Provinciál česko-polské provincie menších bratří Jan Kmita (Jan Kmytha zákona Menssych bratrzy wlasty Cžeske y polske Ministery sluha) oznamuje abatyši Kláře (Clarzye Abbatyssy) a celému konventu kláštera klarisek Nanebevzetí Panny Marie ve Znojmě (y wssem wespolek Sestram zákona swate Clari klasstera matky božye wznoymy), že ustanovuje na příkaz kardinála Giordana Orsiniho (Jordana Cardinala protectora), generála minoritského řádu Guglielma de Casale (Gwylhelma Mynystra Generala) a na radu provinciálních otců (zpotazu Otsow nassye Prowyncii) pro jejich klášter stanovy, kterými se mají napříště řídit.
1 Ustanovuje abatyši a všem sestrám pod svatou poslušností a pod klatbou, aby do prostoru kláštera nikoho nepouštěly bez písemného souhlasu papeže (papezye), kromě těch osob vyjmenovaných v řeholi (tyech osob onychž whrzyehule stogy pysano). Nařizuje, aby klíče od konventu nevlastnila žádná světská či duchovní osoba, kromě vrátné (wratnycze). Dále ustanovuje pod pokáním jedné disciplíny (podpokanym gedney dysczyplyny), aby se čeleď a klášterní služebnictvo, připuštěné kvůli potřebám kláštera, nesetkalo se sestrami, ale výhradně s abatyší nebo její zástupkyní.
2 Dále omezuje návštěvu hovorny; mříže a okna (craty, okencze) v ní mají být hned po konci kompletáře (po competye) až do ranní mše následujícího dne (azz dodruheho dne, kdyzz v bratrzye kemssy zazwonye) uzamčeny. Ustanovuje v prostorách refektáře (y wrefectorzy) a dormitáře (y naložnyczy) během této doby až po primu (prymu) dodržování silencia (mlczenye), v létě pak mezi obědem a nonou (nonu). Abatyši povoluje vyjmout po nezbytně nutnou dobu některé sestry z tohoto nařízení. Nepovolené otevírání okenic, mříží, otočného kůlu v hovorně (kolu), nebo přikrádání se k oknům a vratům se trestá napoprvé lehčím pokáním, při opakování až do rozhodnutí provinciála disciplínou. Nařizuje abatyši dbát na potřeby sester a nabádá ji rozeznávat omluvitelnou potřebu. Zakazuje sestrám komunikaci s bratry bez písemného povolení ministra (ode otse Ministra).
3 Dále zakazuje sestrám posílat a přijímat korespondenci bez vědomí abatyše a tu pověřuje kontrolou veškeré korespondence. Přestoupení tohoto zákazu trestá odnětím roušky (wely) až do rozhodnutí ministra.
4 Dále přikazuje sestrám, aby v dormitáři spaly celoročně samostatně na svém lůžku, kromě případů nemoci. Zakazuje sestrám používat lázeň po kompletáři. Nařizuje udržovat v dormitáři během noci osvětlení. Přikazuje společné stravování v refektáři, včetně postní večeře (y kolaczyy), a společné vyznání hříchů při kapitule klášterní komunity (nakapitolu). Zakazuje vyzrazování tajemství; přestoupení tohoto zákazu trestá vyzpovídáním dotyčné a informováním provinciála. Upravuje poměr starých a mladých sester tím způsobem, že mladé mají projevovat starším úctu a ty nemají mladým zbytečně ztrpčovat pobyt v klášteře. Nabádá k lásce a svornosti (smyernye laskawye a pokoynye sebu bydlyly). Pokud by některá sestra druhou haněla a bez patřičných důkazů z něčeho obviňovala, tehdy má svou vinu přeříkat před abatyší a konventem. Ustanovuje novickám (probaczyy) povinnost nosit kaparon (zczrwenym yazykem). Vyhrožování násilím se trestá tříměsíčním (trzye myesyecze) nošením roucha novicek, násilí se trestá celoročním (czely rok) nošením roucha novicek. Pokud by při tom sestra použila kamene (kamen) nebo nože (noszyk), má být vsazena do žaláře (wžalarž aby byla wsazena). Pokud by taková sestra druhou vážně zranila, má být potrestána doživotním žalářem a pokáním. Zakazují se sestrám všechny druhy krádeže a ustanovuje se vinnici umístit do žaláře, dokud by zcizené předměty nevrátila. Pokud by některá sestra krádeži napomáhala, má být potrestána pokáním.
5 Dále ustanovuje novicmistrovou a popisuje její povinnosti k chovankám. Předně se má zaměřovat na výuku náboženství, zpovědi, denních modliteb církve (hodynam czysty y spiewaty) a ctností, zvláště osvojení svaté poslušnosti, čistoty, chudoby a snášení utrpení. Zakazuje sestrám překážet novicmistryním v jejich úřadu kvůli svým příbuzným a zasahovat do kompetencí abatyše. Nabádá k poslušnosti a úctě vůči abatyši. Neposlušnost se trestá pokáním a nejzávažnější případy ohlášením ministrovi. Konečně nařizuje povinnost každý měsíc předčítat stanovy, aby vešly ve známost. Vystoupení proti stanovám trestá vypuzením z konventu až do rozhodnutí ministra.
- A: N/A
- B: Františkánský archiv Praha; aktuální uložení neověřeno
Datace stanov je sporná, neboť text hovoří o středě na přenesení svatého Ludvíka 1436 (wstrzyedu dnye translaczyy swateho ludowyka Anno domini myllesimo quadringentesimo tricesimosexto). Přenesení sv. Ludvíka, biskupa z řádu minoritů, se slaví 8. listopadu. Roku 1436 však připadl 8. listopad na čtvrtek, Minařík 1922, s. 51‒55, se proto domnívá, že datum mělo správně znít na středu odpoledne po nešporách sv. Ludvíka.
Přepis regestovaného dokumentu
Velebney a duchowney Sestrzye Clarzye Abbatyssy y wssem wespolek Sestram zákona swate Clari klasstera matky božye wznoymy. Bratr Jan Kmytha zákona Menssych bratrzy wlasty Cžeske y polske Ministery sluha a wssech Sestr drzyewegmenovaneho zákona swate Clary y gych cželedy wysytator A sprawcze, pozdrawenye a stežcgye panenskeho chotye yezu crista nasledowaty vstawuye Jakož wgynych klassterziech takež uwassem klassterzye Sestram zvrzadu meho y zprzykazany welebnych otsow Jordana Cardinala protectora, Gwylhelma Mynystra Generala také y zpotazu Otsow nassye Prowyncii hodne a spasytedlne gsem vstawyl statuta neb vstawenie, Gychzs nasledugycze a plnyecze mylost pana yezu crysta a wyeczny žywot sobye obdržyte, ku kterymz statutam yakož dole stogye pysany was wsechny sestry podswatym poslussenstwym moczy tohoto lysta zawazugy, a przyesnye podpokanym tu przygmyenyenym przykazugy, abyste to držely a plnyly wyecznye a neprzyestupnye.
O Buozyesluzbye.
Nayprwe vstanowugy a przykazugy aby wssechny sestry welowane y newelowane, cromye welmi nemocznych do kora spuolu chodyly, wedne y wnoczy nahodynach, namssy a nakazanye do skonczenye bozye sluzby naboznye, mlczedliwye, smaturnosty byly a bez Abbatyssyny odpussczeny zkuora nykdy nechodily pro nyžadnu wyecz podpokanym zbawenye prebendy. Pakly by která prziestupyecz abbatyssy oto se protywyla, a pokanym tym zwrhla, tehdy spowednyczy magy takowu neposlussnu y pomocznijcze neposlussentwye tak dluho klety až dodosty vczynyenye a odwolanye wzkazaty kdež kolywiek budu Akutakowyem pokanym obwazugy každu, kteraž sye protiw abbatyssy nepocztywye a neposlussnye postawy, nakteremz kolywyek myestye.
De ingerssu in monasterium.
Item vstanowugy a przykazugy pod swatym poslussenstwym y podkletbu Abbatyssy y wssem Sestram, aby pro nyžadnu przyczynu swyeczke any duchowne, any przatel do klasstera newpusscžaly bes psaneho odpussczenye swrchnyeho byskupa toczyž papezye cromye tyech osob onychž whrzyehule stogy pysano, Aprzykazugy tymž obyczegyem, aby nyzadny clowyek, any duchowny any swyetsky wyecz nemyel klycze odconwentskych wrat, gedyne sama wratnycze kteraž bude vstanowena. Akdiž czeled a sluhy classtera pro potrzyebu conwentsku nadwor bude pusscžena, tehdy nyzadna sestra neprzymiessey se knym, cromye abbatyssy a gyegych vrzadnycz podpokanym gedney dysczyplyny.
De cancellis et silencio.
Opyet vstawugy a przykazugy tuze, aby craty, okencze inhed po completye byly zamczene azz dodruheho dne, kdyzz v bratrzye kemssy zazwonye. Take aby bylo mlczenye do tehozz czasu, kdyzz prymu odspyewagy y wrefectorzy y naložnyczy y letye mezy obyedem a nonu tezz aby mlczenye drzely wssechny sestry lecz abbatysse odpusty kere mluvyty a to nakratku chwyly a pro gystu potryebu. Paklyby kera sestra okencze lamala neboly bez odpusczenye abbatyssyny ku crate nebo kolu nebo kuokenczy nebo kuwratom neboly kde gynde se cradla, a chodyla namluwenye skymz kolywyek tehdy nayprwe magye anebo gym lehcžeyssye pokanye posazeno byty. Paklyby toho nezostala tehdy spowednyczy powolany od abbatyssye weyducz wklasster magy takowe a takowym wely odgyety, a nawssaky patek nadisciplynu odsudyty azz do meho ohlassenye. Przykazugy take abbatyssy aby wcztnych potrzybeach sestr neodpowyedala odpussczenie ku okenczom, ale myla odpusstyela, ale wždy zdruhu sestru towaržissku Awtom bud abbatyssye opatrna at rozezna potrzyebye a nepotrzyebye, tak aby czasu božye sluzby neodpussczela namluvenye A žadna Sestra nemluw zbratrem zakonnym, lecz vkaže swe odpusscženye pysane abbatyssy ode otse Ministra.
De litteris non Mittendis.
Item przykazugyp od swathym poslussenstwym y podpokanym zbawenye hlasu wzakonye, aby nyžadna Sestra any posyelala any przygymala lysty bez ohledanye a przyecztenye nayprwe abbatyssyneho anebo komu to ona poruczy neb skrze takowe posylanye lystuow, mnoho haneb zakonu gse przyhazye. Akeraž by to pokanye lehcze wazyla a lystya przyesto gednala a nany to bylo doswyedczeno, tey magy wely tak dluho odgyety, dokudzz Minister oto neodpyssye nebo neodpowye.
De Dormitorio.
Take przykazugy aby wssechny sestry naobeczney ložnyczy spolu každa sama naswem ložy spaly y zymye y letye cromye welmy nemocznych Apokompletye žadna se wlazny se nemyla. Anakaždu nocz, aby lampa naloznyczy horzyela. Awrefrectoržy spolu nagednv hodynu y czas obyedvaly, wecžerzely y kolaczyy myely, a nakapitolu bez bez messkanye gednostanye chodyly wyny swe pokornie rzekaly. Tagyemstwie zákona nyzadnemv žywemv nezgyewyly. Paklyby kera Sestra protyw gmenowanym czlonkom vcžynyla tehdy spowednyczy tak dluho magy takowu przyestupnyczy clety zvczestnosty zákona wywrczy, dokudzz se dosty zato nestane. A potom mne o to obeslaty kdež budu. Opyet przykazugy y pro milost pana yezucrysta was wssech sestr napomynam, abyste smyernye laskawye a pokoynye sebu bydlyly, ruozdyelow necžynyly, Mlade starssye czytyly a starssye mladym zlostyweho protywenstwye neczynyly. Paklyby ktera sestra bez bozeho studu gynu hanyela, neprawie wynyla a toho doswietssyty nemohla tehdy takowa hancze ma swu wynv przed abbatyssy ržyekaty aprzed conwentem a probaczyy zczrwenym yazykem przyssyto kusukny naprsech nosyty až do dosty zato vcžynyenye. Paklyby genda druhé zgyenye zgyewnye hrozyla ruku kubytye zdwyhla a nebo nyetso kbytwye wruku protyw sestrzye wzala trzye myesyecze aby probaczyy nosyla. Gestly žeby vderžyla ale netyežcze, czely rok probaczyy aby nosyla. Paklyby tyežcze vrazyla a neb kdyby kamen neb nyetso gyneho zruky wywrhla a nebo noszyk kdyby wynyala, takowa wžalarž aby byla wsazena. Stalolybyse kdy že by gedna sestra druhu welycze ranyla a nebo yedu gye kterymz kolwyek obyczegem podala wžalarzy wyecznye swoy zywot pokanye plnycze aby skonala. Tomuž pokanye take ta osuzena byty ma kteraž by radu anebo pomoczy ktakowey wyeczy se przyczynyla. Nyžadna sestra aby wyeczy druhé sestry sobye cradmye berucz przychowawala vtraczowala, anebo zklasstera kuprodawany wydawala. Bylabyby takowa kera nalezena aby wžalarzy odpoczywala tak dluho až by kradene wyeczy czele zasye nawratyla. Akterazzby takoweho z zlodyewstwie dyelna byla, aby snye to pokanye držela.
De Magistra.
Item vstawugy aprzykazugy podle wyrczenye hrzehuly, aby gedna sama mystrynye byla nowakynech od abbatyssye wydana. A ta mystrynye ma vczyty nowakynye wssemu nabozenstwy, czaste wyerne spowiedy, hodynam czysty y spiewaty y wssem dobrym cztnostem. Zwlasstye swatemu poslussenstwye, czystotye, chudobye wolne a vtrpeny zakonske, yakož przyležy na sestry nabuožne. A zakazugy wssem sestram aby pro swe mlade sestry przyrozene anebo tetky neprzyekažely mystryny nagegiem vržadu. A take žadna nepletla se podpokanym zbawenye czty wurzad abbatyssyn, A chczy tomu, aby wssechny sestry stare y mlade, welowane y newelowane y wssechny vrždnycze y wssechna czeled wassyeho klasstera hledyely ku abbatyssy yako kuswe matse y prelatkynije wewssem gy posluchagycze poctzywem a dobrem. A kteraž by kolywyek sestra sestrzye wneposlussenstwye pomahala a zmoczny abbatyssyny wynymala takowa a takowe magy tezz pokanije trpyety, neboly wyetssije A takowe zlostne neposlussne magye Ministrowy ohlassene byty pro vsazenye wyetsseho pokanije.
Item a aby nyžadny any nyzadna mnyely ne, by drzeno plane vstawenye statuta nebty drzewrzecenych otsow protectora a Generala y mogye przykazany bylo nadarmo, chczy a przykazugy abbatyssy, aby nawssaky myesyecz gednu tato statuta kazala przedewssemy sestramy cžysty a cžynyty, Paklyby která proty tomu zlostywye stala, mluvyla a gse poruhala, ta a ty aby byly wyecznye zobcze wssech sestr wywržena, dokudzz by mynystrowym zwalstnym pysmem a mylodsrdenstwy nebyla kuzakonu a sestram nawraczena. A toho wsseho napotwrzenye, mu pecžet officyy ku tomuto vstaweny sem przywesyl. Dano wzynoymy wstrzyedu dnye translaczyy swateho ludowyka Anno domini myllesimo quadringentesimo tricesimosexto.