Přepis regestovaného dokumentu

My, Wilem a Jan, syn jeho, oba z Pernstayna, vyznáváme tiemto listem přede všemi, kdož jej uzří neb čtúc slyšeti budú, že což jest bohobojná panna, panna Bolka, abatyše, tudíž Klara, převora i vešken konvent kláštera dubrawnického umluvila a prodala moci listu svého ctnému muži Janovi z Dubrawníka a dceři jeho Katrussy, i jeho bratru Jakubovi, tudíž z Dubrawníka, sad klášterský, a k tomu my svrchu psaní páni, pan Wylem a Jan, syn jeho, plnú voli davamy i dali sme, a to se jest stalo s anší radú. A k tomu na svědomí a pro lepší jistost naši vlastní pečeti s naším svědomím a s naší dobrú voli k tomuto listu jsme přivěsili.

My, Bolka, abatyše, Klara, převora i vešken konvent kláštera svatého Kříže v Dubravnice vyznáváme tímto listem obecně přede všemi, kdož jej čísti neb slyšeti budú, že my vidúc nuzi, sužení i potřebí kláštera našeho i všeho konventa, s dobrým potazem i s rozmyslem naším, tudíž s radú i s přivolením našich starších pani Wilemowu a jeho syna panice Janowu z Pernsteina, panov našich v ty časy, když sme toho mocni byly, dobře prodavamy a moci tohoto listu prodaly sme ctným lidem Janowy a dceři jeho Katrussy a Jakubowy, dřéve řečeného Jana bratru z Dubrawníka, do jich tří životóv sad ježto přísluší k klášteru našemu v Dubravníce se všemi požitky, což k tomu sadu přísluší, s chmelincem, lúkami, zahradami, dřevím malým i velikým, s břichy, s pustinami i s mezami, jakož v tom sadu leží i s tím se vším, což od starodávna v tu ohradu sluší, nie sobě nepostavujíc, a k tomu také role dva kusy, jeden pod Bachorzowu, a druhý kus na Mjiezdye za dvadcetí hřiven grošiev stříbrných pražského razu a čísla moravského za každú hřivnu čtyři a šedesát groší počítajíc, a to beze všech poplatkov, úrokov, berní, robot, i beze všech našich i panských útiskov mají držeti a požívati toho tak, jakož oni najlépe mohú i s tím panstvím, právem i svobodú, jakož sme my samy držely a užívaly. A jestli že by dříve řečených lidí, kterého Buoh neuchoval, tehdy aby svrchu psaný sad s požitky, což k tomu sadu přísluší, z jednoho na druhého živa ostalého spadl. A když by již jich všech tří svrchu psaných lidí Buoh neuchoval, tehda aby ten jistý sad bez evšech svárov, zmatkov, súduov i protivenství na nás a na náš klášter v Dubrawnicze s plným panstvím a právem zasě spadl. A k tož by tento list svrchu psaného Jana, jeho dcery Katrusse a jeho bratra Jakuba dobrú voli jměl, ten má i jměti bude túž moc i plné právo ke všem svrchu psaným věcem jako oni sami. A k tomu na svědomie a pro lepší jistost našě pečeti s naším vědomím a s naší dobrú vuolí k tomuto listu jsme přivěsili. Jenž dán na Pernsteinie léta od narození Syna božieho tisíc čtyřista sedmmezcietmého, v ten pátek na svatého Benedikta.