Litevský kníže IDZikmund Korybutovič (Sigmund, boží milostí knieže Litevské) napomíná IDOldřicha II. z IDRožmberka (Oldřichovi z Rozenberka), coby zástupce litevského velkoknížete IDVitolda, požádaného českého krále (Allexandra jinak Vitolda, boží milostí kněze velikého Litevského, krále českého požádaného), přijatý pány, pražany, rytíři, panoši, městy i všemi obcemi příchylnými k zákonu Božímu, aby se neprotivil Božímu zákonu a pravdám, přestal hubit země pána; dále jej žádá, aby se k němu osobně dostavil na Letnice (k Letnicem nynie příštím) 31. května do IDPrahy (do Prahy), nebo alespoň za sebe poslal zplnomocněného zástupce. Za tímto účelem mu rovněž vydává glejt. Pokud by to neučinil, podnikne s radou pánů, pražanů, rytířů, panošů, měst i jiných obcí patřičné kroky, aby svoboda Božího zákona nebyla utiskována a IDZemě Koruny české (země coruny královstvie Českého) více hubeny. Žádá o jeho odpověď.
- Na rubu: Zygmund kníža litewske, vyslaný Prahou a podobojiem na pomoc, napomíná pana Oldržicha z Rožmberka, aby se pravdie Boží neprotivil. Datum 1422, 7. Maji.
- Na rubu: Sigismundus Princips mittit auxiliu Pragensibus subutraque.
- Na rubu: Die standt sub utraque haben den grosfürsten zu Lyttaw, willen er authenire religionis wahr zum konig in Böheimb postulirt, anno 1422.
- Palacký 1850, s. 486.
- Tomek 1879-IV, s. 251.
- Tomek 1899-IV, s. 248.
- Čelakovský 1920, s. 196, pozn. 75.
- Pekař 1930-III, s. 156.
- Pekař 1933-IV, s. 107.
- Chaloupecký 1951, s. 155.
- Kejř 1956, s. 161, pozn. 186.
- Bartoš 1959, s. 181.
- Bartoš 1965, s. 172.
- Grygiel 1990, s. 11.
- Šmahel 1993-III, s. 122.
- Šmahel 2002-II, s. 1257.
- Kubíková 2004, s. 53‒54.
- Nodl 2016, s. 200.
- Čornej 2019, s. 468‒469.
Sigmund, boží milostí knieže Litevské, od najosviecenějšieho kniežete a pána, pana Allexandra jinak Vitolda, boží milostí kněze velikého Litevského, krále českého požádaného, ku obraně a vysvobození zákona božieho a upokojení a zřiezení země České vydaný, pány zemskými, pány Pražany, rytieři, panošěmi, městy i všemi obcemi k zákonu božiemu příchylnými úplně a bez zmatku i s svorností přijatý: urozenému pánu Oldřichovi z Rozenberka vzkazujem přiezeň a lásku naši i vše dobré, žádajíce, aby sě viece zákonu božiemu neprotivil a pravdám božím písmem svatým jasně dolíčeným odporen nebyl a jich neúžil, země pána a strýce našeho, kněze velikého svrchupsaného, nehubě, ale aby sám osobně anebo plnú moc svú k Letnicem nynie příštím k nám vydal a vyslal do Prahy, anebo kdež bychom v ta doby byli. Tobě i všem tvým k nám vyslaným glejt a bezpečenstvie ode všech, na kohož by péči jměl, i od nás chceme zjednati, aby mohl přijeti i odjeti beze všie škody se všemi tvými. Pakliby toho neučinil, tehdy bychom věděli, že svú vuoli chceš mieti, a žeť jest milá záhuba země této, k ničemuž rovnému přistúpiti nemieně; ježto bychom o to s pomocí boží pomysliti chtěli s radú pánuov zemských, pánuov Pražan, rytieřuov, panoší, měst i jiných obcí k zákonu božiemu příchylných, kterak bychom to mohli staviti, aby svoboda zákona božieho nebyla utištěna a země coruny královstvie Českého hubena dále nebyla. Na to odpovědi Tvé konečné žádajíce. Datum quinta feria ipso die Domini Ascensionis anno et cetera XXII°.
Překlad
Sigismundus, von gottes gnaden Littauer furst, von dem allerdurchleuchtigisten furssten vnndt herrn herrn Alexandro, sonsten Witolden, gotlicher gnaden Lüttauer fursten, erforderter, zum schucz vnndt erledigung gotlichen testaments vndt zue befriedigen vndt zue ordnen das landt Behmen gegebener vnndt von dem herre-, rütter- vndt Adlstandt, sowol den Prager herrn vnndt anderen stetten, ingemain allen dennen dem gotlichen testament zuegethanen völlig vnndt sonder verwürrung in ainhöligkait angenommener. Dem wolgenornen herrn Vlrich von Rosenberg endtbieten wier vnsere gunst. Lieb vndt alleß gueteß, begehrendt, daß er sich dem gotlichen testament nit mehr wiedersecze, gottes warhait mit der schrifft clar beczeügte nit wiederspreche vnndt die nit beenge, vnsers herrn vetters, deß grossen obbesagten fursten, landter nit verderbe, sondern daß er selbst personlich, oder aber ainen geuolmechtigkten diese kunfftige pfingsten vnß auff Prag gebe vnndt sende, oder wi wier derselbigen zeit sein wurde. Wier wöllen dier vndt allen den deinigen zue vnnß abgeordneten ain sicher gleith von allen dennen, auf welche du sorg dragen thetest, wie auch von vnß zuewegen richten, daß du möchtest kommen vndt wieder abschaiden ohne allen schaden mit allen denen dainigen.
Wofern aber du solches nit thuen wirst, so werden wier wissen, daß du daines willenß bist, vndt daß dier die verderbung dieses landts lieb seÿ, dieweillen du zue nichtig gleichem dich zue begeben vorhabens seiest, daß wier doch mittelst gotlicher hülf wolten dahin gedacht sein mit rath der herren deß landts, der Prager herren, ritter, adls, stette vndt anderer gemainden dem gotlichen testamento genaigten, wie wier solches mochten stöllen, auf daß die freÿhait gotlichen testaments vnbedrengt, daß landt der cron Behaimben weiter vnuerderbet verbleibe. Hierauf begeren wier deiner endtlichen andtwort. Geben den donnerstag am Cristi himmelauffart, anno domini 1422.