Přepis regestovaného dokumentu

Já Jan Smil z Cřemže vyznávám tiemto listem přede všemi, ktož jej čísti neb čtúce slyšeti budú, jakož urozený pan Oldřich z Rosenberga mě i ty všecky, ktož se mnú budú živím glejtem a základem k sobě do Crumlova glejtoval jest a mně v tom statečného rytieře pana Jana z Rysmburka a slovutné panoše Karla z Ričan, Jana mlazšieho z Kraselova zastavil jest, takově, jestliže mi nadepsaného pana Oldřicha z Rosembrga glejt jimž mě glejtoval jest i ty, ktož se mnú budú, jakož v jeho listu a zápisu glejtovniem psáno stojí, bude zdržán a zachován věrně, ctně a křesťansky, beze všelikterakého úrazu osob i věcí našich tak, že bych sě na své bydlo se všemi, ktož se mnú budú zasě navrátil, tehdy tiemto listem slibuji nadepsanému panu Oldřichovi z Rosemberga, nadepsané pana Jana z Rysmburka, Karla z Ričan a Jana mlazšieho z Kraselova mně v základě zastavené, zasě navrátiti v jeho moc na Crumlov na hrad bez úrazu životov jich i zbožie i beze všie jich škody ve dvú neděli od dánie listu tohoto najprv příštích, a v tu dvú neděli glejtuji je tiemto listem pana Jana z Rysmburka, Karla z Čechnic, Jana mlazšieho z Kraselova svrchupsané před sebú, před svými služebníky i pomocníky, i přede vší svú stanú, glejtem pravým křesťanským a bezpečným, a to všecko zachovati, zdržeti i splniti jim slibuji docela a úplně pode ctí a pod věrú svú křesťanskú. A my Zdeněk z Rožmitala, Albrecht z Bišovic, Racek z Drahonic rukojmie za svrchu psaného Jana Smila s ním i zaň společně nerozdielně slibujem, že to všecko, což svrchu psáno stojí zdrží, splní a učiní docela a úplně tak, jakož jest svrchu psáno beze všie zlé lsti. Pakli by toho neučinil, neb kterým kusem nezdržel, tehdy my předepsaní rukojmie slibujem pode ctí a pod věrú ihned bezprodlenie i bez všelikaké výmluvy i odpory postaviti sě osobně v vězenie a v moc pana Oldřicha z Rosemberga svrchu psaného na jeho hrad na Crumlov do veliké jistby, neb kam by nám jinam kázal na jeho zámek, a tak dlúho jeho vězni býti, dokudž by Jan z Cřemže svrchu psaný toho všeho neučinil, což jest předepsáno a sám pán z Rosemberka nás ústně z toho vězenie nepropustil dobrovolně. Také zvlášť výmluveno jest, jestliže by sě beze lsti přihodilo, že by nadepsaní pan Jan z Rysmburka, Karel z Čechnic, Jan mlazší z Kraselova řečí hančivú potkáni byli, proto my rukojmie nemáme vězením hynúti, ale slibujem svú ctí a věrú toho, což by sě v řeči stalo po rozkázání a nabízení slovutných Chvala z Machovic a Jana z Drahonic v jednom témdni popraviti, najíti i odčiniti, pod pokutú vězenie nadepsaného. Tomu všemu na jistost i pevnost my všickni svrchu psaní jistec i rukojmie své jsme pečeti s dobrým vědomím i přiznáním přitiskli dobrovolně k tomuto listu. Jenž jest dán léta od narozenie syna Božieho tisícieho čtyřstého dvudcátého devátého, tu středu po svatém Lukáši evangelistě.