Přepis regestovaného dokumentu

Když jest pře a nesnáz byla mezi Margrethú, vdovú Václavovú vozotajovú, a Janem pastorkem jejím z jedné, a Pavlíkem, Janem a Jiříkem bratřími, syny Maršovými z Holubic, z strany druhé o dvuor v Dehnicích s jeho příslušenstvím položený, kterýžto dvuor svrchu psaní Margretha a Jan jsú prodali Vavřincovi krajčiemu, měštěnínu Starého Města pražského, za šedesát kop grošuov. Na kterémžto trhu předepsaní Pavlík, Jan a Jíra bratřie již jmenovanému Vavřincovi jsú překáželi praviece, že na tom dvoru v Dehnicích Beneš z Dehnic, vládař a dědic toho dvoru, zapsal jest jím na něm puol druhého sta kop grošuov, a list na to jim s pečeťmi visutými učinil. Tak že obě straně s jich právy jsú sě svolili dobrovolně na purkrabí hradu Pražského a na panoše kostela Pražského, kteřížto v témž právě, jakožto i ten dvuor Dehnický, zasedie. A ti jich práva ohledavše a jich bedlivě pováživše i přiekázali jim, aby o to z obú stranú přáteli vydali pod základem padesáti kop grošuov propadenie. A tak z jich přikázánie a dobrovolnieho svolenie slovutní a opatrní Petr Trdlo z Velvar a Jan od mečóv, měštěnín z Nového Města pražského, ubrmané a přátelští smlúvce od týchž stran jsú vydáni a vyvoleni, před kterýmižto jsú svá práva položili. A ta dva nemohše sě smluviti, i volili jsú nad sě slovutného Kerunka z Suchdola nadubrmana s povolením pánóv purgmistra a konšelóv Starého Města pražského purkrabie hrazského i panoší kostelních svrchu psaných. Kteřížto přátelští smlúvce mocně od obú stran jednostajně vydaní a vyvolení mezi týmaž stranoma osobně a dobrovolně v plné radě svrchu psaného města Pražského stojícíma takovéto jsú vyrčenie učinili: Najprvé a přede vším tomu trhu, kterýž jest svrchu psaný Vavřinec s Margrethú a s Janem svrchu psanými o ten dvuor v Dehnicích učinil, plnú moc jsú dali a tiemto zápisem dávají, jeho z té své moci ubrmanské potvrzujíce, k jmění, k držení a k dědičnému požívání. A ten list, kterýž jsú svrchu psaní Pavlík, Jan a Jíra bratřie od Beneše z Dehnic měli, Vavřincovi již jmenovanému v jeho moc dali, všecko právo týchž bratří, kteréž jsú na tom listu měli anebo jinak mieti mohli, svrchu psanému Vavřincovi tiemto zápisem přiřiekajíce a přisuzujíce, nižádného práva jim ani jich dědicóm a budúcím tu viec nepozuostavujíce. Také jsú vypověděli, aby Vavřinec z těch šedesáti kop grošuov napřed psanému Pavlíkovi a jeho bratřím dal za to jich všecko právo, kteréž jsú na tom dvoru měli, dvadceti kop grošuov, a Margrethě a Janovi nadepsaným čtyřidceti kop grošuov. A jiné všechny věci, nesnáze, svárové, ruoznice a puotky, kteréž jsú až dosavad mezi nimi byly, aby pominuly, jich sobě věčně v nižádné mieře nezpomínajíce. Kteréžto vyrčenie oby straně svrchu psané přijemše, je jsú sobě slíbili zdržeti v celosti a bez zmatku, tudiež také všeho práva, kteréž jsú kolivěk k tomu dvoru svrchu psanému měli, svobodně a dobrovolně beze všeho přinucenie sě odřiekajíc po vše časy budúcie. Actum pleno in consilio feria II. post festum Purificacionis anno et cetera XXXVI°.