Jan Abatyše z Třebíze (Jan Abatisse z Trziebize) postupuje po své smrti Sezemovi z Kobylník (Sezemowi z Kobilnik), Dominovi z Lukova (Dominowi z Lukowa) a svemu bratrovi Stanovi z Třebíze (Stanowi z Trziebize) a jejich dětem, svou tvrz, dvory poplužní a poddanské v Třebízi (Trzebizi) a dvory poddanské v Kvílicích (Quiliczich) a v Studeněvsi (Studeniewsy) s příslušenstvím ve 400 kopách grošů a ustanovuje je otcovskými poručníky svých dětí.
- Aleš z Dubé seděním na Jenštejně (Alssie z Dubee sedienim na Gentssteinie)
- Jaroslav ze Žerotína (Jaroslawa s Zirotina)
- purkmistr a konšelé města Slaného
- Aleš Hurt z Pozdně (Alsse Hurta z Pozdnie)
- Ota z Bysně (Ottika z Bisnie)
- Jindřich ze Zvoleněvsi (Henricha ze Zwoleniewsy)
- Jan Abatyše z Třebíze: N/A; N/A; oznámeno přivěšení
- Aleš z Dubé: N/A; N/A; oznámeno přivěšení
- Jaroslav ze Žerotína: N/A; N/A; oznámeno přivěšení
- město Slaný: N/A; N/A; oznámeno přivěšení
- Aleš Hurt z Pozdně: N/A; N/A; oznámeno přivěšení
- Ota z Bysně: N/A; N/A; oznámeno přivěšení
- Jindřich ze Zvoleněvsi: N/A; N/A; oznámeno přivěšení
- Sedláček 1891-VIII, s. 151
- Sedláček 1891-VIII, s. 215
- Sedláček 1891-VIII, s. 216
- Sedláček 1891-VIII, s. 259
Dědicem se nakonec stal Jan z Třebíze, syn Stanův.
Přepis regestovaného dokumentu
Já Jan Abatisse z Trziebieze wyznawam tiemto listem obecznie przede wssemi, ktoz gei vzrzie anebo cztucz vslissie, ze s dobrim rozmislem a dobrowolnie diedin a zbozie sweho diediczskeho, w Trzebizi twrzie, dworow popluznich, dworow kmetczich s platem, w Quiliczich dworow kmetzich s platem a w Studeniewsy dworuow kmetzich s platem, s diedinami, s lukami, s lesy y se wssii zwolii a plnym panstwim, czoz k tomu sbozi a platu przislussie, y ginich diedin swich wssech, kterez nynie mam a nebo potom mieti budu, postupil sem a moczi listu tohoto mocznie postupugi po swe smrti, buoh-li by mne neuchowal, prwe nicz, slowutnym panossiem Sezemowi z Kobilnik, Dominowi z Lukowa a Stanowi z Trziebize bratru swemu y gich dietem, wssem pospolnie, we cztirzech stech kopach grossiech ku prawemu diediczstwi, k myeni, drzeni, poziwani, prodani, zapsani a k vczinieni z nich, czoz by sie gim libilo, iakozto z swich wlastnich a diediczkich takowie: neuchowal-li by pan buoh ktereho z nich z swrchupsanich a nebo z gich dieti, aby diel geho y kazdeho vmrleho diedin a zbozii swrchupsaneho na ziwee a zuostale prawim prawem diediczskim przipadl beze wsseho zmatku. Pak-li bi gich wssech y s dietmi pan buoh neuchowal prwe nez-li mne, tehda tento list a zapis dale k yzadnemu yzadne moczi nema ani ktereho prawa. A nad to nade wsseczko wsseczki dietky swe se wssemi diedinami swymi, kterez nynie mam a nebo potom mieti budu, poruczil sem a moczi listu tohoto mocznie porucziem swrchupsanym Sezemowi, Dominowi a Stanowi, tak ze sem gie vczinil a moczi listu tohoto czinim prawe a moczne otcze poruczne a obrancze wsseho swrchupsaneho, gim dowierze a nade wssechny gyne iakozto swim milym a dobrim przatelom, ze me dietki budu opatrowati a gie k dobremu westi az do gich let sprawedliwich. A gest-li ze by kdy dski byli w swem rzadu a dalo sie w nye kladenie obecznie zemanom teto zemie, ze mam y slibugi gim tohoto zapisu dczkami zemskymi pogistiti a potwrditi wedle rzadu a prawa zemie teto. Pak-li by desk zemskich nebylo a byl kteri giny rzad w teto zemi miesto desk vlozen a vstanowen, gehoz by pani, rytierzi, panossie a zemane teto zemie obecznie poziwali, ale tiem rzadem a twrzenim mam a slibugi vgistiti a vtwrditi. A pak-li by toho obeho nebylo, totiz desk zemskich ani ktereho gineho rzadu a twrzenie miesto desk a mne pan buoh w tom neuchowal, tehda chczi, aby toho me zapsanie a list moy w czasiech buduczich k wiecznosti obdrzalo takowu mocz, pewnost a twrdnost, iakoz by dskami zemskymi wedle rzadu a prawa zemie teto z staradawna drzaneho a zachowaleho y s mym osobnym prziznanym przed vrzedniky desk zemskich obyczeynymi bylo vtwrzeno a zapsano. A toho wsseho na potwerzenie a gistotu swu gsem peczet wlastni mym prawym wiedomim a dobrowolnie prziwiesil k tomuto listu. A prziprosil sem vrozenich panow pana Alssie z Dubee sedienim na Gentssteinie, pana Jaroslawa s Zirotina, mudrich a opatrnich purgmistra a consselow misesta Slaneho a slowutnich panossi Alsse Hruta z Pozdnie, Ottika z Bisnie a Henricha ze Zwoleniewsy, ze gsu swe peczeti na swiedomie wieczii swrchupsanich podle mne prziwiesili k tomuto listu. Genz dan a psan leta narozenie sina bozieho tisicz cztirsteho trzidczateho cztwrteho, tu strziedu po Matky bozie na nebesa wzietie.