Martínek z Bavorova (Martínek z Bavorova) ubezpečuje Oldřicha II. z Rožmberka (Oldřichovi z Rozenberka) královou přízní, vyjadřuje radost ze zprávy Oldřichova poselstva list z 31. ledna 1432 a spokojenost nad tím, že mu byl postoupen Zvíkov (Zviekov). Martínek rozmlouval s králem o věcech, o nichž mu Oldřich psal. Dále uvádí, že král jej poslal do Čech k blíže nespecifikovaným purkrabím. Martínek odpovídá na dotaz z nedochovaného listu, zda se někdo protivil blíže nespecifikované záležitosti, o čemž uvdí, že o nikom neví, a pokud by se někdo protivil, nabádá Oldřicha, aby na to nedbal. Dále ho informuje, že krále Zikmunda (Králově Milosti) přepadla jeho stará nemoc, dna (sě roznemohl na koleno starú svú nemocí), což způsobilo značné zdržení. Italové (Vlaši) k němu ze všech stran posílají své vyslance; zvláště pak Benátčané (Benátčany), kteří poslali zplnomocněné vyslance do Parmy (do Parmy), vzdálené pouze 7 mil (odsud sedm mil); byl k nim proto vyslán pan Domeš (pan Domše), aby jim předal glejty. Papež Evžen IV. (papež) 18. prosince 1431 rozpustil koncil v Basileji (tomu concilium) a svolal nový, který se bude konat v Bologni (do Bononie) za rok a půl (za puoldruhého léta). Kvůli tomu a dalším věcem poslal král do Říma (do Říma) pana Jana Švihovského z Rýzmberka (Jana z Švihova), Benedikta, probošta ze Székesfehérváru (probošta z Bělohradu) a mistra Mikuláše Stocka z Hlohova (mistra Mikuláše Stoka); král doufá, že papež bude souhlasit s konáním basilejského koncilu. K papeži putovala také koncilní mise složená z Ludvíka de la Palud, biskupa z Lausanne (biskupa z Frankreichu, ješto slove Lauzanensis), a další preláty. Vybízí Oldřicha, aby panovníkovi podával nové zprávy a naopak nabízí Oldřichovi svou podporu a případné informování. Martínek žádá Oldřicha, aby mu poslal do Itálie kord (kord) jako dar pro dvořana Mikuláše Országa (Michalovi Orságovi), neboť jeho význam u dvora stále roste. Nakonec si stěžuje, že mu Mrakeš z Radimovic (Mrakše) chodí v Norimberku (v Normberce) za ženou; měl se mu vyplatit (alaffance) kordem, ale doposud tak neučinil. Nabádá Oldřicha, aby svému služebníku domluvil. Pokud k nápravě nedojde, uvádí, že se bude muset s Mrakešem porovnat osobně. Závěrem žádá, aby písaři Oldřicha napříště v listech Martínka nepodepisovali.
- Na rubu (15. století): Urozenému pánu Oldřichovi z Rozenberka, pánu mému milostivému.
- Na rubu: Der papst hat wöllen den concilium zu Basel revorirn anno 1432.
- Na rubu: 1432, domino Ulrici. Acta ad concilium Basiliense pertirentur.
- Na rubu: Ad Historiam terrae, papež chtěl concilium Bazilejský překaziti, vytáhnouti, co císař dělal ve Vlaších.
- Wagner a kol. 1956, s. 69‒70.
- Čechura – Ryantová 1998, s. 3, 30.
- Kavka 1998, s. 166‒167.
- Šimůnek 2005, s. 60.
- Reitinger 2018, s. 65, 68‒70.
- Jánský 2020, s. 175.
Přepis regestovaného dokumentu
Služba má napřed, urozený pane a pane mój milostivý! Tvé Milosti věděti dávám, žeť sem s Kralovú Milosti mluvil o ty věci, kteréž mi Tvá Milost psal v svém listu, a velice sě tomu Králova Milost radoval a děkoval pánu bohu, žeť sě to dokonalo, a zvláščě o Zviekov. A poslal mě Jeho Milost k purkrabiem a kázal mi jim povědieti o jednom kusu, ale o druhém nic; kterýžto leží nad Sedlčany, ten jim kázal jmenovati. Také rač věděti, že Tvá Milost má na Jeho Milosti milostivého pána, a tomu věř bez pochyby. A jakož mi Tvá Milost píše, abych dal věděti, ač by sě kto tomu protivil: věz Tvá Milost, žeť neznamenám, by sě kto tomu velmi protivil; a ač by kto takový byl, co Tvá Milost na to tbá? Také rač věděti o Králově Milosti věci, žeť nám sě roznemohl na koleno starú svú nemocí a to nám veliké meškánie činie. Jinak pánu bohu děkujíc, vede mu sě podlé jeho všie vuole. A Vlaši se všech stran s poselstvím k němu jedú a zvlášče mezi Benátčany jemu velmi dobře tušie a s plnú mocí jedú k Jeho Milosti do Parmy, odsud sedm mil; a jel po ně pan Domše s klejtovními listy. Také rač věděti, žeť se Jeho Milost velmi zaradoval tvému poselství, nébrž žes jemu diel nemoci vyňal; a toť jest rozeslal i rozšířil za sě i před sě i do concilium i k papeži. Také rač věděti, žeť sě papež byl zpětil proti tomu concilium a odvolal je a prodlil za puoldruhého léta do Bononie; ale oni vzavše pána boha a našeho milého krále na pomoc, i na papeže nic netbají. A o to i o jiné věci Jeho Milost poslal do Říma pana Jana z Švihova, probošta z Bělohradu a mistra Mikuláše Stoka, a tak Jeho Milost má naději, že papež k tomu zasě přivolí, aby to concilium šlo před sě. Nebo i oni z koncilium poctivé poselstvie k Králově Milosti a k papeži učinili a zvlášče jednoho biskupa z Frankreichu, ješto slove Lauzanensis, i jiné preláty. Také, milý pane, neopúsčej Jeho Milost poselstvím svým i jinými běhy, což těch zvieš; neb jemu na tom zvlášční vděčnost učiníš. A prosím Tvé Milosti, rač na mě laskav býti, neb v čem bych sě hodil a mohl poslúžiti, žeť to chci rád učiniti. A což novin a běhóv zdejších proviem, toť dám Tvé Milosti věděti po prvniem poslu. Také Tvé Milosti prosím, rač Michalovi Orságovi poslati kord, nebť již přede všemi ve všech úřadiech napřed táhne. A Tvé Milosti žaluji na Mrakše, žeť mi jest někakú nevěru ukázal v Normberce a zvlášče u mé milé panie; já od nie z domu, an do domu, a zvlášče když sem šel k večeři; a tohoť mi měl poslati alaffance kord a tohoť jest neučinil. Protož rač jej k tomu držeti, ať mi to pošle, cožť mi je slíbil; a neučinil by toho a já sě s ním potom kde přivřel, tak by mi lehce nevyšel. Dán v Placenci den svatého Mathiáše apoštola božieho anno domini et cetera XXXII.
A prosím Tvé Milosti, aby svým písařóm přikázal, aby potom Tvú Milost v mých listech nepodpisovali.
Martínek z Bavorova.