Litevský velkokníže Vitold (Alexander) píše husitům (prudentes viri) v reakci na blíže neznámý husitský list a neuskutečněné poselství, dožadující se jeho osobní přítomnosti v Čechách (ad vos venire), přičemž striktně popírá vůči husitům jakékoli závazky tohoto druhu. Upozorňuje, že k vyslání knížete Zikmunda Korybutoviče (ducem Sigismundum) do Českého království (refni Bohemiae) svolil jen kvůli jejich opakovaným naléhavým prosbám a ujišťování, že po jeho příjezdu budou směřovat k jednotě a poslušnosti církvi. Při tom doufal, že zanechají svých bludných artikulů. Sděluje jim, že Korybutovič se snažil svým laskavým prostřednictvím je všechny sjednotit a smířit se svatou církví, ale bez účinku. Dále oznamuje, že nic neví o tom, že by Korybutovič na sněmu v Čáslavi (in Czaslaviensi) slavnostně slíbil, že čtyři pražské artikuly bude dodržovat, pokud to tedy husité tvrdí, musí na to zodpovědět sám Korybutovič, ale Vitold o tom nic neví, a ani k ničemu podobnému Korybutoviče nezmocnil. A jestliže jim pan Hynek z Valdštejna (Hynconem de Walstein) v tom smyslu referoval, rozumí tomu Vitold tak, že čtyři pražské artikuly (IVor artyculos) drží sám Hynek. Přiznává, že knížete Korybutoviče stáhl nejen pro jejich zatvrzelost, ale také kvůli usmíření se s králem Zikmundem (Romanorum Ungarie, Boemie Rege), kterého nadále uznává coby českého krále. S ním a církvi chce nyní stát proti nim. Pokud se však budou chtít zříci svých bludných článků a smířit se s církví a budou-li o to stát, spolu s polským králem Vladislavem II. Jagellem (Rege Poloniae) se zhostí zprostředkování dohody mezi nimi a králem Zikmundem. Konečně je žádá, aby mu dali co nejdříve vědět, jak se rozhodli.
- A: N/A
- B: ÖNB; Cod. 4941; fol. 260; aktuální uložení neověřeno.
- C: ANM Praha; Sbírka C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato.
- Goll 1895, s. 230, pozn. 1.
- Pekař 1930-III, s. 191.
- Pekař 1933-IV, s. 120.
- Bartoš 1959, s. 190.
- Bartoš 1965, s. 183.
- Nikodem 2004, s. 302.
- Coufal 2012, s. 174‒175.
- Nodl 2016, s. 198, 202, 204.
- Čornej 2019, s. 471.
O dataci tohoto i zmíněného husitského listu se vede spor, neboť Pekař 1930-III, s. 191, pozn. 1, klade vznik Vitoldova listu do května a jeho zaslání spojuje s Bartolomějovou misí. K pozdější dataci Goll 1895, s. 230, pozn. 1, se přiklonil také Bartoš 1959, s. 190; Bartoš 1965, 183, protože Vitold ve svém listu zmiňuje neuskutečněné české poselstvo k němu, v němž Bartoš vidí nepodařenou misi Kostkovu a Štrabochovu, klade jej tak nejdříve do července. To však připadá v úvahu pouze za předpokladu, že Bartoloměj do Prahy nedorazil a Wanglovy listy od Vitolda ještě neobsahovaly jeho jasný distanc od husitů. Nikodem 2004, s. 302 se přiklání ke Gollově dataci. Coufal 2012, s. 175, pozn. 40.