Císař Zikmund dává Haškovi z Valdštejna (urozeného Hasska z Waldsteyna věrného našeho a milého) následující zboží, které mu připadlo jako odúmrť (nápad ten a všeliké právo nápadnie). Jmenovitě vesnici Třebohostice (ke vsi Trziebohostyczi), dvůr řečený Zlatý (a ke dvoru řečenému Zlatta) a veškeré příslušenství po Janovi řečeném Schwarzstern (Jana řečeného Swarczstern), dále plat 10 kop z Třebohostic (v Trziebohosticzi) po knězi Jiříkovi (Girzika), oltářníkovi na Pražském hradě (hradě prazskem). Hašek a jeho dědicové mají řečené zboží dědičně držet a používat a mohou ho darovat, zastavit, směnit i prodat, stejně jako mohli Jan Schwarzstern a kněz Jiřík. Práva zaručená touto listinou má mít i kdokoliv, kdo ji bude s vědomím Haška držet.
- A: N/A
- B: Soudobý opis v „Protocollum notarii“ českého dvorského soudu
- C: Soudobý opis českého dvorského soudu
- A: N/A
- B: NA Praha; DD; inv. č. 4; pag. 49 (stará foliace B.IVr)
- C: NA Praha; DD; inv. č. 23; pag. 46
Dva provolací listy o odúmrti vydal český dvorský soud 17. února 1437. Proti tomuto královskému daru byly následně vzneseny dvě námitky. Václav z Miletína tvrdil jménem bratrů Mikuláše z Lobkovic a Jana z Lobkovic, že by měli držet na Zlatém dvoře šest kop grošů. Alex z Mostu tvrdil jménem své ženy Brigity, dcery Kateřiny Schwarzsternové, že pravou dědičkou odúmrti v Třebohosticích a Zlatém dvoře by měla být po své matce Brigita. Kateřina totiž přežila svého muže a nevlastního otce Brigity Jana. 19. července 1437 odmítl dvorský soud Brigitin právní nárok s odůvodněním, že řečené zboží získali Jan a Kateřina až poté, co se Brigita vdala a dostala věno. Odúmrť tak byla přiznána Haškovi z Valdštejna.