Císař Zikmund zastavuje Blažkovi z Borotína, jeho dědicům a všem, kdo s jejich dobrou vůlí budou držet tuto listinu, zbořený hrad Bzenec se všemi vesnicemi, poddanými, vinicemi a vinnými desátky i s ostatním příslušenstvím za 6200 uherských zlatých. Císař Zikmund, rakouský vévoda a moravský markrabě Albrecht i jejich dědicové, budoucí moravská markrabata, mohou hrad vyplatit, ale musí to oznámit Blažkovi a jejich dědicům půl roku napřed. Těm má být v případě výplaty umožněno sklidit, co zaseli na polích, a vylovit ryby, které nasadili do rybníků. Zástavní držitelé však nesmí bez císařova svolení obnovit hrad Bzenec.
- B: Starý regest v registrech komise pro revizi zápisů v Markrabství moravském z roku 1459
Císař Zikmund touto listinou zastavuje moravské markraběcí panství, k čemuž teoreticky nebyl oprávněn, neboť 1. října 1423 daroval markrabství svému zeti Albrechtovi a dceři Alžbětě. Ve skutečnosti Zikmund Albrechtovi do jeho moravské vlády zasahoval poměrně často. V případě Bzence se dokonce dochoval Albrechtův souhlas se zástavou tohoto panství Blažkovi z Borotína, který byl udělen již 2. října 1435 v Bratislavě (viz regest ). Příslušná Albrechtova listina je však formulována tak, že vyjadřuje souhlas s již proběhlou zástavou a potvrzuje již vydanou zástavní listinu. To lze vysvětlit buď tak, že Zikmund vydal první verzi zástavní listiny na Bzenec již před 2. říjnem, anebo případně tak, že 2. října Zikmundova listina existovala teprve v konecptu a její vyhotovení se pak velmi protáhlo.