Veřejný notář Mikuláš (Nicolaus, clericus Olomucensis diocesis, publicus imperiali auctoritate notarius), syn Petra z Hranic (olim Petri de Albaeclesia), zlistiňuje, že se do kartuziánského kláštera v Dolanech (monasterii Dolan ordinis Carthusiensis) dostavil Ondřej Bapka z Domašova (Andreas dictus Bapka, laicus de Domastat), který v přítomnosti jeho i převora Vavřince (venerabili patre et domino Laurencio, priore conventus monasterii Dolan) a dalších svědků učinil výpověď ke sporu mezi metropolitní kapitulou u svatého Václava v Olomouci a klášterem v Dolanech o hranice pozemků v lesích patřících k nyní pusté vsi Jívová (Gywa) náležející k Tepenci (Tepenicz). Byly určeny osoby z obou stran, konkrétně za kapitulu u svatého Václava hajný (forestarius) Hašek z Vésky (Hassiek de villa Weska), ze strany dolanského kláštera Mertel původem z Jívové (Mertel nacione de Gywa), Bodaneč (Bodanecz) a Hanzl z Dolan (Hansel), aby vyznačily hranici podle dávného stavu (secundum quod ab antiquo congnoverunt), o čemž nechal převor Vavřinec opata Václava Hřivnáče z Horky (patris et domini Wenceslai, abbatis) z premonstrátského kláštera Hradisko u Olomouce (monasterii Gradicensis ordinis Premonstratensis extra muros Olomucenses situati) vyhotovit listinu, která je v notářském instrumentu inzerovaná:
Opat kláštera Hradisko u Olomouce (opat kláštera hradyssczkeho řádu a řeholi premonstrátského podle Olomucze) Václav Hřivnáč z Horky (Waczlaw) vydal svědectví o tom, že jako rozhodčí ve sporu mezi kapitulou u svatého Václava a klášterem v Dolanech ve sporu o meze lesů u Jívové dal vyměřit sporné hranice, což však nechtěla kapitula připustit bez přítomnosti olomouckého biskupa Jana Železného, a tak zůstala celá věc nerozřešená.
Na příkaz převora Vavřince přečetl notář uvedenou listinu Ondřeji Bapkovi, který ji porozuměl, potvrdil, že její znění odpovídá pravdě, a dodal, že Mertel, Bodaneč a Hanzl při vymezení hranic postupovali správně. On sám s dalšími laiky z Jívové byli u toho přítomni, a když viděli, že Hašek z Vésky nevyznačuje hranice v souladu s dávným stavem, který si pamatují, odešli a nechtěli s tím souhlasit. Také prohlašuje, že v čase, kdy Jívová patřila moravskému markraběti, v tom lese spolu s dalšími chystali dubové dřevo pro stavby, odevzdávali z toho lesa poplatek úředníkům a purkrabím na hradě Tepenec, konkrétně purkrabímu Kuníkovi z Drahotuš (Cunikoni de Drahotuss), poté Svatoboru Ganzarovi z Domašova (Swatiborio dicto Ganser de Domastat), a po zničení onoho hradu purkrabímu olomouckého hradu (purggrabio castri Olomucensis) a nakonec po jeho obnovení purkrabímu Jindřichovi (Henrico) jmenovanému moravským markrabětem, a to v hranicích vyznačených v uvedené listině podle kláštera v Dolanech.
- Podpis veřejného notáře: Et ego Nicolaus olim Petri de Albaeclesia, clericus Olomucensis diocesis, publicus imperiali auctoritate notarius, quia predictis recongnicionem, fassionem, protestacionem omnibusque aliis et singulis dum sic, ut premittitur, coram et a prefato venerabili domino Laurencio priore fierent et agerentur unacum prenotatis testibus presens interfui eaque sic fieri vidi et audivi, ideo hoc presens publicum instrumentum manu mea propria scriptum exinde confeci et subscripsi signoque et nomine meis solitis et consuetis consignavi, in fidem et testimonium omnium et singulorum predictorum rogatus et requisitus.
- A: MZA Brno; E40 Kartuziáni Olomouc; sign. K4; aktuální uložení neověřeno.
- A: Monasterium