IDZdeněk Tluksa z IDBuřenic (Zdeslaw Tluksa z Buřenic), purkrabí na IDKarlštejně (purkrabie hradu Karlštyna), IDJan z IDLestkova na IDValdeku (Jan z Lestkowa, seděním na Waldece), IDJan Student z IDTachlovic (Jan Študent z Tachlowic), IDMareš Tluksa z IDVolkova (Mareš Tluksa z Wolkowa), IDKuneš Tluksa z IDBuřenic (Kuneš Tluksa z Buřenic), IDHynek z IDValdeka (Hynek z Waldeka), IDJan z IDValdeka na IDLitni (Jan odtud seděním v Litni), IDVilém z IDDoupova (Wilém z Dúpowa), IDJan Šváb z IDJíkve (Jan Šwáb z Jiekwe), IDZáviš z IDJimlína (Záwiše z Jimlína), IDZikmund Bolochovec z IDPušperka (Sigmund Bolochowec z Pušperku), IDRous ze IDSvinné (Rús z Šimě), IDMatěj Brus z IDKovářova (Matěj Rús z Kowářowic), IDKunat ze IDSulevic (Kuna z Sulewic), IDBůžek z IDTmáně (Bužek z Tmaně), IDHospřid z IDHostivice (Hospřid z Hostiwice), IDPředbor z IDRadešína (Předbor z Radošína) a IDOndřej z IDHořovic (Ondřej z Hořowic) uzavírají pravé křesťanské příměří (v přímiřie křesťanské) s litevským knížetem IDZikmundem Korybutovičem (kniežetem Sigmundem liewským), s pány, rytíři, panoši, zemany, pražany i městy, hrady, tvrzemi i se vší stranou k nim se hlásící (s pány, rytieři, panošemi, zemany, pána pražany i městy, hrady, tvrzemi i se vší stranú k nim příchylnú), i se všemi, kteří by se chtěli k tomuto příměří beze lsti připojit, a to až do následujícího svátku svatého Martina (od svatého Martina nynie minulého až do svatého Martina potom najprvé příštieho) 11. listopadu 1423; a zahrnují do něj rovněž hrad IDValdek (s Waldekem) a IDHořovice (s Hořowici) se vším příslušným zbožím, dědičná zboží všech rytířů a panošů, kteří na IDKarlštejně byli od začátku obležení, stejně jako i všechna klášterní a duchovní zboží, na které mají zápisy od římského krále IDZikmunda (Sigmunda krále uherského). Pokud by mezitím vtrhl do země král IDZikmund, smí jej druhá strana pustit na hrad a tvrze, ale nesmí mu v ničem pomáhat proti IDKorybutovi a pražanům, a nesmí ani dovolit, aby se z uvedeného zboží konaly proti jakékoliv výpady. Kromě toho se zavazují během příměří neopravovat a neopevňovat hrad IDKarlštejn, s výjimkou nutné údržby. Zavazují se k nápravě porušeného příměří. Služebníci, kteří by se k příměří nechtěli připojit, mají do čtyř týdnů od uzavření příměří (ve čtyřiech neděléch od dání listu příměří) ze všech uvedených hradů a tvrzí odejít. Opravce: IDHašek z IDValdštejna a IDZdeněk Tluksa z IDBuřenic.
- A: N/A
- B: ANM Praha; sign. VIII G 13; fol. 143v‒146r; aktuální uložení neověřeno
- C: ANM Praha; Sbírka C ‒ Muzejní diplomatář; sub anno
- Palacký 1850, s. 500‒501.
- Zap 1868, s. 981.
- Bezold 1872, s. 122.
- Tomek 1879-IV, s. 268.
- Sedláček 1889-VI, s. 47.
- Tomek 1899-IV, s. 265.
- Dobiáš 1936, s. 45.
- Šlajer 1963, s. 60.
- Bartoš 1965, s. 176‒177.
- Hrady, zámky 1985-IV, s. 135.
- Eršil – Pražák 1986, s. 17, č. 16.
- Šmahel 1993-III, s. 130‒131, 362, pozn. 254.
- Kavka 1998, s. 122‒124.
- Čornej 2000, s. 318.
- Jánský 2001-I, s. 160.
- Šmahel 2002-II, s. 1275‒1276.
- Šandera 2005, s. 63.
- Čornej 2011, s. 111.
- Bárta 2016, s. 125.
- Elbel 2016, s. 11.
- Čornej 2019, s. 476.
„Proscriptio Treugarum."
My Zdeslaw Tluksa z Buřenic, purkrabie hradu Karlštyna, Jan z Lestkowa, seděním na Waldece, Jan Študent z Tachlowic, Mareš Tluksa z Wolkowa, Kuneš Tluksa z Buřenic, Hynek z Waldeka, Jan odtud seděním v Litni, Wilém z Dúpowa, Jan Šwáb z Jiekwe, Záwiše z Jimlína, Sigmund Bolochowec z Pušperku, Rús z Šimě, Matěj Rús z Kowářowic, Kuna z Sulewic, Bužek z Tmaně, Hospřid z Hostiwice, Předbor (z) Radošína, Ondřej z Hořowic, jistci běhu dole psaného, vyznáváme et cetera, že sme s slovútným kniežetem Sigmundem Litewským, s pány, rytieři, panošemi, zemany, pány Pražany i městy, hrady, tvrzemi i se vší stranú k nim příchylnú, i s těmi se všemi, ktož by pro ně chtěli učiniti anebo nechati, beze lsti v přímiřie křesťanské vstúpili sme a vstupujem mocí tohoto listu. Slibujíc naší dobrú volí a věrú, beze všie lsti, jednostajně a společně s tiem hradem s Karlšteinem, s Waldekem, s Hořowici, se pány, rytieři, panošemi, služebníky a pomocníky našimi, kteříž sú s námi v tom obležení byli, i s těmi se všemi ktož pro nás chtie učiniti nebo nechati, to jisté přímiřie zdržeti, splniti a zachowati od svatého Martina nynie minulého až do svatého Martina potom najprvé příštieho, a ten den celý až do západu slunce, beze všeho odpoviedánie, přímiřie všelikterakého přerušenie; v kterémžto přímiří všecka zbožie, kteráž k hradu Karlštynu, k Hořowicóm, k Waldeku spravedlivě příslušejí, i všecka dědičná zbožie rytieřóv a panoší, kteříž sú na Karlštyně v čas toho obleženie ústavně byli, od prvapočátku obehnánie hradu až do uloženie tohoto přímiřie, a kterýchžto dědičných zboží jsú v skutečném a spravedlivém držení; a ta všecka zbožie klášterská a knězská, na něž my od najjasnějšicho kniežete a pána pana Sigmunda krále Uherského zápisy máme, ta zbožie všecka mají u pokoji býti, tak aby nám ani naší straně v ta zbožie nebylo saháno ani překáženo až do času svrchu psaného et cetera krále Uherského (sic) na dědictvie pánóv, rytieřóv, panoší, panóv Pražských i jich strany. Jim také slibujem postúpiti ani žádnú měr jim v ně nesahati v tom přímiří. Dále jesti vymieněno, jestliže by již jmenovaný král uherský svú mocí do země vtrhl: tehdy my s těch hradóv nebo tvrzí jemu proti Kněžie Milosti, panóm Pražským i jiným pomocníkóm všem nemáme pomocni ani býti nákladni v nižádné mieře. Než jestliže by na který hrad neb tvrz svrchu psaných přijel, tehdy jej pustiti máme, tak aby on s těch hradóv, na nichž jsa, s nimi ižádné škody jim ani jich straně i jich všem pomocníkóm učiniti nemohl ani škoditi ižádným kusem ani kterú měrú. Také jesti znamenitě vymieněno, aby hrad Karlštajn beze všeho opravenie, krom střech sprostných, ižádným kusem nebyl námi opravován k obraně do času svrchu psaného, i s těmi tvrzemi, kterýchž nám postupují. A jestliže by kto v tom přímiří z našich takového co učinil, ježto by co proti tomu přímiří býti mohlo, takový námi a naší stranú má hodně trestán býti a k tomu připraven, aby sě to tomu komuž by co uškozeno bylo, dosti odestalo, tak jakož by sě urozenému panu Haškowi z Walštyna seděním na H. a statečnému Zdeslawowi Tluksowi z Buřenic líbilo a vidělo se a zdálo zapodobné; a toto přímiřie aby vždy v své celosti a moci stálo a bylo drženo a zachováno až do času již jmenovaného. A kteříž by pomocníci naši anebo služebníci s námi v tom příměří utvrditi sě nechtěli a od nás sě odtrhnúti mienili, ti ve čtyřiech neděléch od dání listu příměří nebo jména jich popíšíce těmto umluvám mají odpověděti a s námi na hradě Karlštyně i na jiných tvrziech k tomu příslušných zóstati nemají ani kterých stanovišť mieti do času přímiřie svrchu psaného. Kteréžto přímiřie i kusy svrchu psané i každý z nich slibujem a máme vésti, držeti a zachovati úplně a docela beze všeho přerušenie, pod ztracením cti a viery našie, kteréž se tiemto listem odsuzujem, jestliže bychom na čem který kus svrchu psaný přestúpili, jehož pane Bože nedaj, a to na nás očitě anebo hodným svědomím bylo dolíčeno před svrchu psanými panem Haškem a Zdeslawem z Buřienic a světle dokázáno.