Král Zikmund dává (damus ... et donamus) Janovi ze Srlína (Johanni de Srlin) za věrné služby roční komorní plat dvě kopy pražských grošů, který dříve musel Jan ročně odvádět (quas ipse Iohannes quondam Bedrzichoni de Klokoczow residenti in Czesstiowicz pro censu camere annuatim solebat persolvere) Bedřichovi z Klokočova sezením na Číčovicích (Bedrzichoni de Klokoczow residenti in Czesstiowicz), které však nyní po Bedřichově smrti připadlo Zikmundovi jako českému králi (et que per mortem dicti Bedrzichonis ut dicitur ad nos tamquam regem Boemie sunt legittime devolute). Jan a jeho dědicové mají tento plat vlastnit dědičně bez omezení, ale se zachováním práv jiných osob (salvis tamen iuribus aliorum).
- Na plice dole: Ad relacionem domini Vlrici de Rozemberg Michael prepositus Boleslaviensis.
- Registraturní poznámka na rubu: Registrata.
Listina není zcela bez podezření. Především je pozoruhodné, že listina byla vydána z královské římské, a nikoliv české moci. V každém případě je příjemce českým šlechticem a dostává český komorní úrok, který připadl Zikmundovi jako českému králi. Poněkud netypický je i obsah dispozice, který není zcela jasný. Hypoteticky si lze celý proces představit takto: Jan ze Srlína musel platit královské komoře určitý úrok (což mohla být původně věčná renta, která připadla králi s celým majetkem majitele renty). Zikmund pak tento úrok daroval nebo předepsal Bedřichovi z Klokočova, takže Jan jej musel Bedřichovi nadále platit pro censu camere. Po Bedřichově smrti připadly úroky (opět) králi a ten je předal Janovi, což jinými slovy znamená, že Jana osvobodil od placení úroků. Znění listiny však umožňuje i jiná vysvětlení. Definitivní řešení je bez zohlednění dalších pramenů stěží možné.
Vzhledem k tomu, že Jan ze Srlína byl dvořanem Oldřicha z Rožmberka a pracovníkem jeho kanceláře, nelze zcela vyloučit, že listina mohla být falzem rožmberské kanceláře, což by jistě vysvětlovalo nesrovnalosti ve formuláři. Jméno Oldřicha z Rožmberka v koncepčně-relační poznámce pak snad mělo podtrhnout pravost listiny, neboť Oldřich - který se jako nejmocnější český pán těšil v zemi velké vážnosti - mohl údajně pravost listiny kdykoli dosvědčit. Vzhledem k tomu, že pečeť chybí, mohlo by na otázku pravosti listiny s určitou mírou jistoty odpovědět pouze paleografické srovnání Zikmundovy kanceláře a kanceláře Oldřicha z Rožmberka, na které se stále čeká.