Kanovník olomouckého kostela Mikuláš Gramus z Osoblahy žádá papežský stolec, aby mu bylo uděleno arcijáhenství olomouckého kostela, které je v olomouckém kostele kurátní dignitou a dle některých voleným postem. Zmíněné arcijáhenství se uvolnilo po smrti Ondřeje z Havlíčkova Brodu (Andree de Brodatheutonicali) a jeho roční důchod nepřevyšuje 8 hřiven stříbra. Tomuto udělení nemá vadit (non obstantibus), že řečený Mikuláš Gramus drží kanonikáty s prebendami v olomouckém a vratislavském kostele (Olomucensis et Wratislaviensis ecclesiarum), jejichž důchody ročně nevynášejí více než 15 hřiven stříbra a že drží farní kostel v Nowe Cerekwii (in Novakatholica), z něhož byl vyhnán, a také oltář sv. Marty v pražském kostele (altari s. Marthe sito in ecclesia Pragensi), o který vede spor před papežským soudním dvorem, jejichž důchody nepřevyšují ročně 21 hřiven stříbra. Řečený Mikuláš Gramus také žádá o dispens, aby toto arcijáhenství mohl svobodně držet společně se zmíněným farním kostelem v Nowe Cerekwii, nebo aby mohl s řečeným kostelem svobodně přijmout a po tři roky držet jiné kurátní či jinak inkompatibilní církevní beneficium, a také aby tato beneficia nebo druhé z nich mohl zároveň nebo postupně podle svého uvážení jednoduše či z důvodu výměny opustit a na místo nich přijmout jiná kurátní či jinak inkompatibilní beneficia. Papež Martin V. schvaluje supliku bez výhrad (Fiat ut petitur et dispensetur O.)
- A: N/A
- B: AAV; R. Suppl. 154 (lib. VIII de vacantibus per fiat a. quarto)