Václav Sindlini (Wenceslaus Sindlini), klerik olomoucké diecéze (clericus Olomucensis diocesis), žádá papežský stolec, aby nechal jemu udělenou papežskou exspektanci v kolaci olomouckého biskupa s datem 30. ledna 1418 a místem vydání v Kostnici (sub data Constancie III. kal. Februarii anno sanctitatis vestre primo) expedovat papežskou kanceláří namísto původní formy exspektance „Dignum“, určené pro kleriky dlící mimo kurii (in forma absenti), ve formě milosti pro kleriky přítomné u papežské kurie (graciam pro presenti). Zároveň žádá, aby pověřil Jana de Linières, kardinála z Viviers (domino cardinali Vivariensi), apoštolského vicekancléře, nebo jeho zástupce (vicesgerenti) a také jednotlivé úředníky jak papežské kanceláře, tak úřadu bullarie a papežských register, aby z důvodu již jednou zaplacené taxy za původní milost expedovali novou listinu, aniž by bylo nutno platit novou taxu, anebo alespoň za třetinu taxy. Jako důvod řečený Václav Sindlini uvedl, že kvůli expedici a zrychlení vyřízení své výše uvedené exspektance přišel osobně k římské kurii se záměrem zde také setrvat. Získal však původně exspektanci pro kleriky mimo kurii s incipitem „Dignum“, která vyžaduje provedení zkoušky způsobilosti pověřenou osobou v místech očekávaného beneficia (in partibus). To by znamenalo, že by se, i přestože chce setrvat u kurie, musel vrátit k vykonání zkoušky a cesta by mu přinesla další náklady. Druhým důvodem bylo, že se obával, aby nemusel již jednou zaplacenou milost exspektance při změně její formy platit znovu.
Vicekancléř apoštolské kanceláře souhlasí se suplikou bez výhrad (Concessum).
- A: N/A
- B: AAV; R. Suppl. 135 (lib I de vacantibus per concessum a. tercio)