Císař IDZikmund nařizuje úředníkům českého dvorského soudu (beneficiariis curie) zrušit udělení a předání majetků po zemřelém IDProkopovi ze IDSkal (Procopii) a jeho ženě IDDorotě z IDLoun (Dorothee de Luna) ve IDSkalách (Skalach), IDHořešovičkách (Parvis Horzessowiczich) a IDTelcích (Telczich), které učinil poté, co přísedící pánové dvorského soudu uznali tyto majetky jako odúmrť. IDZikmund je svojí plnou mocí ruší, neboť všechny procesy, obsílky, předávání a oceňování týkající se dotčeného zboží mají být pro tuto chvíli pozastaveny.
V DD se nachází shrnutí či regest císařského mandátu s datací, avšak bez zřejmého poukazu, zda byl mandát dvorskému soudu doručen písemně. Relátorem mandátu u desk byl IDJan z IDKunvaldu (Nunccius ad tabulas Johannes de Cunwald, regni Bohemie subcamerarius, fuit ab ipso domino imperatore specialiter delegatus).
Dané zboží daroval IDZikmund již v roce 1423 bratrům IDBurchardovi z IDKolovrat a IDJanovi z IDKolovrat (viz regest), kteří však nebyli svoje nároky schopni během husitských válek prosadit, a navíc se proti odúmrti odvolala řada osob. Bratři své nároky předali rodině z IDLoun, což dvorský soud uznal. IDZikmund sice toto rozhodnutí vzápětí zrušil právě tímto mandátem, avšak v roce 1438 to dvorský soud nereflektoval.