Císař IDZikmund dává IDHaškovi z IDValdštejna (urozeného Hasska z Waldsteyna věrného našeho a milého) následující zboží, které mu připadlo jako odúmrť (nápad ten a všeliké právo nápadnie). Jmenovitě vesnici IDTřebohostice (ke vsi Trziebohostyczi), IDdvůr řečený Zlatý (a ke dvoru řečenému Zlatta) a veškeré příslušenství po IDJanovi řečeném Schwarzstern (Jana řečeného Swarczstern), dále plat 10 kop z IDTřebohostic (v Trziebohosticzi) po knězi IDJiříkovi (Girzika), oltářníkovi na IDPražském hradě (hradě prazskem). IDHašek a jeho dědicové mají řečené zboží dědičně držet a používat a mohou ho darovat, zastavit, směnit i prodat, stejně jako mohli IDJan Schwarzstern a kněz IDJiřík. Práva zaručená touto listinou má mít i kdokoliv, kdo ji bude s vědomím IDHaška držet.
- A: N/A
- B: Soudobý opis v „Protocollum notarii“ českého dvorského soudu
- C: Soudobý opis českého dvorského soudu
- A: N/A
- B: NA Praha; DD; inv. č. 4; pag. 49 (stará foliace B.IVr)
- C: NA Praha; DD; inv. č. 23; pag. 46
Dva provolací listy o odúmrti vydal český dvorský soud 17. února 1437. Proti tomuto královskému daru byly následně vzneseny dvě námitky. IDVáclav z IDMiletína tvrdil jménem bratrů IDMikuláše z IDLobkovic a IDJana z IDLobkovic, že by měli držet na IDZlatém dvoře šest kop grošů. IDAlex z IDMostu tvrdil jménem své ženy IDBrigity, dcery IDKateřiny Schwarzsternové, že pravou dědičkou odúmrti v IDTřebohosticích a IDZlatém dvoře by měla být po své matce IDBrigita. IDKateřina totiž přežila svého muže a nevlastního otce IDBrigity IDJana. 19. července 1437 odmítl dvorský soud IDBrigitin právní nárok s odůvodněním, že řečené zboží získali IDJan a IDKateřina až poté, co se IDBrigita vdala a dostala věno. Odúmrť tak byla přiznána IDHaškovi z IDValdštejna.