Rychtář Ondrášek (Ondrášek), purkmistr Fencl Motler (Fenczl Motler) a Petr Hniliče (Petr Hniliče) přísežní města Plzně (Nového Plzně) vyznávají, že před nimi jejich spoluměšťan Jakeš Kabelec (Jakeš Kabelec) ustanovil svou poslední vůli. Jakeš je přivolal, když ležel nemocen, ale za dobrého rozumu a paměti. Svým dcerám Kateřině (Katruši) a Elišce (Elžce) odkázal po sto kopách ze svého zboží. Mimo to odkázal své starší dceři Kateřině perlový náhrdelník (perlový věnec). Své ženě Kateřině (Katruši) odkázal sto kop a všechny klenoty, které vlastní, a také všechno ženské oblečení a lůžkoviny (postelnie rúcho). Kdyby se mu s jeho ženou Kateřinou, která je teď těhotná, narodil syn, má tomu synovi připadnou všechen další jeho majetek, kdyby se narodila dcera ma jí připadnout sto kop, jako ostatním dcerám. Za zbytek majetků má být v takovém případě zakoupen za 60 kop plat pro kaplana a zřízeno kaplanství u fary v Plzni, aby se ten modlil za jeho duši a jeho předky a byla za ně zachovávána věčná památka. V případě, že by některé z dětí zemřelo ještě nedospělé, tehdy má být z jeho podílu dáno 20 kop Martě, ženě Zbiroha (Martě, Zbirohové ženě) a zbytek rozdělen rovným dílem mezi ostatní děti a jeho ženu Kateřinu. V případě že by ale zemřelo ještě nějaké další dítě, nemá už zmíněná Marta dostat nic. V případě, že by všechny děti zemřely ještě nedospělé, mají jejich podíly připadnout Odnráškovi (Ondráška) a Vavrůškovi (Vavrúška), bratřím, dále synům Bartla Pšeničky (Bartle Pšeničky), dětem Mikuláše Hynkova (Mikulášovy Hynkovic), Martě ženě Zbiroha. Poručnicí svých dětí ustanovil svou ženu Kateřinu. Dlužen mu je pan Hanovec ze Švamberka (Hanovec z Švamberka) 60 kop grošů, o čemž list svěřil Vilémovi z Tupadl (Vilém z Tupadl), dále Krušina ze Švamberka (Krušina z Švamberka) 28 kop grošů, na což má list, rovněž mu dluží Aleš z Holic (Aleš z Holic) 14 kop grošů, na což má též list, dále Mudrochová (Mudrochová) dvě kopy grošů a Václav Zbiroch (Václav Zbiroh) plat dvou kop grošů a písař Martin Havlův (Martin Havluov) mu dluží 12 kop, z nichž mu dvě odpouští. Jakeš Kabelec sám dluží 26 kop jednomu kupci z Cham (Kuby).
- A: N/A
- B: Archiv města Plzně; Archiv města Plzně; sing. 10a158; fol. 45
- A: N/A
- B: https://digiarchiv.plzen.eu/vademecum/permalink?xid=30de894c35ca42c291f0190a5a8b7b6a&scan=49b1226d8ac05089991497f5a5b2543d
My Ondrášek rychtář, Fenczl Motler, toho času purkmistr, a Petr Hniliče, konšelé přísežní města Nového Plzně, vyznáváme tiemto listem obecně před každým živým člověkem i svědčíce, že opatrný muž Jakeš Kabelec, náš spoluměštěnín, v nomoci leže, ačkolivěk jsa medl na těle, však požívaje rozumu dobrého i při dobré paměti jsa, nás na svědečstvie přivolav i připrosiv, toto rozkázánie poslednie své před námi učinil, chtě aby po jeho smrti plnú moc mělo a žádní výstrkové ani svárové po jeho smrti o jeho statek mezi jeho dětmi a přátely aby nebyli: Najprve dětem a dcerám svým, točižto Katruši a Elžce, každé jejieho dielu sto kop grošuov z svého zbožie odkázal a dal a k tomu Katruši, starší dceři, perlový věnec odkázal. A paní Katruši, ženě své milé, odkázal i dal z svého zbožie sto kop grošuov a k tomu všecky klenoty kromě toho perlového věnce, Katruši odkázaného, kteréž Jakeš Kabelec napředpsaný má, i také všecko rúcho chodície ženské i všecko postelnie rúcho, to jí jest odkázal a dal a k tomu dědičstvie panie Katruše, ženy jeho, kteréž jest po sobě jemu dala, to jí mocně zase navracuje a dává. A jakož paní Katruše, žena jeho po dietěti jest těžka, jestli že jí pán buoh pomóže, že to dietě porodí a na svět přijde a syn bude a živ zuostane, tehdy jiné všecko zbožie téhož Jakše Kabelece mimo napředpsané rozkázánie zuostalé týž Jakeš Kabelec tomu synu odkázal, aby v tom dědil; pakli by dcera byla, tehdy té dceři vedle jiných dcer toliko sto kop grošuov z zbožie jeho Jakšova má dáno byti a z uostatku jeho zbožie mimo toto rozkázánie má dáno býti šedesát kop gro- šuov na kaplanstvie, a za těch šedesát kop grošuov plat kaplanu kúpen býti, a to kaplanstvie zde u fary uděláno býti, aby věčná tu památka a prosba za jeho předky i za jeho duši byla. A jestliže by které dietě z Jakšových Kabelecových prvé, nežli by svých let došlo, s tohoto světa smrtí sešlo, tehdy diel toho umrlého dietěte na jiné děti jeho tak zuostalé živé a na paní Katruši, ženu jeho, pravým rozdielem má připadnúti, z kteréhožto dielu toho dietěte tak sešlého paní Martě, Zbirohové ženě, mají napřed dvadceti kop gro- šuov dáti a ostatek mezi se děti s mateří rozděliti a tak z každého dietěte, ač by jich viece sešlo, má tohoto dietěte tak sešlého bez let vždy na jiné děti a na jeho ženu paní Katruši pravým rozdielem připadnúti, ale na Martu Zbirohovú toliko dvadceti kop grošuov z toho dietěte, kteréž by najprve umřelo, ale z jiných nic. Pakli by všichni děti téhož Jakše Kabelece prvé, nežli by svých let došly, zemřely, tehdy dielové těch dětí rozkázáním téhož Jakše Kabelece mají pravým právem připadnúti k pravému mezi se rozdělení na Ondráška a na Vavrúška bratří a syny Bartle Pšeni- čky a na Mikulášovy Hynkovic děti a na Martu, Zbirohovu ženu, tak, aby to mezi se věrně a spravedlivě rozdělili. Kterýchžto dětí svých i statku svého týž Jakeš Kabelec učinil jest mocnú poručnicí paní Katruši, ženu svú, aby ona dětmi jeho i jeho statkem vládla a hospodářstvie spravovala a dietky k dobrému vedla, jakož jí toho nad jiné doufá, a v tom aby jí žádný živý člověk přietel ani tieže nepřekážel ani kterých závad duchovním ani svěckým právem činil. A toto jsú dluhové, ježto jsú témuž Kabelecovi dlužni: Najprve pan Hanovec z Švamberka na listu šedesát kop grošuov, kterýžto list Vilém z Tupadl má, jakož mu jest jeho svěřil; item pan Krušina z Švamberka bez dvú třidceti kop grošuov jakož list má; item pan Aleš z Holic čtrnadcet kop grošuov, tako toho list má; item Mudrochová dvě kopě grošuov; item Václav Zbiroh dvě kopě grošuov platu; item Martin Havluov písař dvanadcet kop grošuov, dvě jemu odpustil a deset aby dal. Toto jest Jakeš Kabelec dlužen, jakož před námi vyznal pravě, že žádnému viece nenie dlužen, to jest šestmezcietma kop grošuov jednomu kupci do Kuby. Toho všeho na svědomie Jakeš předpsaný Kabelec prosil nás, abychom své pečeti k tomuto listu přivěsili, jehož jsme to učinili. Dán léta tisícieho čtyřstého a šestmezcietmého, ten čtvrtek po narození matky božie.