Materna (Materna), syn Henzlův (Syn henzlow), perkmistr hor viničních kolem Prahy (okolo prahy), vyznává, že na statku Radlice (na zbozi Radliczkem) s povolením jeho majitele založil vinici (horu) Vysoká (Wysoka) na viničném právu. Je to první vinice po pravé straně, když se jde z Prahy (od prahy) do Radlic (do Radlicz). Část této vinice založil již dříve. Celou tuto vinici a pozemky kolem ní směrem na východ, jih a západ o velikosti 20 strychů vydává Janu Rozvodovi ze Stakor (Janowi Rozwodowi z Stakor) do dědičného vlastnictví, aniž by mu v tom bránili majitelé statku v Radlicích. Vinice je svobodná a náleží pod jurisdikci perkmistrovského úřadu. Jan Rozvoda (Rozwoda) z ní bude majitelům statku v Radlicích platit ročně 2 kopy gr. pr. Rozvoda případně následující držitelé této listiny mají mít k vinici svobodnou cestu. Majitel vinice si na ní může postavit dům a bydlet zde.
- pražský perkmistrovský úřad: N/A; přirozené barvy v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- menší pečeť Starého Města pražského: N/A; přirozené barvy v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Na rubu (17. století): List na výsadu vinice; dvě sex. grošův z vinice, jenž Vysoká slove u Radlic léta 1426.
- Na rubu (18. století): od pana perkmistra pražského.
- A: NA Praha; AZK; ŘD sv. Anna; sign. 1135
- B: ANM Praha; Sbírka C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato
- A: Monasterium
- B: N/A
Přepis regestovaného dokumentu
Já Materna syn Henzlóv, v ta doby pergermistr vinic okolo Prahy, vyznávám tiemto listem obecně všem nynějším i budúcím, ktož jej uzřie nebo čtúce uslyšie, že s povolením držiteluov zbožie radlického vydal jsem a vysadil a mocí tohoto listu vydávám a vysazuji horu, jenž slove Vysoká, kteráž leží na zboží svrchupsaném radlickém, a ta jest prvá hora od Prahy do radlic jdúce na pravé ruce, v pravé právo viničné a dědičné tak, jakož jest diel jie osazeno proti slunci, a dále vše vuokol hory té na východ, na poledne i na západ slunce až zasě k osazenému, jakož jest již dvadceti strychóv jmenováno i přijato, slovutnému muži Janovi Rozvodovi z Stakor tak, aby on Rozvoda svrchupsaný, anebo ten, ktožby tento list s jeho dobrú vuolí jměl, ji dělal, osazoval a jie požíval a s ní učiniti mohl jakožto s svým vlastním zbožím, prodati, zastaviti anebo najieti, diel anebo všicku, kolikrátž toho potřebie bude, beze všie překážky všelikterakých lidí, a zvláště svrchupsaných držiteluov radlických, kteříž nynie jsú anebo v budúcích časiech budú. A ta jistá vinice aby súdy i všelikterakými jinými věcmi, jakožto jiné svobodné vinice k úřadu pergmajstrskému přiležela a příslušela. S kteréžto vinice, tak, jakož jest řečeno, vysazené, svrchupsaný Jan Rozvoda, anebo ktož tento list mieti bude, mají dvě kopě grošóv peněz dobrých střiebrných rázu pražského platiti a plniti, počnúc hned na svatého Havla nynie příštieho polovici a druhú polovici na svatého Jiřie hned potom toho léta, a tak po všecka jiná léta budúcie věčně hotovými penězi beze všeho prodlení i vymlúvánie držitelom radlickým toho zbožie, kteříž nynie jsú anebo v časech budúcích budú. Pakli by toho na který rok svrchupsaných rokóv neučinili, tehda práva na ně když požádají, má právem a úřadem viničným dopomoženo býti. Také jest vymluveno, že svrchupsaný Rozvoda, anebo ten, ktožby s jeho dobrú vuolí tento list měl, mají mieti k svrchupsané vinici svobodnú cestu, kdež sě jim najpodobnějie zdáti bude, na tom zboží radlickém. A jestliže by sě tu na té vinici chtěli stavěti její držitelové a tu bydleti anebo vinaře posaditi, na tom jim držiteli radlickými nemá překáženo býti. A ktož tento list mieti bude, ten má též právo k té vinici, jakož Jan Rozvoda svrchupsaný. Toho na povrzenie pečeť úřadu mého pergermajstrského přivěšena jest k tomuto listu; a pro lepšie svědecstvie a ku prosbě obojie strany pečeť menšie Starého města pražského přivěšena jest k témuž listu. Jenž jest dán léta od narozenie syna božieho tisícieho čtyřstého šestmezcietmého, tu sobotu den svatého Tomáše apoštola božieho.