Král Zikmund (Sigismundus dei gracia Romanorum rex) uděluje Mikuláši Hösi ze Šankovce (Nicolaus dictus Hws) a jeho potomkům (ipsiusque heredibus et successoribus), jako novou donaci statek zvaný Šankovce (Sankfalua) v Gemerské župě (in comitatu Gwmuriensi) se všemi jmenovitými užitky, s polnostmi, lesy, háji, pastvinami, loukami, řekami, mlýny, mlýništi a se vším příslušenstvím v jeho dávných hranicích (simul cum omnibus suis utilitatibus et pertinenciis et presertim terris arabilibus cultis et incultis siluis, nemoribus, pratis, fenctis, aquis, molendinis, molendinorumque locis et generaliter cunctis utilitatibus intergitatibus, quovis nominis vocabulo vocitatis, sub suis veris metis et antiquiis limitibus) navždy a neodvolatelně do svobodného dědičného vlastnictví. Chce tak prokázat zvláštní královskou přízeň za mnohostranné, užitečné a věrné služby, kterými se Mikuláš Hös, syn Jana Höse ze Šankovce (filius condam Iohannis Hws similiter cognominate de Sankfalua), vyznamenal poté, co opustil své statky v Uhrách (in predicto regno nostro Hungarie), aby bojoval v Království českém (in presens regnum nostrum Bohemie) s viklefisty a husity, jež opustili pravou víru, k níž se hlásí všechen křesťanský lid, a vydali se na bludnou cestu Jana Viklefa odvraceje bezpočet duší z cesty pravdy (Wyclefistis seu husitis, qui fide katholica seu universali, quam tota plebs christiana tenet, derelicta viam erroneam condam Iohannis Wicleff diu dampnati heretici fere per totum presens regnum nostrum Bohemie dogmatizantes innumeras huius regni nostri Bohemie incolarum animas a via veritatis averterunt et declinarunt); vyznamenal se zejména roku 1420 při obraně Pražského hradu (signanter vero in castro nostro Pragensi).
- Varsik 1965, s. 173.
- Hlaváčková 2010, s. 17, pozn. 10.
- Hlaváčková 2011, s. 5, pozn. 10.
- Rábik 2015, s. 28.
- Jablonský 2020, s. 66.
Přepis regestovaného dokumentu
Nos Sigismundus dei gracia Romanorum rex, semper augustus ac Hungarie, Bohemie, Dalmacie, Croacie et cetera rex memorie commendamus significantes tenore presencium, quibus expedit, universis. Quod nos, qui ex innata nobis regia benignitate cunctorum nobis fideliter obsequencium merita et actus virtuosos digne retribucionis bravio metiri eosque exinde premiis solemus decorare donativis, consideratis et in nostri cordis armario digne premetitis, quibus fidelis noster dilectus Nicolaus dictus Hws, filius condam Iohannis Hws similiter cognominate de Sankfalua, serviciis nostram prevenerit maiestatem, nam idem fratribus, sororibus et aliis rebus et bonis suis in predicto regno nostro Hungarie tamquam ad flatum venti derelictis et dimissis se ipsum in presens regnum nostrum Bohemie arduitate negociorum nostrorum inpresenciarum agitandorum prudenti sagacitate animadversa transferendo et in eodem regno Bohemie, signanter vero in castro nostro Pragensi, in quo necessitate perardua cogente certas gencium Hungaricalium catervas nos relinquere oportebat, eo ibidem remanente persone et rebus suis non parcendo nostrisque, ymo pocius orthodoxe fidei sacre emulis, ut puta Wyclefistis seu husitis, qui fide katholica seu universali, quam tota plebs christiana tenet, derelicta viam erroneam condam Iohannis Wicleff diu dampnati heretici fere per totum presens regnum nostrum Bohemie dogmatizantes innumeras huius regni nostri Bohemie incolarum animas a via veritatis averterunt et declinarunt, toto sui animi conamine resistendo et contra eosdem certamina bellica committendo nostre maiestatis et quamplurium principum et dominorum in conspectu nobis nostroque sacro dyademati regio valde studuit ad sumpmum nostri culminis honorem complacere, pretextu quorum volentes ad presens, prout promptis affectibus largius intendimus in futurum, eundem Nicolaum regie munificencie antidoto consolari, ut ceteri hoc viso ad similia fidelitatis opera fervencius incitentur, eandem possessionem suam Sankfalua in comitatu Gwmuriensi habitam, in cuius pacifico dominio progenitores sui, uti dicitur, perstitissent foretque et ipse de presenti, simul cum omnibus suis utilitatibus et pertinenciis et presertim terris arabilibus cultis et incultis siluis, nemoribus, pratis, fenctis, aquis, molendinis, molendinorumque locis et generaliter cunctis utilitatibus intergitatibus, quovis nominis vocabulo vocitatis, sub suis veris metis et antiquiis limitibus, quibus actenus rite tenta fuit et possessa prefato Nicolao dicto Hws ipsiusque heredibus et successoribus universis ex certa nostra sciencia prelatorumque et baronum nostrorum sano ad id accedente consilio denuo et exnovo nove nostre donacionis titulo et omni eo iure, quo eadem nostre quomodolibet incumbut cillacioni, dedimus, donavimus et contulimus, imo damus, donamus et conferimus iure perpetuo et irrevocabiliter possidendam, tenendam pariter et habendam salvo iure alieno harum nostrarum vigore et testimonio literarum, quas in formam nostri privilegii redigi faciemus, dum nobis in specie fuerint, reportate. Datum in nostra civitate Lythomerich in predicto regno nostro Bohemie in festo beati Valentini martiris, anno domini millesimo quandringentesimo vigesimo primo, regnorum nostrorum anno Hungarie et cetera XXXIIIIto, Romanorum XImo et Bohemie primo.