Král IDZikmund dává (damus ... et donamus) IDJanovi ze IDSrlína (Johanni de Srlin) za věrné služby roční komorní plat dvě kopy pražských grošů, který dříve musel IDJan ročně odvádět (quas ipse Iohannes quondam Bedrzichoni de Klokoczow residenti in Czesstiowicz pro censu camere annuatim solebat persolvere) IDBedřichovi z IDKlokočova sezením na IDČíčovicích (Bedrzichoni de Klokoczow residenti in Czesstiowicz), které však nyní po IDBedřichově smrti připadlo IDZikmundovi jako českému králi (et que per mortem dicti Bedrzichonis ut dicitur ad nos tamquam regem Boemie sunt legittime devolute). IDJan a jeho dědicové mají tento plat vlastnit dědičně bez omezení, ale se zachováním práv jiných osob (salvis tamen iuribus aliorum).
- Na plice dole: Ad relacionem domini IDVlrici de IDRozemberg IDMichael prepositus Boleslaviensis.
- Registraturní poznámka na rubu: Registrata.
Listina není zcela bez podezření. Především je pozoruhodné, že listina byla vydána z královské římské, a nikoliv české moci. V každém případě je příjemce českým šlechticem a dostává český komorní úrok, který připadl IDZikmundovi jako českému králi. Poněkud netypický je i obsah dispozice, který není zcela jasný. Hypoteticky si lze celý proces představit takto: IDJan ze IDSrlína musel platit královské komoře určitý úrok (což mohla být původně věčná renta, která připadla králi s celým majetkem majitele renty).1 IDZikmund pak tento úrok daroval nebo předepsal IDBedřichovi z IDKlokočova, takže IDJan jej musel IDBedřichovi nadále platit pro censu camere. Po IDBedřichově smrti připadly úroky (opět) králi a ten je předal IDJanovi, což jinými slovy znamená, že IDJana osvobodil od placení úroků. Znění listiny však umožňuje i jiná vysvětlení. Definitivní řešení je bez zohlednění dalších pramenů stěží možné.
Vzhledem k tomu, že IDJan ze IDSrlína byl dvořanem IDOldřicha z IDRožmberka a pracovníkem jeho kanceláře,2 nelze zcela vyloučit, že listina mohla být falzem rožmberské kanceláře, což by jistě vysvětlovalo nesrovnalosti ve formuláři. Jméno IDOldřicha z IDRožmberka v koncepčně-relační poznámce pak snad mělo podtrhnout pravost listiny, neboť IDOldřich - který se jako nejmocnější český pán těšil v zemi velké vážnosti - mohl údajně pravost listiny kdykoli dosvědčit. Vzhledem k tomu, že pečeť chybí, mohlo by na otázku pravosti listiny s určitou mírou jistoty odpovědět pouze paleografické srovnání IDZikmundovy kanceláře a kanceláře IDOldřicha z IDRožmberka, na které se stále čeká.
1: Česká šlechta neplatila pravidelnou komorní berni, jak se obvykle nazývala zvláštní berně měst a klášterů. Šlechta musela platit pouze nepravidelně vybíranou obecnou berni.2: Viz také Šimůnek 2005, s. 517, 529 a na dalších místech.