Král IDZikmund odvolává a ruší (cassamus, irritamus et nullius vigoris facimus) zástavní listinu, díky které IDMatěj Brus z IDKovářova (Mathie Brus) převzal za služby, které prokázal IDZikmundovi při obléhání hradu IDKarlštejna, do zástavy následující statky: vesnice IDPechova Lhota (Lhota) a IDDobrošov (Dobrussow), svobodný dvůr v IDKovářově (curiam allodialem in Kowarzow) se třemi poplatníky (cum tribus censitis) a vesnice IDHrejkovice (Hraykowicz), IDJedle (Giedl), IDVladyčín (Wladyczin) a IDDmýštice (Dmyssticz) IDkláštera milevského (claustri nostri Milocensis ... monasterii de Milewsk).1
Král IDZikmund se totiž dozvěděl od IDOldřicha z IDRožmberka (nobilis Ulricus de Rosenberg), že ten svým majetkem a penězi sice vykoupil hrad IDZvíkov (castrum nostrum Clingberg) ze zástavy podle královského mandátu (castrum nostrum Clingberg exsolvit cum suis bonis et paratis pecuniis ex mandato nostro),2 ale IDKunát Kaplíř ze IDSulevic (Kunat) odmítl IDOldřichovi uvedený hrad vydat. IDKunát svůj postoj odůvodnil tím, že zástavní listina je nyní v držení IDJana Předbora z IDRadešína (Johannes Przedbor),3 a že on sám vystupuje jako zmocněnec zemřelého IDMatěje Bruse (dicens, quod Johannes Przedbor habet literam istam obligacionis nostre et quod ipse est commissarius Brussonis pie memorie).4 IDOldřichovi poslové směřující za IDKunátem, totiž IDMikuláš z IDKrchleb (Nicolaum de Krchleb) a další členové IDOldřichovy rady, kteří měli hrad převzít (isti, quos misit ad eum, sicut Nicolaum de Krchleb et alios de consilio suo, ut intromitterent se de castro), se museli dohodnout s IDJanem Předborem a slíbit mu roční splátky až do vyplacení zástavní částky 300 kop grošů, uvedené v zástavní listině (oportebat eos componere cum Johanne Przedbor, ut annuatim darent sibi certam summa pecuniarum usque ad exsolucinem trecentarum sexagenarum, sicut in litera nostra inpignoratum est). IDZikmund proto nechal prohledat královské knihy register (in registris nostris), v nichž bylo zjištěno následující: IDZdeslav Tluksa z IDBuřenic, purkrabí na IDKarlštejně (Zdeslaus, purgravius noster in Karlsstein), prodal nějaké klenoty, které byly určeny jako odškodnění pro obránce hradu IDKarlštejna. Mezi těmito obránci byl i IDMatěj Brus a jemu zastavené zboží pak IDZdeslav vykoupil (eciam exsolvit ab illo supradicto Mathia ista bona supradicta per nos sibi obligata).
1: Zástavní listinu z 20. ledna 1421 viz regest.2: Viz IDOldřichova falza (údajně) ze září 1429: regest; regest; regest.3: Jedná se o zástavní listinu pro IDMatěje Bruse z IDKovářova na určité zboží, jejíž platnost měl IDZikmund Lucemburský údajně zrušit.4: Z věty není zcela jasné, zda se výraz commissarius Brussonis vztahuje ke IDKunátovi Kaplířovi, nebo k IDJanu Předborovi. IDMatěj Brus zemřel na IDZvíkově kolem 25. prosince 1431, viz Goll 1893a, s. 603.
- IDZikmund Lucemburský: uherská sekretní pečeť (falzum); červená v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- A: domnělý originál; pergamen
- B: prostý opis ze 16. století
- C: prostý opis z 19. století
- A: SOA Třeboň; Velkostatek Orlík nad Vltavou; inv. č. 43, sign. I A α 10/2, kart. 1
- B: SOA Třeboň; Velkostatek Orlík nad Vltavou; inv. č. 140, fol. 5v (tzv. Zvíkovský kopiář)
- C: ANM Praha; C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato
- RI XI, č. 7776 (falzum; částečně citována)
- ZR, s. 221‒222, č. 1625 (čeština; falzum)
- RI XI NB/3, s. 344‒347, č. 245 (falzum)
- Tyl 1888, s. 54‒55 (pravá)
- Šimková 1976, s. 45‒46 (falzum)
- Maráz 1998, s. 56 (falzum)
- Šimůnek 2005, s. 61‒62 (falzum)
- Bar 2014, s. 77‒79 (falzum)