Král Zikmund (Sigismundus) zastavuje své město Domažlice (civitatem nostram Tustam) Zdeňku Drštkovi (Zdenkoni Drssczka), jeho dědicům a těm, kteří budou tuto listinu s dobrou vůlí užívat, poněvadž Drštka, jak Zikmund oznamuje, doložil, že za služby, které Zikmundovi prokázal, stejně jako za škody, které v královských službách utrpěl, by mu měl být dlužen 2000 kop grošů pražských. Spolu s Domažlicemi byly touto listinou zastaveny také rychtářský úřad (cum officio) a všechno příslušenství stejně jako všechny výnosy a příjmy, které zde patří královské komoře, s výjimkou tří hrdelních zločinů (exceptis tribus causis et penis criminalisbus seu capitalibus), které si Zikmund vyhrazuje pro sebe, dokud on nebo jeho nástupce jakožto král český, dříve řečenou škodu neuhradí. Pokud si bude Zikmund přát město od Zdeňka nebo jeho dědiců vykoupit, mají k tomu bez jakýchkoli překážek svolit a neúčtovat si k zástavě onoho města (nullis aliis dampnis seu expensis desuper computatis). Dále má být město Domažlice přístupné Zikmundovi nebo jeho úředníkům (salvis tames iuribus alienis) v případě útoků či obrany proti Zikmundovým nepřátelům. Nakonec nařizuje, že milosti poskytované touto listinou nemají poškodit jiné osoby.
- A: N/A
- B: SOA Plzeň; SOkA Domažlice se sídlem v Horšovském Týnu; AM Domažlice; listina č. 11
- ZR, s. 169, č. 1220 (se špatným denním datem 23. září)
- RI XI NB/2, s. 100‒101, č. 55
- Fencl 2019, s. 57, č. 9
Zástava města Domažlic následovala po Zikmundovu odvolání všech zástav církevních statků v Čechách ze srpna 1422. Toto odvolání se týkalo také Zdeňka Drštky, který měl jako zástavu majetek premonstrátek v Chotěšově. Proto můžeme zástavu Domažlic chápat jako náhradu za uvedené klášterní statky. Současně tím měl být Zdeněk Drštka motivován k dobytí města, které se tehdy nacházelo v rukou husitů. Drštka, ale nebyl úspěšný, stejně jako bratři z Kolovrat, kteří měli město jako zástavu do 5. září 1422 (regest ).
Přepis regestovaného dokumentu
Sigismundus, dei gracia Romanorum rex semper augustus ac Hungarie, Bohemie, Dalmacie, Croacie etc. rex. notum facimus tenore presencium universis, quod nos famoso Zdenkoni de Drssczka, fideli nostro dilecto, in duobus millibus sexagenis grossorum Pragensium pro serviciis nobis hactenus impensis et dampnis in eisdem nostris serviciis perceptis iuxta racionem, quam nobis posuit, obligamur. Ideo prefato Zdenkoni civitatem nostram Tustam pro prefatis duobus millibus sexagenis grossorum Pragensium impigneravimus et impigneramus, ita videlicet, quod ipse et heredes sui predictam civitatem Tustam cum officio et suis pertinenciis, censibus, redditibus, proventibus et emolu mentis universis ad cameram nostram pertinentibus tam diu tenere, habere, possidere et fructus percipere debeat, quousque sibi et heredibus suis, vel qui presentem litteram cum ipsorum bona voluntate habuerit, predicta duo millia sexagenarum grossorum Pragensium per nos vel reges Bohemie non fuerint plene et realiter persoluta, exceptis tribus causis et penis criminalibus seu capitalibus, quas nobis duntaxat reservamus. Quandocunque eciam predictam civitatem a Zdenkone vel suis heredibus voluerimus redimere, extunc ad ipsius exsolucionem nobis et nostris heredibus absque omni contradiccione debebunt consentire nullis aliis dampnis seu expensis desuper computatis. Debet insuper predicta civitas esse aperta, quod nobis et nostris officialibus introitus et exitus pateat ad eandem, ut nostros inimicos de eadem possimus offendere et nos ibidem tueri absque ipsorum dampno, sed nostris sumptibus et expensis. Datum Nuremberge anno Domini millesimo quadringentesimo vigesimo secundo, die tredecima mensis septembris.