Papež Martin V. nařizuje Janovi de Bronhiaco (Johanni), biskupovi v Ostii (episcopo Ostiensis) a papežskému vicekancléři (s. Romane ecclesie vicecancellario), aby apoštolskou autoritou přijal a schválil svobodnou rezignaci Štěpána ze Staňkova (Stepahnus de Stankow), arcijáhna v Kouřimi (archidiaconus Gurymnesis in ecclesia Pragensis), který je také kolektorem příjmů papežské komory v Českém království (qui fructuum, reddituum et proventuum camere apostolice in regno Bohemie debitorum collector existit), na zmíněné kouřimské arcijáhenství, které je dignitou (qui dignitas curata ... in prefata ecclesia existit), a jehož roční důchod, který je však nyní v rukou přívrženců zdejších (in dicto regno) heretiků, nepřevyšuje 30 hřiven stříbra. Následně má kouřimské arcijáhenství udělit Prokopovi z Manětína (Procopis de Manyetyn), kanovníkovi kapituly u kostela sv. Apolináře v Praze (canonicus ecclesie s. Apollinaris Pragensis). Tomuto udělení z moci papežské nemá vadit (non obstantibus), že řečený Prokop má kanonikát s prebendou v kapitule v zmíněném kostela sv. Apolináře, oltář sv. Kříže v témže pražském kostele (s. Crucis in eadem ecclesia), oltář sv. Doroty v kostele sv. Petra na Vyšehradě (s. Dorothee in s. Petri Wissegradensis), oltář sv. Michala ve farním kostele v Klatovech (s. Nicolai in parrochiali ecclesia in Glatovia) a také farní kostel v Mýtě (parrochialem ecclesiam in Mutha) v pražské diecézi (Pragensis diocesis); roční důchody všech beneficií společně nepřevyšují 50 hřiven stříbra, jsou však v rukou zmíněných heretiků. Zároveň je řečenému Prokopovi udělena z moci papežské dispens, podle které může po jeden rok držet společně se zmíněným arcijáhenstvím farní kostel v Mýtě, ovšem s tím, že musí během roku jedno z obou beneficií vyměnit tak, aby bylo k zbylému beneficiu kompatibilní; v opačném případě je povinen zříci se farního kostela v Mýtě.

N/A

N/A

N/A

• A: N/A
• B: opis v papežských registrech

• A: N/A
• B: AAV; R. Lat. 255 (Mart. V a. VIII; De dignitatibus vacantibus a. octavo)

• A: N/A
• B: N/A

• MVB VII/2, s. 535, č. 1324 

K zápisu o provizní listině byla níže připsána nedatovaná petice Prokopa z Manětína.

Incipit arengy: Vite ac morum honestas

Vaše svátost před časem milostivě udělila knězi pražské diecéze Prokopovi z Manětína provizi na arcijáhenství v Kouřimi, které se tehdy uvolnilo svobodnou rezignací k Vašim rukám; více je o tom řečeno v originální suplice. Protože se v Českém království vyskytují věrolomní heretici a existují pro lidi mnohá nebezpečí na cestách, není snadné se zde obrátit na soudce a zajistit pověřence. Aby z výše uvedených důvodů nevznikla zmíněnému Prokopovi z Manětína škoda, nechť ráčí Jeho Svátost pověřit některého z abbreviátorů, aby se nejprve informoval o způsobilosti řečeného Prokopa, a pakliže by byl způsobilý, aby i v jeho nepřítomnosti zajistil expedici listiny, která má být o této provizi sepsána, se všemi patřičnými klauzulemi. Papežský vicekancléř souhlasí. (R. Suppl. 181).