Přepis regestovaného dokumentu

Já, Licek z Chvalkova, jistec, vyznávám tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej čísti budú neb čtúce slyšeti budú, že s dobrým a s plným rozmyslem a s přátelskú radú prodal jsem puoldruhého lánu ve vsi Borsíkově opatrnému muži Petrovi, Micákovu synu, z Zálužie i jeho budúcím se vším panstvím tak, jakož jsem sám držal, tu nic sobě ani svým budúcím nezóstavuje, za čtrnádct kop grošóv dobrých střiebrných rázu pražského, kteréžto penieze ihned mi dal a splnil peniezi hotovými. A na tom puoldruhém lánu jest dva a sedmdesát grošóv dobrých střiebrných rázu pražského platu ročnieho na lidech podepsaných, na Peškovi řečenému Hvozdák, na Václavovi řečenému Liendl a na Janovi ševcovi i na jich budúcích. A my Oldřich z Svietvie a Erazim z Vlachnovic, rukojmie a zprávce jeho, slibujem s ním i zaň naši dobrú čistú vierú křěsťanskú beze všie lsti, rukú společnú a nerozdielnú, svrchupsaného puoldruhého lánu i s platem ročním již jmenovaným statečně vysvoboditi i zpraviti před každým člověkem, kteréhožkolivěk stavu, a zvláště před věny, sirotky i před všemi zápisy židovskými i křěsťanskými i před dckami, nadepsanému Petrovi i jeho budúcím tak, jakož země Česká za právo má nebo bude jmieti, a na prvnie, na druhé nebo konečně na třetie suché dny, když najprve dsky budú otevřěny, ve dsky zemské vložiti podle obyčeje a řádu zemského ku pravému dědictví s pracemi dobrými. Pakli by desk zemských nebylo, a který jiný řád v zemi byl k stvrzování trhóv a dědin, podle toho řádu máme a dlužni jsme puoldruhého lánu svrchupsaného i s platem upevniti a utvrditi věřiteli našemu nadepsanému. Pakli bychme toho puoldruhého lánu i s platem svrchupsaným zpraviti a vysvoboditi nemohli, tehdy máme i slibujem miesto tohoto puoldruhého lánu i s platem na našich vlastních dědinách svobodných a dobrých, čistých a osedlých, tolikéž dědin i s platem a třetinu výše postúpiti nadepsanému Petrovi a jeho budúcím a zpraviti a očistiti a osvoboditi tak, jakož svrchupsáno stojí. Pakli bychom toho všeho neučinili, tehdy kterýžkolivěk z nás rukojmí a zprávcí nadepsaných napomenut bude od našeho věřitele nadepsaného, jeden na druhého neukazuje ani sě druhým vymlúvaje, jeden z nás rukojmí ihned bez meškánie s jedniem pacholkem a se dvěma koňma má do města Svinóv vjieti a vleci v obyčejné leženie ku poctivému hospodáři tu, kdež nám bude od svrchupsaného věřitele našeho neb od jeho budúcích ukázáno. Pakli by pro nebezpečenstvie v Svinech leženie nemohlo býti, tehdy do Crumlova a nebo do Třeboně, z těch dvú měst do jednoho, do kteréhož nám bude kázáno, vleci máme a odtud nemáme na žádné právo ani obyčej vyjeti ani viniti, dokudž bychom věřiteli našemu častopsanému aneb jeho budúcím toho všeho neučinili a nesplnili, což svrchupsáno stojí, i se všemi škodami, kteréžbykolivěk věřitel náš nebo jeho budúcí vzal pro to nezpravenie a očištěnie toho puoldruhého lánu a platu svrchupsaného, ješto by je dobrým svědomím pokázati mohl bez věrovánie a bez přísah. A jestliže by z nás rukojmí kterého pán Buoh neuchoval, jehož Božě nedaj, a v tom času umřel, tehdá my zostalí slibujem jiného tak dobrého a tak movitého k nám v to rukojemstvie v jednom měsieci ote dne smrti toho umrlého pořád počítajíc přistaviti a list tento v táž slova obnoviti, kolikrát by toho potřebie bylo pod ležením svrchupsaným. A mluvil-li by kto z nás co proti tomuto listu a zápisu, ten by mluvil proti své cti i proti své vieře, ale ne na pohoršenie tomuto listu. A ktož by tento list jměl s dobrú vólí svrchupsaného Petra nebo jeho budúcích, tomu jsme dlužni a slibujem to všecko učiniti i splniti, což v tomto listu psáno stojí, jakožto jim samým. A toho všeho na potvrzenie a pro lepší jistotu věcí svrchupsaných my, jistec i rukojmie nadepsaní, pečeti naše vlastnie s našim dobrým vědomím přivěsili jsme k tomuto listu, k nimž sě přiznáváme dobrovolně, jenž jest dán a psán léta od narozenie Syna Božieho tisícieho čtyřstého sedmmecietmého v střědu najbližší před svatým Tomu Božím apoštolem.