Purkmistři, rada i všecka obec IDPrahy (purgmistři, rada i wšecka obec měst Pražských) ustanovují IDViléma Kostku z IDPostupic (Wiléma z Postupic, řečeného Kostku) za podkomořího IDČeského království (podkomorstwie w králowstwí Českém), na návrh litevského knížete IDZikmunda Korybuta (kněze Sigmunda Litewského, králowstwie Českého a markrabstwie Morawského zpráwce našeho milostiwého), a to jen v tom rozsahu, aby spravoval klášterní a jiné zboží, které bylo odňato duchovním (wšecka zbožie duchownie, mnichowská i jeptišská w králowstwí Českém). Má se snažit, aby takové statky, které byly odevzdány do užívání jednotlivým osobám, byly přivedeny k lepšímu užitku pro obecné dobré než tomu bylo doposud, tak aby za ně žádal dle svého uznání větší cenu nebo plat. Pokud by se dosavadní držitel tomu zpěčoval, má mu být vyplaceny náklady, vynaložené na zvelebení statku, a poté má podkomoří tento statek odevzdat jinému měšťanu či panoši.
- Tomek 1879, s. 149.
- Tomek 1879-IV, s. 271.
- Tomek 1898, s. 267.
- Tomek 1899-IV, s. 267.
- Sedláček 1912, s. 342.
- Urbánek 1934, s. 27, 174, pozn. 64.
- Šmahel 1993-III, s. 124.
- Čechura 2000, s. 196.
- Čornej 2000, s. 316‒317.
- Šmahel 2002-II, s. 1261‒1262.
- Hledíková – Janák – Dobeš 2005, s. 77.
- Rameš 2005, s. 208.
- Čornej 2011, s. 269.
- Čornej 2019, s. 471, 562.
„Super officio subcamerariatus.“
My purgmistři, rada i wšecka obec měst Pražských, wyznáwáme tiemto listem obecně wšem, ktož jej uzřie nebo čtúce uslyšie: že wážnú opatrnosti a opatrnú wážností obmyslně a jasně spatřiwše, kterak skrze neřádná drženie zboží mnichowských i jeptišských i jiných duchowních w králowstwí Českém od rozližných osob, ižádná znamenitá pomoc ani který puožitek k wyswobození zákona božieho a ku polehčení měst našich nepřišel jest ani nepřicházel: protož žádajíce ta wšecka mnichowská i jeptišská napřed k chwále boží, potom ku obecnému dobrému a ku prospěchu a polehčení měst našich rozmnožiti, rozšířiti a k užitku znamenitému přiwesti, s dobrým rozmyslem a rozumem dospělým a s bedliwů radů oswieceného kniežete, kněze Sigmunda Litewského, králowstwie Českého a markrabstwie Morawského zpráwce našeho milostiwého, wywolili jsme, zjednali a zpuosobili statečného, ctného, zachowalého a owšem hodného k úřadu podkomorskému a na ten jistý úřad, pana Wiléma z Postupic, řečeného Kostku, jehožto dřewnie i nynějšie chwalná zachowalost i budúcieho zachowánie nám o něm prawú a jistú jistotu hodně činí a okazuje, jehožto opatrnosti, wieře i šlechetnosti pewně trwajíce a nad jiné pewně doufajíce, ten jistý úřad, wládánie i zprawowánie podkomorstwie w králowstwí Českém poručili jsme plně mocně a cele, a naši i mocí tohoto listu porůčieme i swěřujeme, aby on múdrostí pánem bohem jemu pojčenú ta wšecka zbožie duchownie, mnichowská i jeptišská w králowstwí Českém, kterýchž sme byli w držení až do nynějšie chwíle, obyčeji driewe od králuow Českých zjednanými a usazenými wedl, jednal, puosobil a zprawowal, jakožto mocný úředník a podkomořie od napředpsaného kniežete a od nás usazený a wywolený, kromě a bez úrazu práw a swobod měst našich swrchupsaných, i wšech těch zboží a poplatkuow wšelikakých, kteréž sú jeptišky, mnišie, kanowníci i jiné duchownie a swětské osoby, a zwláště měšťané pro zákon boží od nás uteklí a wyběhlí, na domiech, na winnicích, na dwořiech, na mlýniech i na jiném rozličném zboží, kterýmžkoli jménem mohú oznámena býti, wedlé nálezuow obcí naší wynešených a w knihy městské jednosworně wepsaných a k městóm naším od staradáwna wnitř i zewnitř přislušejících a přiležících, jměli a drželi, ižádnu měrů napředpsaný podkomořie, ani který z jeho úředníków nepřekážel, ani na úroky swrchupsaných zboží sahal ani wybieral. Dále jesti znamenitě wymieněno, aby měštěné naši při těch dwořiech, kteréž sú kupowali, byli zuostaweni takú měrú, jestližeby který z nich takowé dwory za rowné penieze kupowali, ježtoby z těch dworuow hojnější a znamenitější puožitek k obecnému dobrému mohl jíti, přicházeti a zpósoben býti, takowí aby byli napředpsaným podkomořím a úředníky našimi k němu na to wydanými opatřeni a ohledáni, jakožby sie jim zdálo za podobné wedlé milosti a sprawedliwosti. Pakliby který z nich jich wyřčení a opatření obwyknúti nechtěl, takowému nákladowé jeho, kteréžby dobrým swědomím pokázal, mají zasě bez škody nawráceni býti, a dwuor takowého moci budú již jmenowaný podkomořie a úředníci jinému súsedu našemu anebo panoši k nám příchylnému prodati, najieti, bezewšeho zmatku. Také slibujem naší dobrú wěrú, jestližeby kdy častojmenowaného podkomořie co takowého pro ten jistý úřad od kohožkoliwěk potkalo, obyčejem kterýmžkoli, zastáwati a radni i pomocni býti. Tomu na swědomie et cetera.