Vaněk z Příbrami (Vaněk z Příbramě), kdysi písař nebožky Markéty Židovky (někdy písař dobré paměti panie Margréty židovky), postupuje (dal jesti a vzdal … dává a vzdává) Janovi z domu U stříbrné hvězdy (Jankovi od střiebrné hvězdy) a jeho tchýni Anně (Anně … cti jeho), vdově po Johánkovi Kbelském (vdově po nebožci Johánkovi zuostalé), jejich dědicům a nástupcům (jich dědicóm a budúcím) veškeré své právo k dluhu, jež získal prostřednictvím testamentu Markéty na Aleši Škopku z Dubé (na panu Alšovi Škopkovi z Dubé) na jeho statku Kostelci nad Labem (na Kostelci).
Teige (AČ XXVIII, s. 721 , Kokořín 1) klade zápis do 2. prosince 1435. To neodpovídá textu záznamu, kde se hovoří o čtvrtku po Ondřeji roku 1435, za úřadu konšelů Mikuláše z Tuhance a Mikuláše Pecníka (feria quinta post Andree anno et cetera XXXV, presentibus Nicolao de Tuhanecz et Nicolao Pecznik sartore consulibus). Na základě toho lze dokument datovat do 1. prosince 1435.
Celý spor o uvedený dluh je popsán v komentáři k listu Škonky z Vartenberka (regest ).
Přepis regestovaného dokumentu
Vaněk z Příbramě, někdy písař dobré paměti panie Margréty židovky, svobodně a dobrovolně beze všeho přinucenie dal jesti a vzdal a tiemto zápisem dává a vzdává všechno své právo, kteréž má od týž paní Margréty židovky k dluhu jemu vedle jiných na panu Alšovi Škopkovi z Dubé listem kšaftovním odkázaného, jakož to týž list kšaftovní lépe odkazuje; i také ten dluh a to právo své, kteréž má na Kostelci, jakož jesti s jinými pánóm a obci Starého Města Pražského peněz na to pójčil, jakož to také list na to činěný jasnějie vyličuje, slovutnému Jankovi od střiebrné hvězdy a paní Anně, vdově po nebožci Johánkovi zuostalé, cti jeho, i jich dědicóm a budúcím k jmění, k držení, k dobývání, vládnutí, k požívání a s tiem vším právem jeho zjednání a učinění, což sě jim nejpodobnějie a nejužitečnějie zdáti a viděti bude beze všie překážky jeho i všech jeho přátel. Svrchupsaný Vaněk všeho svého práva, kteréž jest dluhu svrchupsaného pana Alše i také k Kostelci vedle týchž listóv má a mieti mohl, tiemto zápisem sě odřiekaje a na svrchupsané Janka a paní Annu i na jich dědice a budúcie beze všeho pozuostavovánie práva tudiež sobě přenášeje. Actum feria quinta post Andree anno et cetera XXXV presentibus Nicolao de Tuhanecz et Nicolao Pecznik sartore consulibus ad predicta pleno ex consilio specialiter deputatis.