Jan Bechyně (Jan Bechinie), Václav z Miletína (Wenceslau de Miletin), Prokop Bervík (Procopius Berwik), Michal zlatník (Michael aurifaber) a Mikuláš kožešník (Nicolaus pellifex), sepisovatelé zásnubní smlouvy (connubes et compositores nupciales), prohlašují, že Anna, vdova po Mikuláši Syslu (Annam, relictam Nicolai Sisl), a Mikuláš, syn Barbary, vdovy po Janu Kaplicovi (Nicolaum, natum Barbare, relicte Kaplic), hodlají podruhé vstoupit do posvátného svazku manželského, z toho důvodu se Anna zavazuje vložit do manželství veškerý svůj podíl na majetku, jenž drží se sirotky Mikuláše Sysla, a sdílet ho se svým budoucím manželem Mikulášem. Mikuláš se zavazuje přidělit své manželce Anně 100 kop grošů (centum sexagenas grossorum), které má zapsané na domu čp. 936 Vacka Kříže (super domo Wackonis olim dicta), pod podmínkou, že pokud by některý z manželů zemřel, připadnou dotčené majetky pozůstalému. Pokud Mikuláš uhradí všechny dluhy dětem, které s ním žijí nebo budou žít, připadnou veškeré majetky manželce a dětem, a to rovným dílem.
- A: N/A
- B: AHMP; Sbírka rukopisů; rkp. 87; fol. 13
- C: AHMP; Sbírka rukopisů; rkp. 2099; fol. 380 (kniha shořela roku 1945)
Přepis regestovaného dokumentu
Jan Bechinie, Wenceslau de Miletin, Procopius Berwik, Michael aurifaber et Nicolaus pellifex, connubes et compositores nupciales inter Annam, relictam Nicolai Sisl, ex una et Nicolaum, natum Barbare, relicte Kaplic, parte ex altera occasione sacri matrimonii huiusmodi pronuncciacionem fecerunt: Quia prefata Anna apponere tenetur et presentibus apponit omnem porcionem suam, quam habere dinoscitur cum orphanis predicti Nicolai Sisel, seu bona ad ipsum quomodolibet spectancia et pertinencia ad predictum Nicolaum iam maritum suo omni iure, prout sola habuit. Ipse vero Nicolaus apponit et apponere tenetur ad precontatam Annam, coniugem suam centum sexagenas grossorum, quas habere dinoscitur super domo Wackonis olim dicta … taliter, si unum ex ipsis contingerit decedere ab hac luce, altero superstite remanente, ex tunc huiusmodi omnia bona circa superstitem remanere debent pleno iure. Isto notabiliter adiuncto: si ipse Nicolaus post debitum sue carnis solverit puero vel pueris cum ipso habito vel habitis et post se cum ea relictis, ex inde huiusmodi omnia bona super ipsam et pueros simultaneos equali partimine devolvi debent. Actum feria VI. ante Procopii.