Král IDZikmund na žádost níže zmíněného IDMikuláše dává souhlas k fundaci oltáře a potvrzuje k němu přináležející platy, které mají být vypláceny z níže zmíněných vesnic a z mlýna zvaného IDČertův mlýn (in molendino dicto theufls mül),1 jak to podrobně vyplývá z listin (prout talis disposicio et ereccio in instrumentis et litteris desuper confectis expressatur lucidius).2 Král IDZikmund dále nařizuje (decernentes et volentes), aby fundace měla plnou právní platnost a IDMikuláš se stal kaplanem a duchovním správcem oltáře. Po něm bude správcem oltáře jiná osoba (post ipsum alius), jak stanovila (fecit, statuit et ordinavit) jeho babička (awe sue) IDMarkéta, která drží patronátní právo (tamquam eiusdem altaris patrona). Fundaci oltáře nesmí stát na překážku skutečnost, že platy nebyly dosud zapsány do zemských desek. Proto král IDZikmund v tomto případě ruší příslušné zvyklosti IDČeského království a řečené platy mají být uznány, jako kdyby byly řádně zapsány do zemských desk (non obstante, quod predictorum censuum aliqui nondum sunt tabulis terre impositi et alia quavis consuetudine vel ritu regni Boemie in talibus servari opportunis non obstante, quibus omnibus derogamus et esse derogatum volumus, ac si omnes et singuli predicti census iuxta consuetudinem regni Boemie fuissent intabulati).
Král IDZikmund takto rozhodl, protože ctihodná paní IDMarkéta (honesta et devota Margaretha), vdova po IDLeonardu ze IDŽestova (relicta quondam Leonardi de Zesstow) fundovala oltář zasvěcený všemohoucímu Bohu, Panně Marii a Všem svatým ve farním kostele v IDČeském Krumlově (in Crumpnaw) za spásu svou i svých manželů a předků (volens sue et maritorum suorum ipsiusque progenitorum animabus de eterno et salutari providere remedio, ut ... animarum in officio divino perpetua haberetur memoria). Fundaci obdarovala 12 kopami pražských grošů z platu (redditus ... censuum) dvou vesnic IDŽestov (Zzestow) a IDTřebeč (Trzebczi) a jmenovala svého příbuzného IDMikuláše, syna IDMichala Pichatlinuse z IDChvalšin (discretum Nicolaum Michaelis de Chwalssyn), notáře na IDŽebráku (notarium in Mendico), kaplanem a duchovním správcem (amicum suum in cappellanum) téhož oltáře.3
1: V listině z 19. dubna 1425 se vyskytuje výraz: molendinum dictum Pekelni, zatímco v rejstříku platů krumlovské fary z roku 1446 je tentýž mlýn uváděn jako molendinum cognomine Dyaboli, srov. UBKr II, s. 9, č. 35 ; s. 69-71, č. 246, zde s. 70.2: Fundační listina se nedochovala, viz komentář.3: V listině z 19. dubna 1425 vystupuje IDMikuláš jako syn IDMichaelis Pichatlini pridem judicis de IDChwalssin, srov. UBKr II, s. 9, č. 35 .
- Na plice vpravo: Ad relacionem domini IDJohannis de IDSwyhow IDMichael prepositus Boleslaviensis.
- Registraturní poznámka na reversu listiny: Registrata IDHeinricus Ffije.
- A: originál; pergamen; iniciála písmene „S“
- B: opis z 15. století
- C: prostý opis z 19. století
- A: SOA Třeboň ‒ SOkA Český Krumlov; Prelátský farní úřad Český Krumlov; listina I/52
- B: SOA Třeboň; Rukopisy Třeboň; rkp. č. 41; sign. B 1; fol. 101r‒102r
- C: ANM Praha; Sbírka C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato
- RI XI, č. 5693 (němčina)
- RI XI NB/3, s. 139‒140, č. 80 (němčina)
Fundace oltáře a donace platu je podrobně popsána v listině rychtáře, purkmistra a konšelů z IDČeského Krumlova z 19. dubna 1425, v níž je potvrzena poslední vůle IDMarkéty ze IDŽestova (UBKr II, s. 8‒11, č. 35 ), a v konfirmaci olomouckého biskupa IDJana Železného z 5. května 1425 (UBKr II, s. 11‒12, č. 36 ).