Purkmistři, rady a všecka obec IDStarého a IDNového Města pražského (purkmistři et cetera) zapisují IDVilémovi Kostkovi z IDPostupic na IDHrádku (Wiléma z Prahy odjinud z Hrádku) a jeho dědicům, s ohledem na již prokázané služby, zvláště pak na poselství vedené k litevskému velkoknížeti IDVitoldovi Alexandrovi (Alexandrovi jinak Witildowi, králi Českému volenému), a z povolení a přikázání litevského knížete IDZikmunda Korybutoviče, správce IDČeského království a IDMoravského markrabství (Sigmunda, kniežete Litewského, tehdy králowstwie Českého a Morawského markrabstvie zprávce), městečko IDMnichovice (městečko Mnichowice), součást majetku benediktinského kláštera svatého Prokopa v Sázavě, se všemi požitky a vším příslušenstvím, ves IDZvanovice (Zwanowice), IDOplany (Oplany), tvrz IDKomorce (Komořice), IDVežerce (Wežerce), IDNučice (Nučice) a IDPrusice (Prusce) nedaleko Černého Kostelce.
- A: N/A
- B: ANM Praha; sign. VIII G 13; aktuální uložení neověřeno
- C: ANM Praha; Sbírka C ‒ Muzejní diplomatář; sub anno
- Tomek 1879-IV, s. 252.
- Tomek 1898, s. 249.
- Tomek 1899-IV, s. 249.
- Grygiel 1990, s. 13.
- Šmahel 1993-III, s. 124, 360, pozn. 241.
- Šmahel 2002-II, s. 1261‒1262.
- Čechura 2008, s. 6.
- Čornej 2019, s. 472.
„Donatoria hereditarie."
Ve jméno Božie amen. My purkmistři et cetera vyznáváme et cetera, že znamenavše ustavičnú věrnú a velice pilnú práci a službu statečného pana Wiléma z Prahy odjinud z Hrádku, kterúž jest vedle nás sprva počátka o chválu Boží a jeho svatú pravdu vedl, a zvláště v tom poselství našem i jiných obcí k zákonu Božiemu příchylných k najjasnějšiemu kniežeti a pánu, panu Alexandrowi jinak Witoldowi, králi Českému volenému a milostivému, vedl, jednal a činil a ještě v budúcích časiech miení věrně pracovati, činiti a jednati ústavně; v kterémžto poselství od Božích a od našich nepřátel jsa jat, škody jest vzal nemalé. I nechtiece jeho tak hodné práce sobě málo vážiti, dali sme jemu, jeho dědicóm a budúcím, a mocí tohoto listu dáváme s dobrým úmyslem, z povolenie i z přikázanie jasného kniežete a pána pana Sigmunda, kniežete Litewského, tehdy královstvie Českého a Morawského markrabstvie zprávce, tato zbožie odběhlá dole psaná: najprvé městečko Mnichowice se všemi jeho požitky, poplatky, kteréž v něm jsú i s tiem se vším právem a příslušenstvím, což k tomu městečku od staradávna přísluší, jakož sú to městečko jich staří páni mnišie od svatého Prokopa měli a drželi. K tomu jemu svrchu psanému Wilémowi, jeho dědicóm i budúcím přidávají sě tyto vsi: Zwanowice, Oplany, Komořice, Nučice, Prusce a Wežerce s plným panstvím a s plnú zvolí, tak jakož jest od jiných pánóv těch vesnic od staradávna to držáno, žádných věcí, ani kterého práva na tom městečku a na těch vesnicech svrchu psaných sobě tu nepoostavujíc ani vyměňujíc, než jej, jeho budúcé dědice toho všeho zbožie svrchu psaného mocí tohoto listu pána a pravého dědice činíme po všecky časy budúcí. Slibujíc dobrú naší věrú, beze všie zlé lsti, svrchu psanému panu Wilémowi, jeho dědicóm i budúcím, v to jisté naše dánie ižádnú mocí ani kterým bezpravím na to sáhnúti nebo kterak překážeti, než radějšie radni a pomocni býti, když by jemu, dědicóm i budúcím v to jisté naše dánie kto chtěl sáhnúti nebo kterak překážeti; dávajíce jemu plnú moc, aby mohl s tiem se vším zbožím svrchu psaným učiniti nebo nechati, jakož by sě jemu, dědicóm a budúcím jeho líbilo a bylo toho potřebie. Přikazujíc všem rychtářóm, konšelóm, obcem i robotězóm městečka Mnichowic a vsí svrchu psaných, aby k svrchu psanému Wilémowi se všemi poplatky od staradávna obyčejnými et cetera et cetera.