Rychtář, purkmistr a obec města IDČáslavi (miesta Czaslawskieho) vyznávají, že IDPraze (welebneho miesta Prazskeho), hlavnímu městu IDKoruny Království českého (Coruny Kralowstwie Czeskeho), které bojuje proti králi IDZikmundovi (Sigmundovi krali vherskemu), na jehož straně Čáslavští byli, vyhlásili dříve nepřátelství, ale nyní se jí již nechtějí protivit a přijímají tak mocí tohoto listu čtyři pražské artikuly (przistupugem moczi toho listu k tyem czyrzem kussom pocztywym); dále slibují, že se nebudou IDPraze protivit ani proti ní jednat; oznamují přijetí čtyř artikulů pro obecné dobré IDKoruny české a zavazují se je chránit až do ztráty statků a životů; dále odmítají krále IDZikmunda jako dědičného pána IDKoruny české pro jeho špatnost a zavazují se, že v případě uvolnění trůnu v budoucnu přijmou za krále této země pouze toho, koho schválí IDPraha a její pomocníci; slibují také, že budou dosazovat pouze ty městské úředníky, kteří budou vysláni pražskými pány, a těm budou poslušni a že se ve svých přích nebudou odvolávat na žádné vyšší právo, jak dříve činili směrem ke králi a jeho úředníkům, dokud Bůh všemohoucí nedá IDKoruně české nového krále, který bude jednohlasně zvolen celou obcí IDČeského království a korunován dle zemského řádu. Zavazují se zcela a úplně dodržovat výše zmíněné artikuly, bez jakéhokoliv přerušení a porušení, pod hrozbou ztráty cti a víry.
- A: AHMP; Sbírka listin; sign. PGL II - 194
- B: AHMP; Sbírka rukopisů; sign. 993/1; pag. 132, č. 225
- Sedláček 1874, s. 71‒72
- Tomek 1879-IV, s. 156
- Spěváček 1960, s. 733
- Šmahel 1993-III, s. 80
- Kavka 1998, s. 89
- Čornej 2000, s. 286
Znění listiny bylo dlouho známo jen ze zápisu ve Staroměstské pamětní knize (dnes v AHMP, rkp. 993). Na přelomu 50. a 60. let se však objevil originál listiny a byl uložen v AHMP. Je to jediný dochovaný originální dokument o přistoupení k pražskému svazu, který známe z období bezprostředně před přípravami ke svolání čáslavského sněmu (3. červen 1421). Existenci listin jiných českých měst známe pouze ze zmíněné pamětní knihy, nálezem originálu se tedy zvyšuje věrohodnost zápisů v knize. Odchylky v textu jsou pouze drobné. Jiří Spěváček soudí, že zápis do pamětní knihy nebyl proveden z originálu, ale z konceptu. Tomu nahrává i jednotný diktát prohlášení dalších měst (IDNymburka, IDKolína, IDKouřimi a IDLitoměřic), který byl vypracován po předběžných dohodách a k jehož zlistinění došlo později. Samotnou listinu vypracovali zřejmě v IDPraze a byla pak rozeslána do jednotlivých měst, která pouze připojila své pečeti.
My richtář, purgmistr, konšelé i všecka obec města Čáslavského vyznáváme tiemto listem všem, ktož jej uzřie nebo čtúc uslyšie, že znamenavše při svatú a spravedlivú, o kterúž jsú sě opatrní páni purgmistr, konšelé i všěckaa) obec velebného města Pražského a hlavnieho koruny královstvie Českého s svými pomocníky proti Sigmundovi, králi uherskému, i všěmb) jeho pomocníkóm zasadili, jichžto my sme vedlé toho krále a jeho zavedením a ponucením byli nepřietelé odpovědní, jich moci a té při spravedlivé dále sě protiviti necht ece, přistúpili smec) svobodně a dobrovolně beze všěhod) přinucenie i přistupujem mocí toho listu k těm čtyřem kusóm poctivým, hodným a spasitedlným a k městu Pražskému svrchupsanému, pánu bohu a jim sě na milost pro našěe) neřádné proti nim pozdviženie davše; slibujíc dobrú naší věrú beze všie zlé lsti věčně sě proti tomu městu ižádným obyčejem nepozdvihatif) ani kterak protiviti, než jim vší naší mocí pravdy božie v těch čtyřěchg) kusiechh) zavřené i ve všech jiných poctivých a obecnému dobrému koruny královstvie Českého užitečných věcech, o něž by sě kdy posadili, proti každému živému člověku, kteréhož by kolivěk stavu,i) řádu, povýšenie nebo duóstojenstvie byl, radni a pomocni býti do našich statkóv i životóv, dokudž by nás najdále stávolo.j) A toho krále Sigmunda za krále a pána dědičného této koruny České pro jeho nehodnost nikoli nejměti ani přijímati, než jemu sě vedlé toho města hlavnieho a všech jich pomocníkóv protiviti, dokudž najdále stávati bude, a ižádného jiného za krále této koruny nepřijímati, kohož by město Pražské hlavně sk) svrchupsané svýmil) pomocníky nepřijialom) v časech budúcích, kolikrát by toto královstvie skrze zbavenie krále osiřělo.n) Slibujíce dále ižádných úředníkóv v městě našem nepřijímati ani pod ně slušeti, než ty, kteříž nám od pánóv pražských vysláni, dáni a usazeni budú, v ty slušeti a jich poslušni býti jmáme, póžitky dřéve na krále a úředníky jeho spravedlivě slušejícími zřieti a hleděti, nikam z země v nižádných přech na vyšie právo sě neotmietajíco) ani odvolajícp) beze všěho odpieránie tak dlúho, doniž by pán buóh všemohúcí této koruně České pána a krále nedal, a ten s jednostajným svolením všie obce Českého královstvie nedošel korunovánie řádného a v této zemi obyčejného.
Kteréžto kusy svrchupsané i každý z nich slibujem a máme vésti, držeti a zachovati úplně a docela beze všeho přerušenie pod ztracením cti a viery našie, kteréž sě tiemto listem odsuzujem, jestliže bychom na čem který kus vrchupsaný přestúpili, jehož bože nedaj, a to na nás očitě anebo hodným svědomím bylo dolíčeno a světle dokázáno. Tomu na svědomie a jistotu pevnější pečet našeho města větčier) s naším dobrým svědomím i s vólí naší jest přivěšena k tomuto listu, jenž jest dán a psán v Čáslavě, léta ot narozenie syna božieho tisícieho čtyřistého dvadcátéhos) prvého,t) v úterý po svaté Trojici.
P: a) wšecka. ‒ b) wšem. ‒ c) jsme. ‒ d) bezewšeho. ‒ e) naše. ‒ f) nepozdvihatí. ‒ g) čtyřech. ‒ h) kusech. ‒ i) chybí. ‒ j) tak v orig. místo stávalo (písařská chyba). ‒ k) chybí. ‒ l) s svými. ‒ m) nepřijalo. ‒ n) osiřelo. ‒ o) ‒ neodmietajíc. ‒ p) odwolávajíc. ‒ r) wětší. ‒ s-t) w jednommezcietném létě.