Císař IDZikmund daruje IDAnežce (Agnezcze) a IDAfře (Affre), sirotkům po IDZikmundovi z IDVchynice a IDMedvědice (Sigismundi de Nedwiediczi), pevnost, dvůr a sedlácké statky ve vsi IDMedvědice, které IDZikmundovi připadly smrtí bratrů IDJanka z IDVchynice a IDMedvědice (Janko) a IDHynka z IDVchynice a IDMedvědice (Hinco), příbuzných řečeného IDZikmunda, neboť císař IDZikmund byl hodnověrnými lidmi informován, že řečení sirotci jsou legitimními dědici tohoto zboží.
Řečené zboží bylo nejdříve převzato IDVilémem ze IDŽlutic (Wilhelmus de Zluticz recepit) jako královská odúmrť, přičemž provolací list byl dvorským soudem vydán pro IDLitoměřice dne 27. května. Proti této odúmrti však byla 1. října vznesena námitka, a to ve prospěch sirotků po IDZikmundovi z IDVchynice a IDMedvědice, příbuzného zemřelých. Té pak IDZikmund 16. října vyhověl, darovací listina však není v DD výslovně zmíněna, ale je velmi pravděpodobné, že byla vydána. Relátorem daru u desk byl komisař královských odúmrtí IDVilém ze IDŽlutic (nunccius ad tabulas nobilis Wilhelmus de Zluticz, commissarius devolucionum regalium singularis, fuit ab ipso d. imperatore specialiter delegatus). Poté IDVilém předal zboží řečeným sirotkům (condescendit orphanis defendentibus, ita quod detur eis pro iure obtento de sua voluntate).