IDHanušek z IDBudějovic, syn IDGráfův z IDBudějovic (Hanušek Gráffuov syn z Budějovic), vyznává, že byl IDOldřichem II. z IDRožmberka (Oldřicha z Rozmberka) propuštěn ze zajetí na přímluvu IDJakuba Seebecka, hejtmana ve IDVitorazi (Jakuba Sebeka, v tu chvíli hauptmana na Vitorazi), poté, co byl svinovskými při výpadu z města vytržen z vitorazského voje IDFilip ze IDSoběslavi (Philippa, páně člověka z Soběslavi). Zavazuje se, že po propuštení z vězení nebude nepřátelsky jednat ani proti IDOldřichovi II. z IDRožmberka, ani proti měšťanům v IDTrhových Svinech (z Svinuov).
- IDChval z IDChmelné, purkrabí v IDČeském Krumlově (Chvala z Chmelné, tu doba purkrabí na Crumplově)
- IDVaněk, písař a českokrumlovský měšťan (Vaňka, starého písaře, měštěnína crumplovského)
- IDHanušek z IDBudějovic: N/A; N/A; přitištěná, ztracena
- IDChval z IDChmelné: N/A; N/A; přitištěná, ztracena
- IDVaněk, písař: N/A; N/A; přitištěná, ztracena
- Na rubu (15. století): List na IDGrawowa syna.
- Na rubu: IDGraff.
- Na rubu: Numero 314.
Já Hanušek Gráffuov syn z Budějovic vyznávám tiemto listem obecně přede všemi, že jsem proto vězněm byl urozeného pána pana Oldřicha z Rozmberka: když jsú Vitorazských třie pěší u Svinuov a mimo městečko Philippa, páně člověka z Soběslavi, s jeho koňmi vzeli, že jsem s nimi byl v tovařistvě, když jsú lidé trhoví hosté, kteříž v Svinech byli, a Svinštie z městečka vyběhli a nám Phillipa svrchupsaného odtieštili. Protož jakož urozený pán pan Oldřich z Rozmberka k prozbě statečného rytieře pana Jakuba Sebeka, v tu chvíli hauptmana na Vitorazi, mě jest a z své milosti propustil, slíbil jsem Jeho Milosti a tiemto listem slibuji, proč jsem viezil, o to proti Jeho Milosti i jeho poddaným věčně nebýti a zvláště proti měštěnuom z Svinuov ani jim čím zpomínati, než jeho milosti i s přáteli svými zasluhovati. Toho na pevnost svú jsem pečeť přitiskl k tomuto listu a prosil jsem slovutného Chvala z Chmelné, tu doba purkrabí na Crumplově, a opatrného Vaňka, starého písaře, měštěnína crumplovského, žeť jsú své pečeti na svědomie přitiskli k mé prozbě k tomuto listu. Jenž jest dán leta od narozenie syna božieho tisícieho čtyrstého třidcátého a prvnieho, tu neděli po světie Lucie.