Kardinál Branda da Castiglione (Branda miseracione divina tytuli S. Clementis sancte Romane ecclesie presbiter cardinalis, Placentinus volgariter nuncupatus, apostolice sedis legatus) oznamuje věřícím, zvláště těm německé národnosti (universis et singulis Christi fidelibus presertum germanice nacionis), že přijal níže uvedené listiny papeže Martina V. (Martini divina providencia pape V.), které transsumuje z pověření zmíněného papeže.
1 listina z 13. dubna 1421, Řím (Datum Rome apud sanctum Petrum, Idus Aprilis, pontificatus nostri anno quarto), uvádí:
Papež Martin V. ustanovuje kardinála Brandu da Castiglione za zplnomocněného legáta pro Království české (regnum Bohemie), Markrabství moravské (marchionatus Morauie) a míšeňské (Misne).
2 listina z 13. dubna 1421, Řím (Datum Rome apud sanctum Petrum, Idus Aprilis, pontificatus nostri anno quarto), uvádí:
Papež Martin V. informuje arcibiskupy, urozené muže, kurfiřty, preláty, knížata, šlechtice a jiné věřící v Německu (archiepiscopis et dilectis filiis, nobilibus viris, electoribus imperii, ceterisque prælatis, principibus, nobilibus et aliis christifidelibus in regionibus Germanie existentibus), že hereze v Království českém nakazila již tisíce lidí a ohrožuje celou obecnou církev. Proto vysílá do řečeného království, Markrabství moravského a míšeňského kardinála Brandu da Castiglione, aby kacířské učení vymýtil. Nařizuje všem v Německu, aby uvedeného kardinála přijali a pomáhali mu v jeho úkolu.
- Jindřich z Ehrenfelsu (Henrici Granuelis), veřejný notář (sedis apostolice notarii)
- Jakub de Campli (Jacobi), biskup ve Spoletu (Spoletani)
- Jan (Johannis), biskup v Seretu (Cerevensis episcoporum)
- Bernard (Bernandi), opat kláštera svatého Pavla v Bologni (abbatis monasterii S. Pauli Bononiensis)
- Konrád ze Soestu (Conradi de Susato), mistr teologie (magistri in theologia, dicti domini nostri pape subdyaconi)
- Balduin van Dijck (Baldewini de Dick), kanovník v Lutychu (Leodiensis)
- Richard Bech (Richardi Bech), kanovník kostela sv. Pavla v Londýně (S. Pauli Londoniensis ecclesiarum canonicorum)
- Jakub z Chiavari (Jacobi), dominikán z Janova (de Janua ordinis predicatorum) a bakalář teologie (in sancta theologia baccalarii)
- Petr de Magio (Petrus de Magio), veřejný notář (clericus Novariensis dyocesis, publicus apostolica et imperiali acutoritate notarius)
- Jan Tolner (Johannes Tolner), veřejný notář (clericus Leodiensis diocesis, publicus apostolica auctoritate notarius)
- A: originál; pergamen
- B: prostý opis
- C: soudobý opis v Husitské kronice Ondřeje z Řezna
- A: N/A
- B: StB Eichstätt; Cod. 698; aktuální uložení neověřeno
- C: ÖNB Wien; Cod. 3296; aktuální uložení neověřeno
Přepis regestovaného dokumentu
Branda miseracione divina tytuli S. Clementis sancte Romane ecclesie presbiter cardinalis, Placentinus volgariter nuncupatus, apostolice sedis legatus, universis et singulis Christi fidelibus presertum germanice nacionis presentes litteras inspecturis salutem et sinceram in domino caritatem. Noveritis quod litteras sanctissimi in Christo patris et domini nostri, domini Martini divina providencia pape V., eius vera bulla plumbea pedente more Romane curie bullatas, non viciatas, non cancellatas nec in aliqua sui parte suspectas, sed omni prorsus vicio et suspicione carentes tenore infrascriptorum cum debita, ut tenebamur, reverencia suscepimus. Ad quarum execucionem, prout ex debito legacionis officii nobis commissi tenemur, procedere volentes in presencia reverendorum patrum et venerabilium ac circumspectorum virorum dominorum Henrici Granuelis sedis apostolice notarii, Jacobi Spoletani et Johannis Cerevensis episcoporum, Bernandi abbatis monasterii S. Pauli Bononiensis, Conradi de Susato magistri in theologia, dicti domini nostri pape subdyaconi, Baldewini de Dick Leodiensis et Richardi Bech S. Pauli Londoniensis ecclesiarum canonicorum ac fratris Jacobi de Janua ordinis predicatorum in sancta theologia baccalarii, testium ad hoc rogatorum, per notarios infrascriptos easdem litteras transumi ac de verbo ad verbum transcribi et collacionari nostrique sigilli appensione muniri iussimus volentes ac ex ipso officio decernentes, quod transsumpcioni et transcripcioni huiusmodi plenaria et omnimoda fides proinde adhibeatur, acsi originales littere prefate essent exhibite vel ostense. Tenores vero dictarum litterarum apostolicarum secuntur de verbo ad verbum et sunt tales.
Martinus episcopus, seruus seruorum dei, dilecto filio Brande tit. sancti Clementis presbytero cardinali, apostolice sedis legato. Salutem et apostolicam benediccionem. Redemptoris omnium domini, qui se pro saluacione dominici gregis ut illum sue hereditatis participem faceret, in precium immolare non abnuit, vices licet immeriti gerentes in terris, circa eiusdem gregis excubias, ut in saluatoris nostri exardescens beneplacitis ad celestem aulam euocetur, vigiliis vacamus assiduis, præsertim ne reproborum et hereticorum ad præcipicia queque trahencium insania, distentis sue malignitatis et versucie laqueis, inconsutilem dei tunicam, que vnionem fidelium representat, dilaniet et abscindat, sed illum ipsi domino lucrifacere, alios vero deuiantes a catholicis documentis peruersissimos homines euertere atque comprimere diuina nobis assistente gracia valeamus. Considerantes igitur iniquitatis alumpnos Wiklefistas et Hussistas aliosque hereticos et infideles, qui vere salutis semitam deserentes, christiane religionis persecutores acerrimos sese reddunt, quique falsis et insanis dogmatibus ac dampnatis erroribus heresumque fomentis orthodoxam fidem euertere molientes, vniuersum regnum Bohemie et partes illi conterminas infecerunt, ac cupientes illorum temeritati quantum cum deo possumus obuiare, fideles milites Christi pugiles, athletas viuifice crucis, qua nos a dampnacione redemit, caractere insignitos contra præfatos hereticos duximus excitandos, ut hereticos ipsos, qui eciam dei timore postposito ecclesias, monasteria, et alia pia loca in honorem Christi virginisque gloriose, apostolorum, martyrum et confessorum dedicata, eorumque ymagines concremant et euertunt, et fidem catholicam præsertim in nacione Germanica delere moliuntur, a nequissimis eorum propositis et insultibus, quibus in christianum sanguinem et catholicos sacerdotes sepenumero debacantur, non solum spiritualibus, verum eciam temporalibus conuocatis præsidiis possimus auctore domino cohercere. Hodie siquidem pro succidendis ex agro dominico vepribus pestiferis et nociuis et quibuscunque peruersis erroribus de hereticorum ipsorum mentibus exstirpandis, illorumque salubri reduccione ad gremium sancte matris ecclesie, ut ad cor reuersi ab huiusmodi resipiscant erroribus, quibus gregem ipsum seducere et inficere moliuntur, et si in eorum obstinacione et malignitate permanserint euertantur, te ad regnum præefatum nec non marchionatus Morauie et Misne eorumque prouincias, ciuitates, terras et loca eisdem heresibus et erroribus polluta, tibi plene potestatis legati de latere officium committendo de fratrum nostrorum consilio tamquam pacis angelum præuidimus destinandum, prout in aliis nostris desuper confectis literis plenius continetur. Cupientes itaque ut huiusmodi legacionis officium ad gloriam et laudem diuini nominis et salutem fidelium animarum eo facilius exequaris, quo ampliori te noueris per sedem apostolicam facultate munitum, directis in celum oculis ad illum, cuius res geritur, diuinum et humanum præsidium inuocantes, ut huiusmodi adiuti præsidiis eorundem hereticorum audaciam, nisi se ad Christum conuerterint, cohercere et comprimere valeamus, omnes et singulos reges, duces, marchiones, principes, barones, comites, capitaneos, magistratus et quoslibet alios officiales eorumque loca tenentes, communitates quoque et vniuersitates ciuitatum, terrarum et opidorum, castrorum, villarum et aliorum quorumcunque locorum, ceterosque christiani nominis zelatores status et religionis cuiuslibet, ubilibet dominantes et constitutos rogamus et hortamur, ac per aspersionem sanguinis eiusdem gloriosissimi redemptoris paternis affectibus obsecramus, in suorum remissionem peccaminum suadentes, ut ad Hussitarum, Wicleuistarum et aliorum hereticorum præfatorum subuersionem et exterminium et ad impendenda tibi contra nos profutura suffragia, quibus huiusmodi negocii prosecucio feliciter adiuuetur, potenter atque viriliter se accingant, quos spiritualibus donis, indulgenciis videlicet et remissionibus de ipsorum fratrum consilio prouidimus inuitandos. Quocirca circumspeccioni tue per apostolica scripta committimus et mandamus, quatenus tu per te uel venerabiles fratres nostros patriarchas archiepiscopos et episcopos ac dilectos filios electos administratores, abbates, priores, aliosque ecclesiarum et monasteriorum prælatos et ceteros christiane religionis professores ubilibet residentes, quos tibi adiutores super hijs duxeris eligendos, quociens per te uel deputandos a te contra hereticos prælibatos exercitum conuocari uel expedicionem aut quamuis ordinacionem fieri contigerit, ad præmissum tam salubre negocium prosequendum veluti præcones fortes exaltando in ipso crucis nomine voces vestras in singulis ciuitatibus, dyocesibus atque locis, ubi congrue prospexerit uel prospexerint iuxta datam tibi et illis a deo prouidenciam, quibuscunque Christi fidelibus ad id audiendum confluentibus, quibus vere penitentibus et confessis, ut ad id libencius inducantur, pro vice qualibet accessus eorum centum dies de iniunctis eis penitenciis per te vel illos, quibus id commiseris, ut præfertur, auctoritate apostolica relaxentur, verbum crucis eiusdem ac ipsius admirabile signum publice proponere et publicare procures, ac ipsi patriarche, archiepiscopi, episcopi, electi, administratores, abbates et alii, quos elegeris catholici sacerdotes, studeant et procurent, illudque fidelibus ipsis id deuote suscipientibus aut suscipere volentibus, tuis ac ipsorum eligendorum exhortacionibus ac oportunis monicionibus preuiis, ut cum debita reuerencia tam gloriosum signum recipiant, illudque contra conatus atque peruersa molimina eorundem hereticorum suis cordibus imprimant et negocium huiusmodi fidelibus ac feruentibus animis prosequantur, eadem auctoritate libere concedas, et ipsi eligendi concedant, eorumque humeris affigas et affigant. Nos enim ab intimis nostris affeccionis præcordiis, ut toti orbi innotescat, quanta mentis nostre amaritudine sustinemus contra gregem Christi talia perpetrari, tantisque insolenciis et enormibus facinoribus quantum cum deo possumus obuiantes, et ut fideles ipsi ad id eo feruencius animentur, quo uberiorem graciam exinde se nouerint percepturos, de omnipotentis dei misericordia et beatorum Petri et Pauli apostolorum eius auctoritate confisi, et illa, quam nobis deus quamquam inmeritis ligandi atque soluendi contulit potestatem, eisdem fidelibus, qui crucis eiusdem signo suscepto per et infra illud tempus, quod per te uel alium in huiusmodi prædicacione eis duxeris præfigendum, et quociens pro extirpacione eorundem heresum ad te uel quo fideles ipsos contra eosdem hereticos destinando transmiseris veniendo præfato exercitui in personis propriis interfuerint et expensis, quique ut illis interessent sine fraude iter arripuerint, si in ipso fuerint itinere vita functi, plenam suorum peccaminum, de quibus corde contriti et ore confessi extiterint, veniam impartimur, et in retribucione iustorum salutis eterne policemur augmentum; eisque, qui non in personis propriis illuc accesserint, sed ipsorum dumtaxat expensis iuxta suarum facultatum qualitatem et exigenciam ydoneos destinauerint bellatores, ac illis, qui licet alienis expensis, propriis tamen adierint in personis, plenam suorum concedimus veniam peccatorum. Ceteris vero qui in personis propriis interesse et propter inopiam suis expensis alios destinare nequiuerint, dummodo huiusmodi durante persecucione negocii in jeiuniis et oracionibus perseuerent, suppliciter exorando, quod altissimus dignetur ipsis fidelibus contra ipsos hereticos victoriam elargiri sexaginta dies de iniunctis eis penitenciis misericorditer relaxamus; huiusmodi quoque remissionis volumus et concedimus esse participes iuxta quantitatem subsidii et deuocionis affectum eos omnes, qui durantibus expedicione et exercitu supradictis pro huiusmodi consumacione negocii congrue ministrauerint, et circa illud consilium et auxilium impenderint oportuna. Vniuersis præterea et singulis, quos eodem signo crucis muniri contigerit, ut præfertur, illo priuilegio illaque immunitate gaudere decernimus, que cruce signatis pro terre sancte subsidio in generali concilio sunt concessa, eorumque personas nec non familiam, res et bona sub beati Petri et dicte sedis atque nostra proteccione permanere debere, statuentes insuper, ut bona prædicta extunc, donec de ipsorum reditu uel obitu certissime constiterit, integra maneant et quieta; illorum vero archiepiscopi, episcopi nec non archidyaconi et aliis superiores eorumque officiales ipsos ac huiusmodi bona auctoritate prædicta tueantur, non permittentes eos contra huiusmodi statuti tenorem ab aliquibus indebite molestari, molestatores huiusmodi per censuram ecclesiasticam et alia iuris remedia, appellacione postposita, compescendo, inuocato eciam ad hoc si opus fuerit auxilio brachii secularis, non obstante, si aliquibus communiter uel diuisim a dicta sit sede indultum, quod interdici, suspendi uel excommunicari non possint per literas apostolicas non facientes plenam et expressam ac de verbo ad verbum de indulto huiusmodi mencionem. Ceterum ut huiusmodi prius viuifice crucis signo muniti eo facilius reddantur huiusmodi remissionum et indulgenciarum participes, quo se liberius eximere posse conspexerint ab onere delictorum, tibi et eisdem patriarchis, archiepiscopis et electis, abbatibus et prælatis, de quibus pro tempore visum fuerit, qui et alii ydonei sacerdotes seculares et regulares ad id per te assumendi, pro quibus eciam ut omnium pro huiusmodi expedicione negocii crucesignatorum confiteri volencium confessiones audire, ac ipsis confessionibus diligenter auditis pro peccatis suis ac excessibus omnibus per illos commissis, eciam si manuum in clericos et religiosos aut incendiarii et sacrilegi fuerint, debite absolucionis beneficium impendere et iniungere penitenciam salutarem; eciamsi huiusmodi peccata tam grandia et enormia essent, propter que sedes apostolica foret merito consulenda libere et licite valeatis auctoritate apostolica tenore præsencium indulgemus. Verum quoniam difficile videretur præsentes litteras singulis exhibere, volumus, quod tu huiusmodi literarum transsumptum publica manu confectum tuo que sigillo impendente munitum personis et in locis singulis, ubi et quando tibi expedire uidebitur, transmittere et insinuare procures. Cui quidem transsumpto veluti originalibus literis ubique dari volumus et decernimus plenam fidem. Datum Rome apud sanctum Petrum, Idus Aprilis, pontificatus nostri anno quarto.
Martinus episcopus, seruus seruorum dei, venerabilibus fratribus archiepiscopis et dilectis filiis, nobilibus viris, electoribus imperii, ceterisque prælatis, principibus, nobilibus et aliis christifidelibus in regionibus Germanie existentibus, salutem et apostolicam benedictionem. Cum tocius christiane religionis solidum et ineuertibile fundamentum in orthodoxe fidei catholica veritate consistat, nos, qui vniversali ecclesie licet insufficientibus meritis præsidemus, ad huiusmodi fidei salutarem doctrinam in sue sincerissime puritatis integritate servandam protegendamque summis aspiramus affectibus, et admodum grauiter et cum magna cordis acerbitate ferimus illam multiplicium errorum et heresum sectam dampnabilem, qui prochdolor in partibus regni Bohemie tot gencium milia sue letaliter infecit veneno perfidie, ac in dies velut cancer mortifere serpens infecit et iugiter grauius inualescit, non solum in vnius gentis aut patrie sed tocius vniversalis ecclesie et ipsius christiane religionis cum diuini cultus exterminio grauissimum periculum ac non satis existimabile detrimentum. Ad cuius dampnatorum hereticaliumque dogmatum secte et confusionis extirpacionem diuina dirigente clemencia cum potentibus fidelium principum auxiliis et fauoribus oportunis feliciter operandum, post priores ad hoc opus salutare conatus nostros aliorumque nostrorum et sedis apostolice legatorum et nuncciorum destinacionem, nunc eciam dilectum filium Brandam tituli sancti Clementis presbyterum sancte Romane ecclesie cardinalem, de cuius prouida circumspectione sinceroque domus dei zelo et pervigili sollicitudine atque sciencia et virtute specialem ad tante dei digne peragendum negocium gerimus in domino fiduciam, ad ipsius regni Boemie et marchionatum Morauie et Misnensem nonnullasque alias mundi partes et regiones destinamus. Proinde fraternitates, nobilitates et deuociones vestras præcipuis affectibus exhortamur, in domino requirimus, et per salutiferam in qua regenerati estis fidem catholicam obtestamur, vobisque et vestrum singulis districte præcipiendo mandamus, quatenus ob reuerenciam dei suarumque fidei et ecclesie, quorum res igitur, præfatum cardinalem, qui quantum ad huiusmodi heresum et errorum exstirpacionem dumtaxat eciam per totam Germaniam pleno fungitur legacionis officio, cum debito recipientes honore, ac reuerenter et benigne tractantes, sibique in omnibus huiusmodi tam necessariam atque salubrem fidei prosecucionem concernentibus pareatis, et tamquam veri pugiles et defensores fidei et ecclesie sue sancte vestros potentes et efficaces tota deuocione uelitis impartiri fauores cum assistenciis et auxiliis oportunis. Sic enim deo gratissimum et ingenti premio dignum opus feceritis ac vestre et vestrorum saluti consulentes et paci satisfeceritis fidei, et apud nos et sedem apostolicam et vniversalem ecclesiam magnas graciam et fauores ac laudem famamque uobis comparueritis gloriosam. Datum Rome apud sanctum Petrum, Idus Aprilis, pontificatus nostri anno quarto.
Acta sunt hec in castro Laynstein Treverensis dyocesis anno a nativitate domini millesimo quadringentesimo vicesimo primo, indiccione decimaquarta, die lune, secunda mensis Junii, hora terciarum vel quasi, pontificatus prefati domini nostri pape anno quarto.
Et ego Petrus de Magio clericus Novariensis dyocesis, publicus apostolica et imperiali acutoritate notarius, quia premissis omnibus et singulis, dum, sicut premittitur, per prefatum reverendissimum patrem, dominum legatum, fierent et agerentur ac fieri et agi mandarentur, unacum prenominatis dominis testibus presens interfui eaque omnia et singula sic fieri vidi et audivi, ideo predictarum litterarum apostolicarum tenores superius fideliter conscriptos de eiusdem domini legati mandato et auctoritate unacum discreto viro magistro Johanne notario infrascripto cum originalibus litteris apostolicis auscultavi, transumpsi, fideliter collacionavi et concordavi nil addito vel diminuto signoque et nomine meis solitis unacum eiusdem domini legati sigilli appensione signavi iussus et mandatus in testimonium premissorum ac rasuram circa finem predicti instrumenti, dum legitur „in castro Laynstain Treverensis dyocesis“ cum caractere seu linea sequenti usque „anno a nativitate etc.“ dinde „lune secunda“ usque „mensis etc.“ postmodum „terciarum vel quasi“, non fraude, sed errore factam approbo, quantum possum. Item ego Johannes Tolner clericus Leodiensis diocesis, publicus apostolica auctoritate notarius, quia premissis omnibus et singulis etc. unacum prefato dicreto viro magistro P. notario suprascripto etc., ut supra.
Překlad regestovaného dokumentu (moderní čeština)
Branda, z milosrdenství Božího kardinál kněz svaté církve římské titulu sv. Klimenta, obecně zvaný z Piacenzy, legát apoštolského stolce, všem i jednotlivým věřícím v Kristu, zvláště těm německé národnosti, kteří uvidí tuto listinu, pozdrav a upřímnou lásku v Pánu.
Vězte, že jsme přijali s náležitou úctou, jak jsme byli povinni, listiny nejsvětějšího v Kristu otce a našeho pána, pana Martina V., z Boží prozíravosti papeže, opatřené jeho pravou olověnou bulou přivěšenou po způsobu římské kurie. Listiny jsou nepoškozené, nepřeškrtané a nevzbuzují v žádné své části podezření, jsou naprosto a zcela bez jakéhokoli poškození nebo podivnosti ve znění textu, jak je níže zapsán. Protože chceme přistoupit k jejich provedení, jak jsme vázáni povinností legátského úřadu nám svěřeného, přikázali jsme, aby nížepsaní notáři tyto listiny převzali v přítomnosti přizvaných svědků, ctihodných otců a úctyhodných a vážených mužů, pánů Jindřicha z Ehrenfelsu, notáře apoštolského stolce, Jakuba, biskupa ve Spoletu, a Jana, biskupa v Seretu, Bernarda, opata kláštera sv. Pavla v Bologni, Konráda ze Soestu, mistra teologie, podjáhna našeho pana papeže, Balduina van Dijck, kanovníka kostela v Lutychu, a Richarda Becha, kanovníka kostela v Londýně, a také bratra Jakuba z Janova z řádu kazatelů, bakaláře svaté teologie, a slovo od slova přepsali a ověřili shodu, a nařídili jsme instrumenty chránit přivěšením naší pečeti.
Chceme a vahou svého úřadu rozhodujeme, aby těmto instrumentům a přepisům byla prokazována veškerá a úplná důvěra, jako by byly předkládány a ukazovány původní listiny. Znění oněch papežských listin tedy následuje slovo od slova a je takové; totiž první:
Martin biskup, služebník služebníků Božích, milovanému synu Brandovi, kardinálu knězi titulu sv. Klimenta, legátu apoštolského stolce, pozdrav a papežské požehnání.
My, kteří zastupujeme na zemi, byť nezaslouženě, Pána a Vykupitele všech, jenž neváhal obětovat sebe, aby spasil stádo Páně a učinil je podílníkem svého dědictví, neustále bdíme nad jeho stádem a staráme se, aby našlo horoucí zalíbení v našem Spasiteli a bylo povoláno do nebeského království. Hlavně dbáme, aby kvůli pomatenosti ničemníků a kacířů, kteří roztahují osidla své zlovolnosti a lstivosti a vábí je do propasti, neroztrhalo a nestrhlo si vcelku utkaný Boží šat, jenž představuje jednotu věřících, ale abychom dokázali s přispěním Boží milosti získat ono stádo pro Pána a zničit a zdeptat ostatní velmi zkažené lidi, kteří se odchýlili od katolického učení. Proto pozorně sledujeme odchovance nepravosti, viklefisty a husity a jiné kacíře a nevěřící, kteří opustili cestu pravé spásy, stali se nejnáruživějšími pronásledovateli křesťanské víry a snahou vyvrátit pravou víru klamnými a pomatenými dogmaty a zhoubnými bludy i kacířským podněcováním nakazili celé České království i blízké země, a toužíme postavit se na odpor této troufalosti, nakolik s Boží pomocí můžeme. Rozhodli jsme se tedy proti těmto kacířům vyburcovat věrné Kristovy rytíře a bojovníky označené znamenám životodárného kříže, jímž nás vykoupil ze zatracení, a svolali jsme nejen duchovní, ale i světské vojsko, abychom jim zabránili v jejich ničemných záměrech a útocích, jimiž velmi často běsní proti křesťanské krvi a katolickým kněžím, a abychom s pomocí Boží dokázali zkrotit tyto kacíře, kteří odložili bázeň Boží a vypalují a rozvracejí kostely, kláštery i jiná posvátná místa zasvěcená ke cti Krista a slavné Panny, apoštolů, mučedníků a vyznavačů, pálí a ničí jejich vyobrazení a usilují zahubit křesťanskou víru zvláště u německého národa.
Aby tedy bylo vysekáno z polí Páně zhoubné a škodlivé trní a aby byly z myslí těch kacířů vymýceny jakékoli pomatené bludy a oni byli zdárně přivedeni zpět do lůna svaté matky církve, aby přišli opět k rozumu a vzpamatovali se z oněch bludů, jimiž se snaží toto stádo svést a nakazit, nebo aby byli zničeni, pokud by setrvali ve své zatrvzelosti a zlobě, rozhodli jsme nyní na radu našich bratří ustanovit tě k řečenému království a také Markrabství moravskému a míšeňskému a jejich krajům, městům, zemím a místům poskvrněným těmito kacířskými bludy jako anděla míru a svěřit ti úřad zplnomocněného kardinála legáta, jak je to úplněji obsaženo v jiné naší listině o tom vyhotovené. Přejeme si tedy, abys vykonával tento legátský úřad ke chvále a slávě Božího jména a spáse věřících duší tím snáze, čím více si budeš vědom ochrany a podpory apoštolského stolce.
Obracíme své oči k nebi, k tomu, o jehož věc se jedná, a vzýváme ochranu Boží i lidskou, abychom s takovou záštitou dokázali troufalost těchto heretiků zkrotit a potlačit, pokud se neobrátí ke Kristu. Žádáme a vybízíme všechny i jednotlivé krále, vévody, markrabata, knížata, pány, hrabata, hejtmany, městské i jakékoli jiné úředníky a jejich zástupce, města i veškeré obyvatele měst, zemí a městeček, hradů, vsí a kterýchkoli jiných míst a také ostatní ctitele Kristova jména jakéhokoli stavu a hodnosti, ať panují nebo sídlí kdekoli, a s otcovskou náklonností je při prolité krvi tohoto přeslavného Vykupitele zapřísaháme a nabádáme, aby se pro odpuštění svých hříchů podle svých sil a zmužile vyzbrojili k vymýcení a zničení husitů, viklefistů a jiných kacířů; i ty musíš konat proti nim prospěšné skutky, jimiž by byla tato věc šťastně podpořena. My se na radu našich bratří postaráme, aby byli povzbuzeni duchovními daty, totiž odpustky a odpuštěním hříchů.
Proto ti jako rozváženému muži prostřednictvím papežského listu přikazujeme a nařizujeme, aby ty sám nebo naši ctihodní bratři patriarchové, arcibiskupové a biskupové a naši milí synové administrátoři, opati, převorové a jiní preláti kostelů a klášterů a ostatní vyznavači křesťanské víry, ať sídlí kdekoli, které ráčíš vyvolit za své pomocníky v té věci, kdykoli ty nebo tebou pověření budete svolávat vojsko nebo výpravu nebo vydávat nějaké nařízení, jako vážení hlasatelé pozvedli své hlasy ve jménu kříže k vykonání tak prospěšného úkolu v jednotlivých městech, diecézích a místech, kde se to bude hodit podle moudrosti dané tobě i jim od Boha. Dále nařizujeme tobě nebo těm, které pověříš, aby z vůle papeže bylo všem Kristovým věřícím, kteří se seběhnou, aby to slyšeli, a kteří se vyzpovídají a vykonají pokání, odpuštěno pokaždé, když přijdou, sto dní z uloženého jim pokání, aby se k tomu dali ochotněji zlákat. Postarej se, aby slovo tohoto kříže a jeho obdivuhodné znamení bylo veřejně ukazováno a šířeno, a ať se o to snaží a starají rovněž tito patriarchové, arcibiskupové, biskupové, a to i nepotvrzení, administrátoři, opati a jiní katoličtí kněží, které vybereš. Z téže papežské vůle pak ono znamení neomezeně uděluj věřícím, kteří ho zbožně vezmou na sebe nebo si přejí ho přijmout, a upevňuj ho na jejich rámě. Předem je vybídni a vhodně napomeň, aby tak slavné znamení přijali s náležitou úctou a vtiskli si ho do svých srdcí proti zpozdilým snahám a pokoušení oněch kacířů a aby pokračovali v tomto úkolu s horoucí a věřící myslí. Tak ať si počínají i ti, které si vybereš.
Aby tedy bylo celému světu dáno na vědomí, s jak velkou hořkostí v srdci snášíme, že vůči stádu Kristovu jsou páchány takové zločiny a že se z hloubi našeho nejniternějšího cítění stavíme proti tak velké troufalosti a nezměrným zločinům, jak jen s pomocí Boží můžeme, a aby i věřící se k tomu rozhodli s větším zanícením, budou-li vědět, že se jim za to dostane hojnější milosti, my, spoléhajíce na milosrdenství všemohoucího Boha a vážnost jeho svatých apoštolů Petra a Pavla a na onu moc vázat a rozvazovat, kterou nám, ač si to nezasluhujeme, dal Bůh, udělujeme úplné odpuštění hříchů a slibujeme rozhojnění věčné spásy jako odměnu spravedlivých těm věřícím, kteří přijali ono znamení kříže a kvůli vymýcení těch herezí se vždy v čas, který jim ty nebo jiný určíš v takové výzvě, dostaví k tobě nebo tam, kam určíš a kam je pošleš proti kacířům, a to těm věřícím, kteří se účastní osobně na své náklady v takovém vojsku, ale i těm, kteří se upřímně vydají na cestu, aby se podíleli na výpravě, a na té cestě zemřou. Stejně tak udělujeme plné odpuštění hříchů těm, kteří nepřijdou osobně, ale alespoň na vlastní náklady podle možností a hodnoty svého majetku vypraví schopné válečníky, a také těm, kteří se dostaví osobně, třebaže na cizí náklady. Ostatním pak, kteří se nebudou moci zúčastnit osobně ani nebudou schopni kvůli chudobě poslat jiné za své peníze, odpouštíme milostivě šedesát dní z uloženého pokání, pokud během trvání takové výpravy setrvají v půstech a modlitbách a budou se pokorně modlit, aby Nejvyšší ráčil dopřát věřícím vítězství proti kacířům. Chceme a dovolujeme, aby se na takovém odpuštění podíleli podle velikosti pomoci a zbožné podpory všichni, kteří v průběhu trvání výpravy a vojska přiměřeně přispějí ke splnění tohoto úkolu a poskytnou vhodnou radu i pomoc.
Kromě toho ustanovujeme, aby všichni, i jednotlivci, kteří budou chránění tímto znamením kříže, jak bylo uvedeno, se těšili onomu privilegiu a oné výsadě, které byly na generálním koncilu uděleny křižákům za pomoc Svaté zemi: jejich osoby i rodiny, věci a majetky mají zůstat pod ochranou sv. Petra a jeho stolce i naší. Nadto stanovíme, aby jejich majetky od nynějška do doby, kdy bude zjištěno zcela jistě, že se vrací, nebo že zahynuli, zůstaly vcelku a bez narušení, a aby na tyto osoby i statky dohlíželi ze své pravomoci jejich arcibiskupové, biskupové i arcijáhni a ostatní vyšší duchovní a jejich úředníci a nedovolili, aby byli v rozporu se zněním tohoto ustanovení kýmkoli nepatřičně znepokojováni. Původci takového obtěžování mají být stiženi církevním trestem a jinými prostředky práva bez možnosti odvolání; v případě potřeby má být přivolána pomoc světské spravedlnosti, aniž by bylo na překážku, že některým, společně nebo každému zvlášť, se dostalo od tohoto stolce prostřednictvím papežského listu laskavého rozhodnutí, že nemohou být trestáni interdiktem, sesazením nebo exkomunikací, pokud není takové povolení zmíněno úplně, výslovně a slovo od slova.
Konečně aby pro ty, kteří byli již předtím opatřeni znamením životodárného kříže, se toto odpuštění a prominutí stalo tím dostupnější, čím zřetelněji uvidí, že se mohou zbavit břemene hříchů, dovolujeme z papežské pravomoci touto listinou tobě a patriarchům, arcibiskupům a zvolencům, opatům a prelátům, jichž se to pro ten čas bude týkat a které spolu s jinými schopnými knězi světskými i řádovými k tomu přibereš, abyste mohli neomezeně a libovolně poslouchat zpovědi všech znamenaných křížem pro tuto výpravu, kteří se chtějí vyzpovídat, a abyste jim mohli po pečlivém vyslechnutí zpovědí dát náležité rozhřešení a uložit spásné pokání za jejich hříchy a všechny zlé skutky, které spáchali, i kdyby vztáhli ruce na kleriky a mnichy nebo byli žháři a svatokrádci a i kdyby tyto hříchy byly tak veliké a nezměrné, že by kvůli nim měl být papežský stolec po právu žádán o radu.
Avšak protože se jeví velmi obtížným předložit tuto listinu jednomu každému, chceme, abys dal veřejným notářem vyhotovit opis a abys ho opatřil svou přivěšenou pečetí, rozeslal ho jednotlivým osobám nebo ukázal, kde a kdy uznáš za vhodné. Chceme a stanovíme, aby se tomuto opisu důvěřovalo všude zcela jako originální listině.
Dáno v Římě u sv. Petra 13. dubna ve čtvrtém roce našeho pontifikátu.
Martin biskup, služebník služebníků Božích, ctihodným bratřím arcibiskupům a milovaným synům, urozeným mužům, kurfiřtům a ostatním prelátům, knížatům, šlechticům a jiným věřícím v Krista, kteří žijí na území Germánie, pozdrav a papežské požehnání.
Protože pevný a nevyvratitelný základ křesťanské víry spočívá v katolické pravdě pravé víry, my, kteří ‒ byť nedosti zaslouženě ‒ stojíme v čele obecné církve, s nejvyšším zaujetím usilujeme o uchování a ochránění spásného učení této víry v její neporušené a neposkvrněné čistotě a nadmíru těžce a s trpkostí v srdci snášíme ono odsouzeníhodné učení rozmanitých bludů a herezí, které, ach žel, v končinách Českého království nakazilo tisíce lidí jedem své věrolomnosti a den ze dne smrtelně působí jako plíživá zhoubná nemoc, stále mocněji se vzmáhá a přináší vážné nebezpečí a stěží představitelnou újmu nejen jednomu národu či zemi, ale i celé obecné církvi a samotné křesťanské víře tím, že maří službu Bohu. Aby bylo možné pod vedením laskavého Boha a s mocnou podporou a pomocí věrných knížat zdárně vymýtit toto hanebné společenství i odsouzené a kacířské učení, po dřívějších našich pokusech i pokusech jiných o toto spásné dílo a poté, co byli určeni papežští nunciové a legáti, vysíláme nyní do onoho Českého království a Markrabství moravského a míšeňského a do některých jiných krajin a území světa milovaného syna Brandu, kněze titulu sv. Klimenta, kardinála svaté církve římské, jehož moudré prozíravosti a upřímnému zanícení pro dům Boží i obezřelé svědomitosti, vědomostem a síle pro náležité vykonání tak velkého Božího úkolu obzvláště důvěřujeme.
Proto vás, bratři, šlechtici a zbožní lidé, velmi snažně nabádáme, žádáme vás ve jménu Páně a zapřísaháme při spásné katolické víře, v níž jste se zrodili, a přikazujeme a důrazně nařizujeme vám všem i jednomu každému, abyste pro úctu k Bohu a ke své víře a církvi, o jejichž věc se jedná, tohoto kardinála, jenž zastává plnomocný úřad legáta, pokud jde o vymýcení těchto herezí a bludů přinejmenším v celé Germánii, přijali s náležitou úctou a jednali s ním důstojně a laskavě a byli ho poslušni ve všem, co se týká tak nutného a prospěšného jednání o víře, a jako věrní bojovníci a ochránci víry a své svaté církve jste mu ráčili se vší zbožností dopřát svou mocnou a účinnou přízeň a vhodnou pomoc a podporu. Vykonáte tím dílo velmi milé Bohu a hodné nesmírné odměny, postaráte se o spásu svou a svých blízkých, přispějete ke klidu víry a u nás a apoštolského stolce a všeobecné církve získáte velký vděk a přízeň a také chválu i slavnou pověst.
Dáno v Římě u sv. Petra 13. dubna ve čtvrtém roce našeho pontifikátu.
Ujednáno na hradě Lahnstein v trevírské diecézi, léta od narození Páně 1421, ve čtrnácté indikci, v pondělí, 2. dne měsíce června, asi o třetí hodině, ve čtvrtém roce pontifikátu řečeného našeho pana papeže.
A já, Petr de Magio, klerik novarské diecéze, veřejný notář z pravomoci papežské i císařské, jsem byl spolu se jmenovanými pány svědky přítomen všem i jednotlivým jednáním, která ‒ jak bylo předesláno ‒ byla řečeným nejctihodnějším otcem, panem legátem, nařízena a která se konala a uskutečnila, a všechna i jednotlivá jednání jsem slyšel a viděl. Proto jsem na příkaz pana legáta znění řečených papežských listin, tak jak byly výše zapsány, spolu s moudrým mužem, mistrem Janem, notářem níže podepsaným, prozkoumal, opsal, podrobně srovnal a ověřil shodu s originály papežských listin, a aniž bych cokoli přidal nebo ubral, označil jsem opisy svým obvyklým znamením a jménem k dosvědčení zmíněných jednání spolu s přivěšením pečeti pana legáta, jak mi bylo přikázáno a nařízeno. Osvědčuji, jak jen mohu, že razura ke konci řečeného instrumentu, kde se čte „na hradě Lahnstein trevírské diecéze“ s následujícím řádkem až k „léta od narození atd.“, dále „2. dne“ až po „měsíce atd.“, a potom „asi o třetí hodině“ nebyla učiněna s nečestným úmyslem, ale omylem. Dále já, Jan Tolner, klerik lutyšské diecéze, veřejný notář z papežské pravomoci, protože všem i jednotlivým jednáním atd. spolu s řečeným moudrým mužem mistrem P., výšepsaným notářem, atd. jako výše.