Konšelé Tomáš soukeník (Tuoma súkeník) a Ondrášek z domu U červeného kříže (Ondráček od črvených křížóv, konšelé) dosvědčují, že když byli vysláni staroměstskou radou k Janovi Smiřickému (k panu Janovi Smiřickému) kvůli dluhu Markéty řečené Židovky (panie Margréty, Židovky řečené), vyznal před nimi, že po svém příjezdu na Jenštejn k Alešovi Škopkovi z Dubé (Alšovi Škopkovi z Dubé na Jenštajn) k nim Aleš přivolal paní Markétu a prohlásil, že bez 350 kop grošů (puol čtvrtém stem kopami) zapůjčených od Markéty by nebyl vůbec bohatý, i když si to o něm myslí.
- A: AHMP; Sbírka rukopisů; rkp. 2099; fol. 386 (kniha shořela roku 1945)
Teige (AČ XXVIII, s. 720 , Kokořín 1) klade zápis do 10. listopadu 1434. To odpovídá textu záznamu, kde se hovoří o středě před Martinem roku 1434 (feria IIII. ante Martini a. XXXIIII). Vzhledem ke ztrátě pramene není možné datum ověřit.
Spor o uvedený dluh spadá do let 1430–1435. Když se staroměstská měšťanka Markéta řečená Židovka domáhala své pohledávky, dostalo se jí nejprve ubezpečení o jejím řádném plnění od Škonky z Vartenberka (viz regest ) a následně rovněž od jejího manžela Aleše Škopka z Dubé (viz regest ). Ve stejné době si Markéta pojistila své pohledávky svědectvím Jana z Tubož (regest 1430_08_24b). Protože navzdory příslibům nedošlo ke splacení dluhu, obrátila se Markéta se stížností na staroměstskou radu. Ta kvůli tomu vyslala své konšely za Janem Smiřickým. Podle všeho konšelé po zjištění oprávněnosti zanesli odpověď do městské knihy (viz výše) a dále se o věc nestarali. Krátce nato poskytli staroměstští měšťané výpověď (viz regest 1434_11_16a) v zájmu Markéty. Ta mezitím zemřela, předtím stačila dotčený dluh odkázat Janovi z domu U stříbrné hvězdy a Dorotě z domu U svatého Haštala. Ti poslali k Alešovi, který mezitím smrtelně onemocněl, mistra Křišťana z Prachatic, aby se u něj přimluvil za plnění dluhu. Křišťan následně (viz regest 1435_03_30a) potvrdil, že se umírající Aleš k dluhu přihlásil. Tuto výpověď potvrdil rovněž přítomný Matěj Sčrba (viz regest 1435_03_30b). Kromě nich existující dluh dosvědčili Martin z Hradišťka (viz regest 1435_02_19d), Petřík Suda (viz regest 1435_03_03b) a Anselm Kraslice (viz regest 1434_11_16b), sloužící kdysi Alešovi na různých pozicích. Konečně na konci roku 1435 (viz regest 1435_12_01b) se přiznal Vaněk z Příbrami k tomu, že postoupil dotčený dluh Janovi z domu U stříbrné hvězdy a jeho manželce Anně.
Přepis regestovaného dokumentu
Tuoma súkeník a Ondráček od črvených křížóv, konšelé, vyznali sú, kterak když jsú byli vysláni z rady k panu Janovi Smiřickému o seznání dluhu panie Margréty, Židovky řečené, tehdy jest vyznal před nimi takověto: Že když jest byl přijal k p. Alšovi Škopkovi z Dubé na Jenštajn, tehdy týž p. Aleš přivolav před ně svrchupsanú paní Margrétu i řekl jest: Hleď pane Jene, mníte vy, bychť byl bohatý pán. Byť nebylo teď paní Margréty, kteráží jest mě založila puol čtvrtém stem kopami, bylt bych já dosti nuzný pán. Actum feria IIII. ante Martini 10. listopadu a. XXXIIII.