![](img/kniha.jpg)
![](img/kniha.jpg)
![](img/kniha.jpg)
![](img/kniha.jpg)
Císař Zikmund oznamuje Oldřichovi z Rožmberka, že si na některé statky kláštera Zlatá Koruna (sbožie některá swatokorunskeho kláštera) činí nárok (sě vkládáte) jak Oldřich, tak Prachatičtí. Lidé na těchto panstvích jsou tímto těžce postiženi, protože je pro ně zatěžující patřit k oběma stranám a sloužit oběma. Proto císař Zikmund žádá Oldřicha, aby tyto lidi ponechal v klidu (aby v tej mieře těch lidí ponechal v pokoji). Totéž napsal i druhé straně.1 Císař Zikmund vyšle Janka z Chotěmic a Vlašimi, hejtmana ve Svídnici (z Swidniczie) a Matěje Laudu z Chlumčan (Matieg z Chlumczan),2 aby na místě vyšetřili, co vlastně spadá pod jeho zástavy a kde se pouze vynucují holdy (ještoť ohledají, coť jest v našich zápisech nebo v holdiech). Dále má Oldřich nařídit svým purkrabím na Helfenburku (na Hilfenburczie), aby neobtěžovali poddané měšťanů Písku (měšťanóm pieseczskim) v Lidmovicích (Lidmowiczie), Krašlovicích (Krassowiczie), Viticích (Witiczie), Pohorovicích (Pohorziczie) a Malešicích (Malessiczie).3 Tuto záležitost rovněž vyšetří zmíněný Jan a Matěj.
1: Viz regest.2: Krátce předtím byl Matěj Lauda císařem Zikmundem jmenován hofrychtéřem královských měst, viz Hrubý 1978, s. 192.3: Jmenované vesnice patřily původně klášteru svatého Jiří v Praze.
- Dole vpravo: Ad relacionem Mathie de Chlumczan Iohannes Tussek
- Na rubu vnější adresa: Vrozenemu Oldrzichowi z Rozmberga wiernemu nassemu milemu
- A: originál; papír; uzavřený list 4(litterae clausae)
4: Částečně perforovaný v záhybech.
- A: SOA Třeboň ‒ oddělení Český Krumlov; Velkostatek Český Krumlov; sign. I 5 B P α 7 m
- RI XI NB/3, s. 270‒271, č. 194 (němčina)
Vročení listu vyplývá z historického kontextu. Podle Zikmundova itineráře je možný pouze rok 1436, protože v roce 1437 připadl svátek svatého Leonharda na středu, takže středa po svátku svatého Leonharda by byla 13. listopadu (v dataci: w strzedu po swatem Linharthu). Toho dne Zikmund už nebyl v Praze, ale odjel z Čech do Uher (9. listopadu byl Zikmund ještě v Praze, 11. listopadu byl v Benešově a Vlašimi atd. - viz Itinerar Sigismunds 1995, s. 121; Itineraria 2005, s. 131). Datování do roku 1437 není možné také proto, že čtyři z pěti uvedených vesnic (Lidmovice, Krašlovice, Vitice a Malešice) již v té době nepatřilo městu Písku, protože je Zikmund dal 5. května 1437 do zástavy Janu Smilovi z Křemže (1437_05_05a).