Purkmistři, konšelé i obce Starého a Nového Města pražského (purkmistři, konšelé i obce Velikého a Nového měst Pražských), pražský arcibiskup Konrád z Vechty (Konrad, Boží milostí arcibiskup kostela Pražského a papežské stolice legát), Oldřich II. z Rožmberka (Oldřich z Rožmberka), Čeněk z Vartenberka a Veselé (Čeněk z Vartemberka, odjinud z Veselé), Jindřich Berka z Dubé na Housce (Jindřich Berka z Dubé, seděním na Húsce), Oldřich Vavák z Hradce (Oldřich ze Hradce), Hynek Krušina z Lichtenburka (Hynek Krušina z Lichtemburka), Aleš Škopek z Dubé a Dražic (Aleš Škopek z Dubé, odjinud z Dražic), Jan z Vartenberka a Ralska (Jan z Ralska), Mikeš z Potštejna a Žampachu (Mikeš z Žampachu), Jindřich z Vartenberka (Jindřich z Vartemberka), Viktorín aJindřich z Kunštátu (Viktorin a Jindřich z Kunstatu), Heřman aJan z Landštejna a Borotína (Heřman a Jan z Lancštejna, odjinud z Borotína), Jan Krušina z Lichtenburka (Jan z Lichtemburka, řečený Krušina), Jindřich Lacembok z Chlumu (Jindřich Lacenbok z Chlumu), Václav ze Zvířetic (Václav ze Zvieřetic), Arnošt z Rychmberka (Arnošt z Richemburka), Jan z Chlumu na Pihli (Jan z Chlumu, seděním na Pihli), Vaněk z Jenštejna (Vaněk z Jencšteina), Mikuláš Šlechta z Valdštejna (Mikuláš Šlechta z Valdštejna), Mikuláš z Mochova (Mikuláš z Mochova), Zdeněk Medek z Týnce (Zdeněk Medek z Týnce), Jan Žižka z Trocnova (Jan Žižka z Trocnova), Zbyněk z Buchova (Zbyněk z Buchova), Chval z Machovic (Chval z Machovic), Jan Roháč z Dubé, správce lidu a měst Táborských (Jan Roháč z Dubé, zprávce lidu a měst Táborských), Petr Zmrzlík ze Svojšína, mincmistr Kutné Hory (Petr ze Svojšína, mincmeister na Horách), Janek Sádlo ze Smilkova (Janek ze Smilkova), Mikuláš z Barchova a Dašic (Mikuláš z Barchova), Oneš z Měkovic (Oneš z Měkovic), Milota z Chřenovic na Bohdanči (Milota z Chřenovic), Jindřich z Boharyně (Jindřich z Boharyně), Jan Košík z Lomnice (Jan Košík z Lomnice), Markvart ze Soběšína (Markvart z Soběšína), Vlach ze Slatiňan (Vlachen ze Slatiny), Prokop z Talmberka (Prokop z Talmberka), Jan Kyjata ze Zásady (Jan Kyjata z Zásady), Zdeněk z Lipky (Zdeněk z Lipky), Markvart z Chvalovic (Markvart z Chvalonic), Jan z Markvartic (Jan z Markvartic), Divoček z Kladrub (Divóček z Kladrub), Jan z Roudnice (Jan z Rúdnice), Dobran z Kochovic (Dobran z Kochovic), Zdeněk z Levína (Zdeněk z Levina), Mikšík z Úlibic (Mikšík z Ulibic), Uzík z Bašnic (Uzík z Bašnic), Jan Lemberk (Jan Lemberk), Straník z Kopidlna (Straník z Kopidlna), Jan Ohništko ze Smidar (Jan Ohnieštko ze Smidar), Jan Biskupec z Třebovětic (Jan Biskupec z Třebowětic), Pavlík z Hoříněvsi (Pavlík z Hoříněvsi), Procek z Třebnouševsi (Procek z Třebnúševsi), a další páni, rytíři, panoši, města i obce příchylnými k Božímu zákonu oznamují, že ve snaze zabránit nesnázím, bouřím, záhubě, násilí a jiným neřádům, které zachvátily České království (v království našem Českém), svolali zemský sněm, na kterém se zavazují k ochraně a prosazování 4 pražských artikulů (těchto pravd božských) s podmínkou, že závazek bude platit pouze dokud a pokud se podaří univerzitním mistrům obhájit před mezinárodním církevním fórem níže uvedené pražské artikuly:
1 Svobodné a řádné kázání slova Božího v celém království, bez jakýchkoliv překážek ze strany duchovních.
2 Svobodné přijímání eucharistie pod obojí způsobou nejen duchovními, ale i prostými věřícími.
3 Odnětí statků duchovním, aby nebyli odváděni od svého původního poslání.
4 Potírání zjevných smrtelných hříchů se zaručenou rovnou trestní odpovědností pro světskou a duchovní šlechtu i poddané, očištění dobré pověsti země a konání bohoslužeb v mateřském jazyce.
5 Dále nepřijímají krále Zikmunda (krále Sigmunda Uherského) za krále či dědičného pána Koruny české (koruny České), leda by o tom rozhodl Bůh, Praha, čeští páni, Tábor, rytíři, panoši, města i jiné obce, které přijaly 4 pražské artikuly. Král Zikmund je označen za nehodného trůnu, neboť je zjevný hanobitel svatých pravd, vrah cti, osob i jazyka českého. Kdo by krále přesto podporoval slovem i skutkem bez souhlasu signatářů usnesení a ani po jejich napomenutí od toho neupustil, ztratí čest, statky a bude navěky vypovězen z království.
6 Zplnomocňují 20 zástupců (dvaceti) prozatímní zemské vlády, která má spravovat České království do svátku svatého Václava (do svatého Václava) 28. září, pokud v této lhůtě nebude přijat nový král. Ve vládě má být Čeněk z Vartenberka a Veselé, Hynek Krušina z Lichtenburka, Oldřich Vavák z Hradce, Oldřich II. z Rožmberka, Jindřich Berka z Dubé, Jan Kněževeský (Jana z Kněževsi), Lidéř z Radkovic ze Starého Města pražského (Lideře z Radkovic), Jan Charvát (Jana Charváta), Pavlík z domu rychtářova (Pavlíka), Vacek ze Žatce, Matěj Pražák z Hradce Králové (Matěje Pražáka ze Hradce na Labi), Petr Hostic z Kouřimi (Petra Hostic z Kúřímě), Jan Žižka z Trocnova, Zbyněk z Buchova, Jan Sádlo ze Smilkova, Oneš z Měkovic, Mikuláš Barchovec z Dašic, Jindřich z Boharyně, Milota z Chřenovic na Bohdanči a Franc z Rožmitálu (Francu z Rosentála). Pokud by některý člen prozatímní vlády zemřel, má být na jeho místo dosazen nový obcí, níž byl vybrán. Dále řešením sporů duchovní povahy se pověřují Jan Želivský (kněze Jana kazatele) a Jan Příbram (Jana Přibrama). Dále svolávají na 4. červenec do Prahy synodu (společní sněm všech kněží starších), která má vyřešit fungování církevní správy. Konečně páni, rytíři, panoši i obce, kteří zde nejsou jmenovitě uvedeni, ale chtěli by se k němu připojit, tak mají učinit pomocí zpečetěných listin. Zavazují se dodržet všechny dohodnuté body pod ztrátou cti a statků, a věčným vypovězením z království.
- Staré Město pražské: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Nové Město pražské: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Konrád z Vechty: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Oldřich II. z Rožmberka: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Čeněk z Vartenberka a Veselé: N/A; N/A; ohlášeno přívěšení
- Jindřich Berka z Dubé na Housce: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Oldřich Vavák z Hradce: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Hynek Krušina z Lichtenburka: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Aleš Škopek z Dubé a Dražic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jan z Vartenberka a Ralska: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Mikeš z Potštejna a Žampachu: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jindřich z Vartenberka: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Viktorín aJindřich z Kunštátu: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Heřman aJan z Landštejna a Borotína: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jan Krušina z Lichtenburka: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jindřich Lacembok z Chlumu: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Václav ze Zvířetic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Arnošt z Rychmberka: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jan z Chlumu na Pihli: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Vaněk z Jenštejna: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Mikuláš Šlechta z Valdštejna: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Mikuláš z Mochova: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Zdeněk Medek z Týnce: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jan Žižka z Trocnova: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Zbyněk z Buchova: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Chval z Machovic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jan Roháč z Dubé: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Petr Zmrzlík ze Svojšína: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Janek Sádlo ze Smilkova: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Mikuláš z Barchova a Dašic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Oneš z Měkovic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Milota z Chřenovic na Bohdanči: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jindřich z Boharyně: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jan Košík z Lomnice: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Markvart ze Soběšína: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Vlach ze Slatiňan: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Prokop z Talmberka: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jan Kyjata ze Zásady: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Zdeněk z Lipky: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Markvart z Chvalovic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jan z Markvartic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Divoček z Kladrub: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jan z Roudnice: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Dobran z Kochovic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Zdeněk z Levína: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Mikšík z Úlibic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Uzík z Bašnic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jan Lemberk: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Straník z Kopidlna: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jan Ohništko ze Smidar: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jan Biskupec z Třebovětic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Pavlík z Hoříněvsi: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Procek z Třebnouševsi: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- A: N/A
- B: NK ČR Praha; oddělení rukopisů; sign. XXIII D 163
- C: SOA Třeboň; Historica Třeboň; sign. 230a; inv. č. 260
- A: N/A
- B: N/A
- C: https://digi.ceskearchivy.cz/111257/2
- Palacký 1850, s. 1850.
- Rybička 1861, s. 39.
- Vlasák 1863, s. 280.
- Zap 1868, s. 378.
- Grünhagen 1872, s. 52.
- Tomek 1879, s. 105.
- Tomek 1879-IV, s. 163‒165.
- Goll 1897, s. 145.
- Tomek 1899-IV, s. 161‒163.
- Jecht 1911, s. 88‒89.
- Prokeš 1920, s. 81.
- Sedláček 1922, s. 50.
- Bělohradský 1924, s. 32.
- Urbánek 1924, s. 94.
- Odložilík 1925, s. 138.
- Pekař 1930-III, s. 103‒104.
- Urbánek 1934, s. 22‒26, 42.
- Macek 1951, s. 131 .
- Macek 1952c, s. 102‒103.
- Heymann 1954, s. 32‒55.
- Hlaváček 1956, s. 78‒83.
- Lůžek 1959, s. 25.
- Anděl 1961, s. 46.
- Lancinger 1962, s. 28‒29.
- Jánská 1964, s. 233.
- Bartoš 1965, s. 135‒139.
- Šmahel 1971, s. 99.
- Hrady, zámky 1984-III, s. 188.
- Kejř 1984a, s. 124.
- Zilynská 1985, s. 45.
- Šmahel 1993-III, s. 77‒88.
- Vlček 1993, s. 202.
- Šmahel 1994, s. 653.
- Bělina a kol. 1997, s. 237.
- Kavka 1998, s. 91‒94.
- Čechura 2000, s. 84.
- Čornej 2000, s. 296‒300.
- Šmahel 2001, s. 438, 442.
- Čornej 2003a, s. 268.
- Kubíková 2004, s. 50‒51.
- Nikodem 2004, s. 174.
- Jurok 2006, s. 17‒18.
- Plaček – Futák 2006, s. 367.
- Čapský 2007, s. 597.
- Čornej 2011, s. 153.
- Coufal 2012, s. 151‒152, 177.
- Bystrický 2013, s. 143‒145.
- Čornej 2019, s. 386‒393, 399.
- Čornej 2019b, s. 422.
- Čornej 2020, s. 280.
- Šmahel 2022, s. 405.
Přepis regestovaného dokumentu
My purkmistři, konšelé i obce Velikého a Nového měst Pražských, Konrad, Boží milostí arcibiskup kostela Pražského a papežské stolice legát, Oldřich z Rožmberka, Čeněk z Vartemberka, odjinud z Veselé, Jindřich Berka z Dubé, seděním na Húsce, Oldřich ze Hradce, Hynek Krušina z Lichtemburka, Aleš Škopek z Dubé, odjinud z Dražic, Jan z Ralska, Mikeš z Žampachu, Jindřich z Vartemberka, Viktorin a Jindřich z Kunstatu, Heřman a Jan z Lancštejna, odjinud z Borotína, Jan z Lichtemburka, řečený Krušina, Jindřich Lacenbok z Chlumu, Václav ze Zvieřetic, Arnošt z Richemburka, Jan z Chlumu, seděním na Pihli, Vaněk z Jencšteina, Mikuláš Šlechta z Valdštejna, Mikuláš z Mochova, Zdeněk Medek z Týnce, Jan Žižka z Trocnova, Zbyněk z Buchova, Chval z Machovic, Jan Roháč z Dubé, zprávce lidu a měst Táborských, Petr ze Svojšína, mincmeister na Horách, Janek ze Smilkova, Mikuláš z Barchova, Oneš z Měkovic, Milota z Chřenovic, Jindřich z Boharyně, Jan Košík z Lomnice, Markvart z Soběšína, Vlachen ze Slatiny, Prokop z Talmberka, Jan Kyjata z Zásady, Zdeněk z Lipky, Markvart z Chvalonic, Jan z Markvartic, Divóček z Kladrub, Jan z Rúdnice, Dobran z Kochovic, Zdeněk z Levina, Mikšík z Ulibic, Uzík z Bašnic, Jan Lemberk, Straník z Kopidlna, Jan Ohnieštko ze Smidar, Jan Biskupec z Třebowětic, Pavlík z Hoříněvsi, Procek z Třebnúševsi, s jinými pány, rytieři, panošemi, městy i obcemi, k zákonu Božiemu a k nám přichylnými; vyznáváme tiemto listem obecně všem, ktož jej uzřie nebo čtúce uslyšie: že znamenavše mnohé, rozličné a veliké nesnáze, búře, záhuby, pálenie, násilé i jiné rozličné neřády v království našem Českém vzniklé pro nesvornost vuole, rozumu a žádosti ku pravdám světle písmem svatým ohlášeným, žádajíce vší naší pilností, jakožto dlužni jsme, ty neřády v řád, a ty búře v klid a ve svornost uvésti, a tady obecné dobré téhož královstvie napraviti a upevniti, učinivše a svolavše sněm obecný České země, všichni vespolek za jeden člověk na tom sněmu sě ustanovivše, v takúto smlúvu a v jednotu vnikli sme a vstúpili, i mocí tohoto listu vnikujem a vstupujem: Najprvé, abychom těchto pravd božských dole psaných svornú myslí a vší naší snažností hájili a bránili proti každému člověku, jenž by nám na nich anebo na které z nich kterýmžkolivěk obyčejem překážeti a škoditi mienil, a od nich nás mocí tisknúti chtěl; a je sami osobně s svými poddanými držeti a skutečně vésti máme, leč bychom lépe písmem svatým zpraveni byli, kterémuž by písmu mistři pražští a kněžie odolati písmem svatým nikoli nemohli, kterýchžto pravd rozum těmito slovy takto položen jest a oznámen:
Najprvé: aby slovo Božie po království Českém svobodně bez překazy od křesťanských kněžie bylo zvěstováno a kázáno.
Druhé: aby velebná svátost těla a krve pána našeho Jesu Krista pod oběma spósoboma chleba a vína všem věrným křesťanóm, starým i mladým, svobodně byla rozdávána, podlé jeho ustanovenie a přikázanie.
Třetie: že mnozí kněží a mnišie světským řádem panují nad velikým zbožím tělesným proti Kristovu přikázaní a na překazu svému kněžskému úřadu a k veliké škodě stavu světského, aby takovým kněžím to neřádné panovánie odjato a staveno bylo, a aby podlé čtenie nám příkladně živi byli k stavu Kristovu a apoštolskému.
Čtvrté: aby všichni hřiechové zjevní smrtedlní, a jiní neřádové zákonu Božiemu odporní, řádem a rozumně od těch, jenž úřad k tomu mají, v každém stavu byli stavováni a kázáni, a zlá a křivá pověst o této zemi České, aby očištěna byla, tak aby sě obecné dobré královstvie a jazyku Českému dálo.
Páté: abychom krále Sigmunda Uherského, jímž sme a jeho pomocníky najviece zavedeni, i všecko královstvie České jeho bezpravím a ukrutenstvím škodlivosti došlo převeliké, za krále ani za pána dědičného koruny České, jiež sě jest tú nehodnosti sám znehodnil, nikoli nepřijímali ani jměli, dokudž nás a jeho živosti najdále stávati bude; leč by pán Buoh ráčil, a vuole i hlas najprvé byli k tomu slavného města Pražského, pánuov českých, obce Táborské, rytieřuov, panoší, měst i jiných obcí českých, kteříž a kteréž sú již přistúpili a ještě přistúpie ku pravdám artikuluov svrchu psaných; neb jest ten král zjevný tupitel těch pravd svatých častopsaných, písmem svatým jasně dolíčených, a vrah cti i osob jazyku českého. Pak-li by kteří páni a zemané, města nebo obce kterékoli, od jiných sě pánuov nebo zemanuov vytrhnúce ku pravdám Božím příchylných, tomu králi nákladni a pomocni byli, buďto radú nebo skutkem bez svolenie obce Pražské, pánuov, zemanuov i obcí jiných svrchu psaných, a to na ně dovedeno bylo dobrým svědomím, a jsúce napomenuti posly nebo listy jistými, toho hned skutečně neodpadli; tehdy aby ten nebo ti v pokutu dole psanú upadli.
Šesté, sme sě společně a jednostajně svolili, a vyvolili z sebe mužuov múdrých, stálých a věrných dvaceti: Oldřicha z Rozmberka, Čeňka z Vartemberka odjinud z Veselé, Oldřicha ze Hradce, Hynka Krušinu z Lichtemburka a Jindřicha Berku z Dubé z pánuov; Jana z Kněževsi, Lideře z Radkovic, Pavlíka, Jana Charváta z pánuov Pražských a obce; Jana Žižku z Trocnova, Zbyňka z Buchova, Janka ze Smilkova, Mikuláše z Barchova, Milotu ze Chřenovic, Onše z Měkovic, Jindřicha z Boharyně, Francu z Rosentála, Vacka z Žatče, Matěje Pražáka ze Hradce na Labi, Petra Hostic z Kúřímě, k zprávě, k zřiezení a k všelikaké zpósobě koruny a královstvie Českého, kterýmžto úředníkóm, zprávcím a vladařóm všem vespolek dali sme a mocí tohoto listu dáváme plnú moc a právo k zřiezení, ku poklidu a k všelikému země České upokojení i ukrocení všech potržek a nesvorností, i neřáduov všelikakých k stavování mezi obcemi i osobami v královstvie Českém vzniklých anebo vznikujících. Slibujíce dobrú naší věrú, beze všie zlé lsti, což by koli napřed psaní vladaři a zprávce společně a jednostajně, anebo k čemuž by sě s obú stranú větší diel obapolně svolili, přistúpili, sjednali a vyřkli anebo nám všem neb komu z nás co přikázali, to my všecko věrně bez meškánie přijíti, učiniti, splniti a poslušni býti máme; a zvláště v tom, když bychme všichni anebo někteří z nás od těch úředníkuov anebo zprávci napomenuti byli ku pomoci a obraně země aneb jiné krajině, tehdy slibujem osobně se vší svú pomocí vzhóru býti, a tu, kdež nám rozkáží, sě postaviti a jich rozkázanie naplniti. A tiem každý z nás jest povinen, leč by která hodná příčina v tom překazila, kteráž by od těch vladařuov přijata byla; ale vždy moc naše, kteráž muož od nás jmiena býti, aby vyslána a vypravena byla. Také jest znamenitě svoleno, že ač by kto nechtěl k této umluvě a k artikuluom spasitedlným svrchu psaným přistúpiti, ten nebo ti k tomu mají připuzeni býti, a jej nebo je za naše nepřátely mieti, podlé nálezu svrchu psaných vladařuov. Dále jest společně svoleno, že neuchoval-li by Buoh kterého v tom času z těchto vladařuov, aneb že by některý z nich obci sě nelíbil, tehda táž obec, z kterejž jest ten vladař, bude moci na jeho miesto jiného hodného tak movitého voliti a postaviti. Také ti úředníci svrchu psaní mají v svých nesnazšiech věcech, kterýchž by sami rozděliti podlé zákona Božieho nemohli neb neuměli, dvú duchovní, totiž mistra Jana Přibrama a kněze Jana kazatele mezi sě povolati, a jich dobrú a řádnú zprávu slyšeti, a každému řád a spravedlnost učiniti. Dále také znamenitě jest toto přičiněno, aby ti jistí vladaři a zprávce moc svrchovanú od nás jim společně danú toliko do svatého Václava nynie najprv příštieho měli, a nic dále; leč bychom v tom času krále pánem Bohem došli. Tehdy každý stav svrchu psaný při svých řádiech a svobodách má ostati; tak aby čtyřie artikulové spasitedlní svrchu psaní v tom byli od každého stavu zachováni, leč by na to znova všech nás zvláštnie a jednostajné svolenie ustanoveno bylo od pánuov a obcí svrchu psaných. Také jest společně svoleno, aby byl uložen společní sněm všech kněží starších po království Českém, kteříž lid zákonem Božím zpravují, a tu aby knězem arcibiskupem, mistry a kněžími byl vešken řád kostelní ustanoven, neřádóm a výtržkám všelikakým ku poražení a zkažení. Pod kterýžto řád kostelní všeckno kněžstvo i žákovstvo v království Českém jednostajně a svorně má podniknúti a podstúpiti; a jestliže by sě který kněz vytrhl a z řádu vystúpil, chtě jinak vésti neb kázati, ten ode pánuov a obcí nikoli pro své výtržky nemá trpen býti, než ihned má odeslán býti k úředníkóm arcibiskupovým. Také toto jest znamenitě přidáno a ustanoveno i svoleno, že všichni páni, rytieři, panoše i obce, kteříž v tomto listě nejsú jmenováni a popsáni, a kteříž potom ku pravdám Božím a k nám chtieti budú přistupovati, ti všichni ve všechny kusy v tomto listu hlavniem uložené podniknúti mají a podstúpiti, listy svými s pečeťmi visutými ku potvrzení se ku pokutám v tomto listu uloženým zavázati, tak jakoby jich jména křestná v tomto listu úplně byla sepsána a jmenována. Slibujice všechny kusy v úmluvě svrchu psané položené i každý z nich vésti, držeti a skutečně zachovati úplně a docela, pod ztracením cti a viery našich, kteréž se tiemto listem beze všeho na nás vyznánie odsuzujem, a aby zbožie i statkové naši na obecné dobré připadli, jakoby v zemských dskách byli zapsáni a pod věčným vypověděním z královstvie Českého, jestliže bychom na čem, jehož Bože nedaj, který kus přestúpili svrchupsaný, a toho opraviti vedle nálezu vládařuov napředpsaných nechtěli, a to na nás očitě hodným a řádným nálezem aneb svědomím bylo dolíčeno a světle dokázáno. A tomu všemu na potvrzenie a lepšie jistotu pečeti sme naše vlastnie s naším dobrým vědomím k tomuto listu přivěsili. Jenž jest dán v Čáslavi, na obecném sněmu, léta od narozenie syna Božieho tisícieho čtyřista v jedenmezcietmém létě, tu sobotu post Marcelli.