města mají zřídit, aby s nimi přišli kameníci, tesaři, střelci, děla, prach, kámen, šípy, tarasy, žebříky a jiná drobná výzbroj.
Dále má každý kurfiřt ze svých měst a venkova sešikovat a přivést pěšky nebo na voze 200 střelců (zweihundert schüczen), vyjma IDarcibiskupů trevírského (erzbischof von Triere) a IDkolínského (Colne), z nichž má každý přivést sto střelců (hundert).
Dále, že kurfiřti (kurfursten) mají vpadnout z jedné strany, IDsaský vévoda Fridrich (herzog zu Sachßen) z druhé, Slezané (Slesien) ze třetí, IDrakouský vévoda Albrecht (herzog von Osterrich) ze čtvrté, a to vše v jeden den.
Dále čeští páni a další pravověrní mají být obesláni, zdali také chtějí vytáhnout do pole, a je třeba co nejlépe se s nimi dohodnout.
Dále mají všichni ostatní páni vyčkat, až jim hejtmani pošlou vzkaz, aby k nim přišli; pak aby k nim přišli a byli jich poslušni. Pokud by tito páni byli tak tísněni nebo pokud by tolik potřebovali ony hejtmany s jejich vojskem, mají jim poslat vzkaz a hejtmani k nim mají přijít s plnou silou pomoci.
Dále ať každý pán se svými lidmi zařídí, aby nikdo neměl více než jednoho sluhu nebo pacholka, všechno pouze bojeschopné a vyzbrojené lidi, vyjma knížat a hrabat.
Dále je třeba se postarat, aby tato ustanovení byla jednou, třikrát nebo čtyřikrát nebo tolikrát, kolikrát bude potřeba, každému oznámena, aby jich byl poslušen a aby se jimi mohl každý řídit a neporušoval je.
Dále, aby každý pán slíbil a také ve svém vojsku zařídil, aby každý svému veliteli rukou i ústy slíbil všechny tyto věci a články tohoto usnesení zcela dodržovat na svou čest a věrnost a pod trestem.
Dále: země a hrady, města, městečka, panství a co k nim příslušejí a silnice všech knížat, hrabat, pánů, rytířů a panošů a také všech měst, zvláště těch, kteří k tomuto podniku přispěli, mají být, dokud jsou majitelé mimo domov, bezpečné, zůstat nepoškozené a každý je má nechat na pokoji, ať už je jakéhokoli stavu, hodnosti a poměrů. A pokud někdo i přesto bude poškozen, proti onomu škůdci se mají kurfiřti, knížata, páni a města, svorně postavit, tak aby se tomu, kdo byl poškozen, dostalo náhrady a odškodnění.
Dále mají všichni páni, města a ostatní dodržovat po čas tažení mír.
Dále se nemá žádný kníže, pán ani město z tažení omlouvat žádnými vytáčkami nebo vymlouvat.
Dále mají páni s pomocí měst zajistit, aby nejbližší hrady nebo města ležící v české zemi, která jsou doposud křesťanská, byla obsazena a vybavena pro denní válku, tak aby se kacířům nedostávalo žádné podpory a nebyly jim dodávány ani přiváženy žádné zásoby.
Dále ať každý biskup poroučí řeholním i světským duchovním sloužit Bohu kvůli tažení v určitý den v týdnu.
Dále nemá žádný kníže ani pán smluvně získat žádné zboží, trhy, vsi nebo panství v české zemi, ručit za ně, bránit nebo ochraňovat je nebo to dovolit svým lidem ani tam hledat jakékoli výhody oproti jiným co do jídla, píce nebo jakékoli jiné věci. Pokud by ale někdo našel jídlo nebo píci před druhými, může si z toho v tom případě vzít, co potřebuje, a pak to nechat také jiným.
Dále nesmí nikdo jet na koni či vozem nebo poslat pro jakýkoli dobytek k jídlu, leda na příkaz hejtmana; pak tam mají někoho poslat všichni páni a správně to uspořádat a potom rozdělit ty zásoby rovným dílem.
Dále, když budou získány nějaké hrady, města, městečka nebo tvrze nebo se vzdají, má se s nimi naložit podle uvážení hejtmanů nebo jimi pověřených osob.
Dále, pokud někoho, kdo přišel do pole se svými pánem a na jeho náklady, získá zajatce, má je bez odmlouvání odevzdat tomuto svému pánovi. Pokud získá zajatce někdo, kdo táhne do IDČech na své vlastní náklady, ti mohou takového zajatce držet sami nebo s ním naložit podle své vůle.
Dále kdo by z pánů chtěl odjet od vojska, ten nemá mít bez řádného osvědčení volný průchod.
Dále každý, kdo spáchá zločin nebo se jinak proviní nebo kvůli tomu zběhne, nemá mít ochranu v zemi, městech, městečkách, panstvích nebo územích žádného pána, nýbrž má se s ním nakládat podle výše uvedeného druhu trestu.
Dále IDarcibiskupové trevírský a IDkolínský mají přivézt čtyři komorní děla (vier kammerpuchßen), čtyři tarasnice (vier tarraßpuchßen), dvacet ručnic1 (XX haubtpuchsen) a každý 10000 šípů (zehentausent pfeile) a 200 zápalných šípů (zweihundert fewerpfeile), a k tomu prachu (pulver), kamenů (steine) a dalších věcí, kolik je potřeba, a každý tři mistry dělostřelce (drei buchßenmeister).
Dále IDarcibiskup mohučský (erzbischof zu Meincz) čtyři komorní děla (4 kammerpuchßen) a dvaadvacet ručnic (22 hantpuchßen), čtyři tarasnice (vier tarraßpuchßen), 10000 šípů (zehentausent pfeile), k tomu co je zapotřebí prachu (pulver), kamení (stein) a dalších věcí; dále 200 zápalných šípů (zweihundert fewerpfeile) a tři mistry dělostřelce (dreie buchßenmeister).
Dále: zrovna tolik všeho vybavení jako IDmohučský arcibiskup má přivézt nebo poslat IDfalckrabě rýnský (pfalzgrafe bei Reyne), a navíc jedno velké dělo na kamenné koule (eine große steinpuchßen), které střílí půldruhého centu (anderhalben zentner). Dále tři mistry dělostřelce (dreie buchßenmeister).
Dále IDmarkrabě braniborský (marggraf zu Brandeburg) jedno velké dělo na kamenné koule (ein große steinpuchßen), čtyři tarasnice (vier tarraßpuchßen), dvacet ručnic (20 hantpuchßen), 10000 šípů (zehentausent pfeile), 200 zápalných šípů (zweihundert fewerpfeile), prach (pulver), kameny (steine) a další potřebné věci. Dále svého mistra dělostřelce (buchßenmeister).
Dále bavorští páni v IDNizozemí2 (herren von Beyern im Nyderlande) jedno dělo na kamenné koule (ein steinpuchßen), které střílí dva centy (zwen zentner), čtyři malá děla na kamenné koule (vier kleine steinpuchßen), dvanáct ručnic (12 hantpuchßen), 10000 šípů (zehentausent pfeile), 200 zápalných šípů (zweihunder fewerpfeile), prach (pulver), kameny (stein) a další potřebné věci. Dále svého mistra dělostřelce (buchßenmeister).
Dále bavorský vévoda IDJan z IDNeumarktu (Johanns von Beiern) jedno velké dělo (ein groß buchßen), čtyři tarasnice (4 tarresbuchsen), dvacet ručnic (20 haubtbüchsen), 10000 šípů (10000 pfeil), prach (pulver), kameny (stain) a další potřebné věci a dostatek vybavení. Dále svého mistra dělostřelce (buchsenmaister).
Dále IDbiskupové bamberský (bischove von Bamberg) a IDwürzburský (von Wirczburg) mají přivézt malá i velká děla s šípy, prachem (buchßen clein und groß mit pfeilen, pulver) a dalšími věcmi, podle svých možností, a každá tři mistry dělostřelce (dreie buchßenmeister).
Dále město IDNorimberk (Nurmberg) jedno velké dělo na kamenné koule (ein groß steinpuchßen), které střílí dva centy (zwen zentner), šest malých děl na kamenné koule (sechs clein steinpuchßen), dvanáct tarasnic (zwelf tarraßpuchßen), šedesát ručnic (60 hantpuchßen), 20000 šípů (20000 pfeile), 600 zápalných šípů (600 fewerpfeile) a k tomu vybavení, kolik je třeba. Dále šest mistrů dělostřelců (sechs buchßenmeister).
Dále IDŘezno (Regenspurg) jedno dobré velké dělo na kamenné koule (ein gut groß steinpuchßen) a čtyři malé děla (furder cleine steinbuchßen), prach (pulver), další věci podle svých možností a k tomu své mistry dělostřelce (buchßenmeister).
Dále obyvatelé IDChebu (Eger) jedno velké dělo na kamenné koule (ein große steinpuchßen) a další děla (sunst puchßen), prach (pulver), šípy (pfeile) a vybavení podle svých možností s jejich mistry dělostřelci (buchsen maister).
Dále obyvatelé IDLokte (Elenbogen), purkrabí a město, mají přijít se svou mocí a přinést jedno velké dělo na kamenné koule (ein große steinpuchsen) a další velká i malá děla (buchsen groß und clein), prach (pulver), kameny (stein) a šípy (pfeile), vybavení podle svých možností s jejich mistry dělostřelci (buchßenmeistern).
Dále každé město má mít děla, prach, kameny (puchsen, pulver, stein) a vybavení podle svých možností.
Dále pokud by se v tomto usnesení našla nějaký chyba, nechť ji hejtmané opraví.
Dále pokud IDarcibiskupové mohučský, IDkolínský a IDtrevírský přijdou na výpravu osobně, pak má být hejtmanem IDkolínský arcibiskup, nebo kdyby nepřišel, tak IDarcibiskup trevírský, nebo kdyby nepřišel ani ten, tak jím má být IDarcibiskup mohučský. A ten z nich, který bude hejtmanem, si má k sobě vzít ještě jednoho nebo více světských knížat, a s nimi se dohodnout na dalším hejtmanovi.
1: Text zachycený v kronice Ondřeje z Řezna zmiňuje „dvacet velkých děl“, ostatní dochované zápisy hovoří o ručnicích. Podobně u braniborského markraběte, holandských Wittelsbachů a Norimberka. Zachová et kol. 2020, s. 309, pozn. 554.2: Smrtí Jana III. roku 1425 tato větev vyhasla v mužské linii, o holandské dědictví však usilovala už od roku 1417 Jakuba, dcera posledního dolnobavorsko-holandského vévody Viléma II., která se svých nároků vzdala ve prospěch burgundského vévody Filipa Dobrého až roku 1433. Zachová et kol., 309‒310, pozn. 555.
- A: N/A
- B: opis.
- C: soudobý opis v Husitské kronice Ondřeje z Řezna.
- D: opis z konce 16. století.
- A: N/A
- B: Les Archives de Strasbourg, AA, 156; aktuální uložení neověřeno.
- C: ÖNB Wien; Cod. 3296; fol. 431‒433; aktuální uložení neověřeno.
- D: OLB; Cod. 231; fol. 48‒50; aktuální uložení neověřeno.
- Bartoš 1966, s. 24.
- Šmahel 1993-III, s. 191.
- Čornej 2000, s. 485‒487.
- Jánský 2001-II, s. 9‒13.
- Šmahel 2002-II, s. 1411.
- Nikodem 2004, s. 340.