Vratislavský biskup Konrád IV. Olešnický (Conrad von gotes gnadin bischoff zcu Bresslau), vévoda Přemek I. Opavský (Przencko von denselben gots gnaden hertczog vnd herre zcu Troppaw) a další slezská knížata (andir fürstin in der Slesie), obyvatelé země (lantman) a města Svídnice (Swydenicz), Javor (Jauwir) a Vratislav (Bresslow) uzavírají spolek společně s Janem Městeckým z Opočna (Jon von Opatzen), s Půtou z Častolovic (Puothe von Czastalowicz) a dalšími pány (ander hern), šlechtici (der lantluthe), městy (der stete) a českými lidmi (lande der cronen zcu Behemen), kteří jsou na králově straně, proti husitům, kteří byli podvedeni zlými knězi (mutwilligen luthen, den ketczern vnd wycleffen, die betrogin seyn von den bozen pfaffin) a způsobují v Českém království (cronen vnd dem lande zu Behemen) a Moravském markrabství (marggrafthume zcu Mehrern) škody. Smluvní strany se zavazují, že pro slávu všemohoucího Boha (den namen gotes des almechtigen), Panny Marie (iuncfrawen Marie seyner mutter) a všech svatých (zcu lobe aller heiligen) pomohou králi Zikmundovi (Sigemundi des romischin, vngerischen vnd behemischen koniges) a o Letnicích (nemlich uff die nehist komenden pfingsten) 8. června vtrhnou společně do Čech (Behem). Tažení povedou dvě knížata coby hejtmané (czweene fürsten zu houptluthin), podobně by si měli vybrat čeští páni dva zástupce (czweene behemische herren gebin vnde kysen zcu houptluthen), kteří tažení povedenou a mohli spolu jednat. V případě, že by se nemohli dohodnout, aby za každou stranu byli čtyři hejtmani (die vyre houptluthe), a nad nimi mají být dva nejvyšší, jeden za Čechy a druhý za Slezany, přičemž jimi mají být olomoucký biskup Jan XII. Železný (Johannes der romischen kirchen cardinal, bischof zu Olomutz) a vratislavský biskup Konrád IV. Olešnický.
Ve čtvrtek před svatým Valentýnem (An dornstage vor Valentini) 13. února se ve Strzelině (zcu Strelin) slezská knížata a města Svídnice, Javor a Vratislav dohodli na uzavření spolku, a to tak, že mezi Velikonocemi (czwischen de ostern) 20. dubna si prohlédli své lidi a svou moc, kterou poskytnou: jmenovitě vratislavský biskup Konrád IV. Olešnický, vévoda Ludvík Lehnicko-Břežský (herczog Lodwig zcu Brige), vévoda Přemek I. Opavský a vévoda Bernard Opolsko-Falkenberský (herczog Bernhard). Připojit se má každý kníže za sebe, a připojit se mohou všichni svobodní i nesvobodní. Ve městě (in den stetin) má být vybrán každý pátý a ze sedláků (gebuwere) také každý pátý (fünften) muž, a na těch deset (czehne) má připadat jeden vůz (eynen wagen). Přičemž všichni měšťané mají být v nejlepší zbroji (harnisch), co mají. Dále mají poslat vozy se spíží (spys) na dvanáct týdnů (uff zwelff wochin). Na každém voze má být jeden pluh (eyne lantczucht), dva rýče (czwey grabescheyt), dvě sekery (czwene exe), dva krumpáče (czwu hawen), tři chleby (drey gesnetene bret) a další osobní věci, kuše, (armbroste), spíž (spyssse) a další vybavení, co nejvíce a co nejkvalitnější. Každý kníže s městem mají dodat dvě až tři děla na kameny (czwu adir dry steynbuchsen), střelný prach (pulver) a kameny (steyne), v nutné míře a také píšťaly (pfeiffen) a houfnice (hawfenicz), co si mohou dovolit. Každý dvůr (hofestaat) má odvést čtyři groše (4 groschen), každý poddaný bez potahu (yglich gertner) jeden groš (1 groschen), každý purkmistr (yglich schultis) jeden zlatý (1 floren), každý svobodný (iglich freyer) čtyři groše (4 groschen), jeden každý přísežný (eyn mengeschofer) čtyři groše (4 groschen), jeden každý mlynář (eyn mengemolner) čtyři groše (4 groschen), jeden dědičný mlynář (eyn erbmoller) jeden zlatý (1 floren), krčmář (der krezmer) čtyři groše (4 groschen), a z každého piva (von yczlichen byer) čtyři groše (4 groschen).
- A: N/A
- B: prostý opis z 15. století.
- C: prostý opis z 15. století.
- D: prostý opis z 19. století.
- A: N/A
- B: APW; aktuální uložení neověřeno.
- C: SOA Plzeň; SOkA Cheb; kopiář města Chebu; fol. 58v‒59v; aktuální uložení neověřeno
- D: ANM Praha; Sbírka C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato.
- Grünhagen 1872, s. 113‒115.
- Bartoš 1966, s. 19.
- Jurek 1991, s. 31‒32.
- Šmahel 1993-III, s. 190.
- Bahlcke 1995, s. 27‒34.
- Kavka 1998, s. 148‒149.
- Čornej 2000, s. 474.
- Šmahel 2002-II, s. 1394‒1395.
- Šandera 2005, s. 87‒88.
- Jirásek a kol. 2012, s. 352‒353.
- Beran 2014, s. 69.