Štěpán ze Staňkova (Stephano Stankow), magistr svobodných umění (magistro artibus), děkan kostela Všech svatých na Pražském hradě (decano ecclesie Omnium sanctorum in castro Pragensi qui eciam fructuum) a kolektor apoštolské komory v Království českém (proventuum camere apostolice in regno Bohemie debitorum collector), žádá papežský stolec o polepšení své starší níže zmíněné milosti, tedy o dispens, aby si mohl doživotně společně podržet zmíněné úřady děkanství a arcijáhenství v Kouřimi (archidiaconatum Gurymensem) v pražské diecézi (in ecclesia Pragensi) a také aby mohl jednoduše, případně směnou a dle vlastního rozhodnutí opustit tato beneficia a v jejich místě přijmout jiné beneficium či jiná beneficia, a to i tehdy, byla-li by inkompatibilní. Svou žádost zdůvodňuje následovně: před časem mu papež Martin V. sice udělil dispens, podle které si mohl řečený děkanát a arcijáhenství společně podržet na pět let, ale po mnoho let kvůli husitským heretikům nemohl a stále nemůže z těchto beneficií požívat důchod. Tomuto udělení z moci papežské nemá vadit (non obstantibus), že drží výše uvedené dignity a kanonikát s prebendou v metropolitní kapitule u sv. Víta v Praze (ecclesie Pragensis), jejichž důchod společně nepřevyšuje 70 hřiven stříbra.
Papež Martin V. schvaluje supliku bez výhrad (Fiat ut petitur O.).
- A: N/A
- B: AAV; R. Suppl. 182 (lib. I de vacantibus per fiat a. octavo)