![](img/kniha.jpg)
![](img/kniha.jpg)
![](img/kniha.jpg)
![](img/kniha.jpg)
Král Zikmund na žádost níže zmíněného Mikuláše dává souhlas k fundaci oltáře a potvrzuje k němu přináležející platy, které mají být vypláceny z níže zmíněných vesnic a z mlýna zvaného Čertův mlýn (in molendino dicto theufls mül),1 jak to podrobně vyplývá z listin (prout talis disposicio et ereccio in instrumentis et litteris desuper confectis expressatur lucidius).2 Král Zikmund dále nařizuje (decernentes et volentes), aby fundace měla plnou právní platnost a Mikuláš se stal kaplanem a duchovním správcem oltáře. Po něm bude správcem oltáře jiná osoba (post ipsum alius), jak stanovila (fecit, statuit et ordinavit) jeho babička (awe sue) Markéta, která drží patronátní právo (tamquam eiusdem altaris patrona). Fundaci oltáře nesmí stát na překážku skutečnost, že platy nebyly dosud zapsány do zemských desek. Proto král Zikmund v tomto případě ruší příslušné zvyklosti Českého království a řečené platy mají být uznány, jako kdyby byly řádně zapsány do zemských desk (non obstante, quod predictorum censuum aliqui nondum sunt tabulis terre impositi et alia quavis consuetudine vel ritu regni Boemie in talibus servari opportunis non obstante, quibus omnibus derogamus et esse derogatum volumus, ac si omnes et singuli predicti census iuxta consuetudinem regni Boemie fuissent intabulati).
Král Zikmund takto rozhodl, protože ctihodná paní Markéta (honesta et devota Margaretha), vdova po Leonardu ze Žestova (relicta quondam Leonardi de Zesstow) fundovala oltář zasvěcený všemohoucímu Bohu, Panně Marii a Všem svatým ve farním kostele v Českém Krumlově (in Crumpnaw) za spásu svou i svých manželů a předků (volens sue et maritorum suorum ipsiusque progenitorum animabus de eterno et salutari providere remedio, ut ... animarum in officio divino perpetua haberetur memoria). Fundaci obdarovala 12 kopami pražských grošů z platu (redditus ... censuum) dvou vesnic Žestov (Zzestow) a Třebeč (Trzebczi) a jmenovala svého příbuzného Mikuláše, syna Michala Pichatlinuse z Chvalšin (discretum Nicolaum Michaelis de Chwalssyn), notáře na Žebráku (notarium in Mendico), kaplanem a duchovním správcem (amicum suum in cappellanum) téhož oltáře.3
1: V listině z 19. dubna 1425 se vyskytuje výraz: molendinum dictum Pekelni, zatímco v rejstříku platů krumlovské fary z roku 1446 je tentýž mlýn uváděn jako molendinum cognomine Dyaboli, srov. UBKr II, s. 9, č. 35 ; s. 69-71, č. 246, zde s. 70.2: Fundační listina se nedochovala, viz komentář.3: V listině z 19. dubna 1425 vystupuje Mikuláš jako syn Michaelis Pichatlini pridem judicis de Chwalssin, srov. UBKr II, s. 9, č. 35 .
- Na plice vpravo: Ad relacionem domini Johannis de Swyhow Michael prepositus Boleslaviensis.
- Registraturní poznámka na reversu listiny: Registrata Heinricus Ffije.
- A: originál; pergamen; iniciála písmene „S“
- B: opis z 15. století
- C: prostý opis z 19. století
- A: SOA Třeboň ‒ SOkA Český Krumlov; Prelátský farní úřad Český Krumlov; listina I/52
- B: SOA Třeboň; Rukopisy Třeboň; rkp. č. 41; sign. B 1; fol. 101r‒102r
- C: ANM Praha; Sbírka C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato
- RI XI, č. 5693 (němčina)
- RI XI NB/3, s. 139‒140, č. 80 (němčina)
Fundace oltáře a donace platu je podrobně popsána v listině rychtáře, purkmistra a konšelů z Českého Krumlova z 19. dubna 1425, v níž je potvrzena poslední vůle Markéty ze Žestova (UBKr II, s. 8‒11, č. 35 ), a v konfirmaci olomouckého biskupa Jana Železného z 5. května 1425 (UBKr II, s. 11‒12, č. 36 ).